Libušín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci ve Středočeském kraji. Další významy jsou uvedeny na stránce Libušín (rozcestník).
Libušín
Pohled na Libušín z cesty od Kladna
Pohled na Libušín z cesty od Kladna
Znak obce LibušínVlajka obce Libušín
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0203 532576
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kladno (CZ0203)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Kladno
Historická země Čechy
Katastrální území Libušín
Katastrální výměra 9,47 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 346 (2019)[1]
Nadmořská výška 317 m n. m.
PSČ 273 06
Zákl. sídelní jednotky 3
Katastrální území 1
Adresa úřadu městyse Hálkova 140
27306 Libušín
Starosta Ing. Vladimír Eichler
Oficiální web: www.mestolibusin.cz
E-mail: starosta@mestolibusin.cz
Libušín v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Libušín
Libušín
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libušín je město ve Středočeském kraji, v okrese Kladno. Žije zde přibližně 3 300[1] obyvatel.

Na vyvýšenině nad jihozápadním okrajem obce se rozkládají pozůstatky stejnojmenného slovanského hradiště z 9.11. století s kostelíkem sv. Jiří.

Poloha a základní informace[editovat | editovat zdroj]

Libušín se nachází cca 4 km severozápadně od Kladna. Střed obce se nachází v poměrně strmě tvarovaném údolí Svatojiřského potoka v nadmořské výšce 317 m. Novější výstavba (především z éry těžby na Kladensku) se rozrůstá do okolních svahů. Největším jednotným urbanistickým celkem je Korej, postavená na jihovýchodním okraji města v druhé polovině 20. století.

Obec má svůj fotbalový klub (SK Baník Libušín), 7 junáckých oddílů (již roku 1938 Vladimír Jager založil v Libušíně středisko Junáka), sportovně rekreační a zájmové centrum Labyrint, obecní policii (Stehelčeves), hřbitov, zubního lékaře, praktického lékaře pro dospělé, dětského lékaře a několik hospod.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec se poprvé připomíná za vlády knížete Břetislava kolem roku 1050. Od 14. století byla ves v údolí nazývána Libušín a ves na návrší Hradiště. V roce 1514 koupili Libušín Martinicové ze Smečna a jejich panství trvalo až do 20. století. V polovině 19. století bylo v Libušíně pouze 17 selských usedlostí a 6 samot. Podle sčítání v roce 1869 zde žilo 501 obyvatel.

Roku 1919 byl Libušín povýšen na město, v roce 1961 však byl znovu degradován na obec. Až 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[2]

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
501 855 2339 4087 4682 4146 4106 4025 3574 3015 2585 2330 2463 2878

Období těžby uhlí na Kladensku[editovat | editovat zdroj]

Prudký rozmach města nastal ve druhé polovině 19. století, kdy se Libušín stal jedním z středisek těžby černého uhlí na Kladensku. Ve městě byly tři doly a elektrárna, další důl Mayrau byl v těsné blízkosti hranic k. ú. Libušín. Počet obyvatel se tehdy během čtyřiceti let zdevítinásobil, do roku 1910 prudce vzrostl na 4682.[4]

Důl Jan[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Důl Jan (Libušín).

Důl byl v provozu v letech 18871925, těžil uhlí z hloubky přes 400 m.

Důl Max[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Důl Max.

Důl byl v provozu v letech 18901980. Uhlí se z dolu dopravovalo větví (vlečkou) Kladensko-nučické dráhy.[5]

Důl Schöller[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Důl Schöller.

Důl byl v provozu v letech 19022002. Důl měl čtvercovou kompozici, v jejímž středu se nalézala jámová budova s ocelovou těžní věží.

