Přeskočit na obsah

Jedomělice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jedomělice
Pohled na ves od jihu
Pohled na ves od jihu
Znak obce JedoměliceVlajka obce Jedomělice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSlaný
Obec s rozšířenou působnostíSlaný
(správní obvod)
OkresKladno
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel450 (2025)[1]
Rozloha7,05 km²[2]
Katastrální územíJedomělice
Nadmořská výška330 m n. m.
PSČ273 78
Počet domů159 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduJedomělice 16
273 78 Řisuty
ou.jedomelice@seznam.cz
StarostaJiří Pospíšil
Oficiální web: www.obecjedomelice.cz
Jedomělice na mapě
Jedomělice
Jedomělice
Další údaje
Kód obce532410
Kód části obce58106
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedomělice jsou obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Rozkládá se asi patnáct kilometrů severozápadně od Kladna a deset kilometrů západně od města Slaný. Obec se nachází na hranici přírodního parku Džbán. V 18 až 20. století se zde těžilo černé uhlí. V obci žije 450[1] obyvatel.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1316, kdy je zde zmiňován František z Jedomělic (Franciscum de Dyedomilicz), který se dostal do sporu s farářem Janem z Benátek. Další zmínka je z roku 1413, kdy se uvádí, že k tvrzišti Ostrov, později vesnici s dvorem „malý ten statek ke kterému také část Dědimilic patřila“ držel Jakub, rychtář slánský, a po něm jeho manželka Anna. Po její smrti zboží spadlo jako odúmrť na krále a vyprosil si ho podkomoří Hájek z Hodětína. K roku 1415 je zmínka o Kláře, vdově po slánském rychtářovi. Další známá osoba je Smil z Jedomělic. Tento zápis je z roku 1480. Roku 1510 odkázala Jana z Malíkovic obce Jedomělice a Malíkovice Zdislavu Studeňskému z Libušína, Václavu Chytkovi z Vojína a Kateřině z Chromče, kteří dědictví prodali roku 1528 Dělopoltu z Lobkovic na Divicích.

Na konci 18. století bylo na území obce nalezeno uhlí. Ze začátku se nedalo mluvit o dolech, byly to spíše jámy, ve kterých místní sedláci těžily nízké sloje. Postupem času se zde těžba rozvinula. Mezi významné těžaře patřil rod Pondělíčků, Průšů a také Jindřich Marek.[zdroj⁠?!] Těžba se zde udržela až do poloviny 20. století.[4] Jindřichův důl (též jáma Jindřich) v majetku Jindřicha Marka byl v provozu v letech 1903–1947, ale od roku 1940 byl provozovatelem stát.[5] Uhelná sloj o mocnosti 0,7 metru byla těžena v hloubce 127 metrů.[6] Zajímavostí byla pokusná těžba uranu v letech 1960–1965 na jihovýchodním[7] okraji vesnice.[8]

V obci Jedomělice (575 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] důl Jindřichův, 2 holiči, 3 hostince, kolář, dělnický konsum, kovář, lom, pekař, pila, 11 rolníků, řezník, sadař, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Jedomělice, stavitel, švadlena, trafika, 2 truhláři.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 464 495 456 497 589 577 556 447 429 376 339 335 332 374 441
Počet domů 65 79 76 81 92 99 119 122 117 113 108 125 136 142 159

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Nové Strašecí[12]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Nové Strašecí[12]
  • 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[12]
  • 1937 země česká, politický okres Slaný expozitura Nové Strašecí, soudní okres Nové Strašecí[13]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Slaný expozitura Nové Strašecí, soudní okres Nové Strašecí[14]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Slaný expozitura Nové Strašecí, soudní okres Nové Strašecí[15]
  • 1945 země česká, správní okres Slaný expozitura Nové Strašecí, soudní okres Nové Strašecí[16]
  • 1949 Pražský kraj, okres Nové Strašecí[17]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[18]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. května 2016.[19]

  • Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 1,5 kilometru vede silnice I/16 Řevničov - Slaný - Mělník
  • Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Slaný ve vzdálenosti čtyři kilometry ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou do Loun.
  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly v červnu 2011 autobusové linky Slaný-Malíkovice-Kladno (3 spoje tam, 4 spoje zpět) a Slaný-Mšec-Řevničov (5 spojů tam i zpět) (dopravce ČSAD Slaný).[20]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • zaniklá tvrz a středověká vesnice Ostrov
  • přírodní památka Ostrov u Jedomělic
  • Kaple z konce 18. století
  • Kříž za hřbitovem, autor neznámý
  • Obecní hřbitov z roku 1923
  • Místní stará důlní díla
  • Kříž u kaštanu z roku 1896 (od slánského kameníka Havla)
  • Josef Aul (1894–1956), lékař, spisovatel, umělecký překladatel
  • Karel Plachý (1895–1917), kovář, desátník, hrdina bitvy u Zborova
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. KERSTER, Karel. Markův Důl Jindřich [online]. Karel Kerstner [cit. 2020-02-23]. Dostupné online. 
  5. MAJER, Martin; SOMOL, Václav; ŽÁK, Karel. Džbán. Krajina opukových plošin. Vrchlabí: Green Mango, 2020. 232 s. ISBN 978-80-270-7006-0. S. 154. 
  6. ČAPEK, V. O pojmenování známějších uhelných dolů v okolí Kladna. Redakce Josef Žofka, Josef Švejda. Věstník Sládečkova městského musea na Kladně. Musejní spolek, 1947, čís. 2, s. 52. ISSN 1803-926X. 
  7. KERSTER, Karel. Vlastní Jedomělice [online]. Karel Kerstner [cit. 2020-02-23]. Dostupné online. 
  8. KERSTER, Karel. Šurf UP Č.72 [online]. Karel Kerstner [cit. 2020-02-23]. Dostupné online. 
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 490. (česky a německy)
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  13. Vyhláška ministra vnitra č. 5/1937 Sb.. ftp.aspi.cz [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  14. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  15. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.. ftp.aspi.cz [online]. [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. 
  16. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  17. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  18. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  19. Udělené symboly – Jedomělice [online]. 2016-05-12 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  20. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]