Doksy (okres Kladno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Doksy
Zástavba v Doksech, jižní strana
Znak obce Doksy
znak
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0203 532223
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kladno (CZ0203)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Kladno
Historická země Čechy
Katastrální území Doksy u Kladna
Katastrální výměra 2,91 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 651 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 396 m n. m.
PSČ 273 64
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Sokolská 305
Doksy
27364 Doksy u Kladna
Starosta Jiří Junek
Oficiální web: www.obecdoksy.cz
Email: obecdoksy@volny.cz
Doksy v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Doksy
Doksy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Doksy jsou obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Rozkládá se asi šest kilometrů jihozápadně od Kladna. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik a první držitelé[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci pochází z roku 1352, jako o vesnici na chebské cestě, nad potokem Lodenickým, první písemná pak pochází z roku 1383, kdy byl jejím pravděpodobným vlastníkem Jakoubek z Dokes (Jacubconi de Dokzie). V místech okolo nynější kapličky vlastnil tvrz o třech patrech, která poté zanikla v cca 16. století. Doksy po roce 1398 vlastnil Bedřich z Ervěnic, po roce 1413 oblíbenec Václava IV. Chval z Ovčína. Dále zdědila ves jeho manželka Markéta, poté připadly Doksy králi Ladislavu Pohrobkovi. Dalším držitelem se stal Jan Bepták z Nedvídkova a poté roku 1485 Rudolf z Nedvídkova. Tito rytíři však ve zdejší tvrzi nebydleli, a tak začala chátrat. Ves byla tehdy rozdělena do dvou částí (do východní, později zvané Tachlovické a do západní, později zvané Smečenské).

Tachlovická část[editovat | editovat zdroj]

V 16. století ji získal Zdeněk Kladenský z Kladna, po jeho smrti připadla Oldřichu Žďárskému ze Žďáru. V roce 1688 připadla k doberskému statku, který vlastnila Polyxena Ludmila Žďárská ze Žďáru, panství poté zdědil její syn Jaroslav Florián. Ten pak Doksy prodal roku 1705 hraběti Karlu Jáchymovi Bredovi k Tachlovickému panství.

Roku 1732 ves koupila k Buštěhradu Anna Marie Františka Toskánská, po 9 letech přešel na vévody Bavorské, roku 1805 na rod Habsburský a po 42 letech k soukromým statkům císařským v Čechách.

Smečenská část[editovat | editovat zdroj]

Tento díl vsi držel Delfín Haugvic, potom jeho syn Ruprecht. Roku 1545 je prodal Jiřímu Žejdlicovi ze Šenfeldu na Zvoleněvsi. Jeho syn Ladislav při pobělohorských konfiskacích o tuto část přišel. Dne 4. února 1623 ji koupil Jaroslav Bořita z Martinic a jeho rod, nakonec byly roku 1688 také přiděleny k doberskému panství.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Dne 29. 11. 1995 udělil předseda Poslanecké sněmovny Milan Uhde obci znak.[2] V jeho levé polovině se nachází stříbrné lekno zakončené pěti kořínky, znak rodu Bořitů z Martinic. V pravé polovině je poté válečný dobývací žebřík, znamení rodu Bredů, kteří také vlastnili část dokeského zboží.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[3]
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[3]
  • 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[6]
  • 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kladno[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[9]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Doksy (1373 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] 2 nákladní autodopravy, autodrožka, 2 holiči, 6 hostinců, kolář, konsum Včela, 4 krejčí, mlýn, 3 obuvníci, porodní asistentka, pekař, 2 řezníci, 9 obchodů se smíšeným zbožím, stavební družstvo, 3 trafiky, truhlář, zámečník, 2 zedničtí mistři.

Seznam starostů[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Jméno Funkce Bydliště Poznámka
1. Václav Doubrava 1887–1896 čp. 25 majitel mlýna Nohavice
2. Václav Valenta 1896–1900 čp. 18
3. Václav Čermák 1900–1905 čp. 20
4. Vojtěch Podpěra 1905–1910 čp. 32
5. František Pokorný 1910–1911 čp. 10
6. Rudolf Votava 1911–1916 čp. 70
7. Václav Pokorný 1916–1919 čp. 10 předseda obec. správní komise
8. Tomáš Melen 1919–1920 čp. 93
9. Václav Mertl 1920–1922 čp. 171
10. Karel Šefčík 1922–1924 čp. 89
11. Antonín Novák 1924–1932 čp. 143
12. Antonín Valenta 1932–1935 čp. 18 Okresní úřad jmenoval obecní správní komisi v čele se starostou Antonínem Valentou.
13. Antonín Koula 1935–1939 čp. 63 Původně byl zvolen p. Čermák František, zemský úřad jej však neuznal a jmenoval starostou Antonína Koulu.
14. Miloslav Pavelka 1939–1945 čp. 14 jmenován vládním komisařem
15. Václav Junek 1945–1951 čp. 254
16. Václav Rohan 1951–1969 čp. 68
17. Miloslav Pavelka 1969–1976 čp. 14
18. Josef Havlů 1976–1978 čp. 243
19. Bohumil Roček 1978–1990 čp. 16
20. Jiří Junek 1990–dosud čp. 5

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů[11]
Rok 1848 1857 1864 1870 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2003 2004
Počet domů 51 65 66 67 88 89 126 136 158 226 266 272 300 294 320 358 388 404 410
Počet obyvatel 315 458 540 531 595 749 1072 1178 1241 1373 1470 1137 1241 1116 1140 1105 1080 1140 1150

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Silniční doprava – Obcí prochází silnice II/606 Pletený Újezd – Doksy – Stochov – Nové Strašecí. Okrajem katastrálního území obce vede dálnice D6, nejblíže je exit 16 (Velká Dobrá) ve vzdálenosti 3 km.
  • Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Kladno-Rozdělov ve vzdálenosti 2,3 km ležící na trati 120 z Prahy do Rakovníka. Poté ve vzdálenosti 2,5 km je železniční stanice Kamenné Žehrovice ležící také na trati 120 z Prahy do Rakovníka.
  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Nové Strašecí, Praha, Rakovník, Zbečno.[12]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple svatého Jana Nepomuckého z patnáctého století společně se sochou sv. Jana Nepomuckého na návsi
  • Náhrobek zavražděné služky z roku 1648 u rybníka Nohavice

Partnerské obce[editovat | editovat zdroj]

28. června 2008 byla podepsána dohoda o partnerství mezi Svazem obcí Valle di Ledro (sestávajícím z obcí: Molina di Ledro, Pieve di Ledro, Bezzecca, Concei, Tiarno di Sotto a Tiarno di Sopra; od roku 2010 jsou sloučeny do jedné obce s názvem Ledro) na straně jedné a osmi českými městy a obcemi (Příbram, Všeň, Milín, Buštěhrad, Nový Knín, Ptice, Chyňava, Doksy) na straně druhé.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Údaj pochází z obecního webu.
  3. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  9. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22-05-2011. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 211-212. (česky a německy)
  11. POSPÍŠILOVÁ, Marta. Doksy, 620 let. [s.l.]: [s.n.], 2004. 48 s. 
  12. Portál CIS o jízdních řádech
  13. Sekce věnovaná partnerství na oficiálním webu města Nového Knína. Kromě toho zpráva o podepsání dohody se nachází na úvodní straně novoknínského městského webu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POSPÍŠILOVÁ, Marta. Doksy, 620 let. [s.l.]: [s.n.], 2004. 48 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]