Elektrárna[editovat | editovat zdroj]

Elektrárna vznikla roku 1930 severně od dolu Schoeller, odkud bylo palivo dopravováno nákladní lanovkou. Výkon byl zprvu asi 10 MW. Elektrárna měla 100 metrů vysoký komín. Provoz byl ukončen v roce 1986. Elektrárně dominovala kromě komína i vysoká hala, která je tvořena železobetonovým rámem.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[6]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[6]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[11]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městě Libušín (4046 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, společenstvo živnostenské, hostinských a výčep (výběr)níků, krejčí a obuvníků, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] lékař MUDr.Zeman, zubní lékař, 2 autobusoví dopravci, 2 autodopravy, Lido bio, 4 cihelny, Maxův a Schöllerův důl, městská elektrárna, hodinář, 20 hostinců, obchod s hračkami, 2 kapelníci, kloboučník, 2 knihaři, kožišník, lékárna U černého orla, mlýn, papírnictví, pila, řezbář, soustružník dřeva, Živnostenská záložna v Libušíně, 2 stavitelé (Ullmann), velkostatek rodiny Přistoupilů, obecní vodárna, 2 voňavkářství, 4 zahradnictví, zlaté a stříbrné zboží, truhlářství a pohřební ústav Maštalíř, zubní ateliér.

Zajímavá místa[editovat | editovat zdroj]

Každoroční události[editovat | editovat zdroj]

  • Libušínská zahradní slavnost.[13]
  • Víkend který je nejblíže po svátky sv. Jiří (24. dubna) se v sousedstvím hradišti odehrává Bitva Libušín s účastí více než 1000 účinkujících; počet diváků se pohybuje kolem 5 000.[14]. V obci Libušín pak svatojiřská pouť. Na přání obce byla ale bitva v roce 2019 poslední. Areál bude rekonstruován pro jiný účel. Bitva bude doufejme přenesena do jiné lokality.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice dnes na území města není. Nejblíže městu je železniční stanice Kamenné Žehrovice ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 120 z Prahy a Kladna do Rakovníka.

V minulosti na území města existovala řada železničních tratí, k nejznámějším patřila Kladensko-nučická dráha, která vedla od roku 1890 do roku 1973 z dolu Max v Libušíně přes Kladno-Vejhybku do Nučic, od 1. června 1886 do roku 1925 byla v provozu trať důl Jan Libušín-Vinařice-Kralupy nad Vltavou, jejíž část je stále využívána jako vlečka podniku Stavební obnova železnic a.s. v Třebichovicích (v místě bývalého vlečkového kolejiště v Libušíně je dnes klubovna Junáků). Na území města leží i nedávno zrušená vlečka ze zrušeného dolu Scholler do stanice Kamenné Žehrovice, na kterou navazovala úzkorozchodná dráha do Přelíce a do Slaného, která ovšem již nebyla na území Libušina (stanice ležela několik desítek metrů od hranice k. ú. Libušín). Přímo v Libušíně byla hustá síť důlních železnic o rozchodu 600 mm, a to jak podzemních, tak nadzemních (v areálu dolů, výsypek a v lesích v okolí dolu Max). V posledních 30 letech těžby bylo uhlí dopravováno důlní železnicí v podzemí do úpravny uhlí na dole Scholler, normálně rozchodné vlečky k ostatním dolům v okolí byly zrušeny.

Lanová dráha[editovat | editovat zdroj]

V Libušíně byla provozována nákladní lanová dráha, která dopravovala uhlí z dolu Scholler do elektrárny.

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Do města vedou silnice III. třídy. Jeden z prvních automobilů ve městě vlastnil MUDr.Zeman, který s ním objížděl pacienty. V období mezi dvěma světovými válkami začal pan Barášek provozovat linku taxi do Kladna. Na tento počin později navázala autobusová linka č.7 do Kladna, zpočátku provozovaná autobusy RTO. Ve městě zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Mladá Boleslav, Mšec, Praha, Slaný, Smečno, Stochov (dopravci ČSAD Slaný, a.s. a ČSAD MHD Kladno, a.s.).[15]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-12]. Dostupné online. 
  4. {title}. www.mestolibusin.cz [online]. [cit. 2010-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-21. 
  5. Vlečka na důl Max
  6. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  11. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 732-733. (česky a německy)
  13. {title}. www.mestolibusin.cz [online]. [cit. 2010-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-21. 
  14. http://libusin.org/
  15. Portál CIS o jízdních řádech

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]