Smečno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Smečno
Znak obce SmečnoVlajka obce Smečno
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0203 532835
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kladno (CZ0203)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Slaný
Historická země Čechy
Katastrální území Smečno
Katastrální výměra 9,62 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 965 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 372 m n. m.
PSČ 273 05
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa městského úřadu Městský úřad Smečno
náměstí T. G. Masaryka 12
273 05 Smečno
Starosta Pavla Štrobachová
Oficiální web: www.smecno-mesto.cz
Email: mesto.smecno@quick.cz
Smečno v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Smečno
Smečno
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smečno je malé město ve Středočeském kraji, 7 km severozápadně od Kladna a 6 km jihozápadně od Slaného. Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Městečko se rozkládá v nadmořské výšce 340 až 375 metrů na návrší, mírně se sklánějícím k severovýchodu ke Slanému, na jihozápadě přecházejícím do roviny, táhnoucí se ke Kačici. Jeho střed tvoří rozlehlé protáhlé náměstí, jímž po délce probíhá hlavní silnice. V horní (západní) části náměstí stojí kostel Nejsvětější Trojice a sousoší Nejsvětější Trojice a v jeho sousedství zámek.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zmínka pochází z roku 1252, kdy se jako majitel zdejší tvrze připomíná vladyka Boleslav ze Smečna (Bolezlav de Zmecen). Roku 1418 zakoupil ves Smečno i s tvrzí Markvart z Martinic a s rodem Martiniců byly dějiny Smečna spojeny po dalších pět století. Markvartův syn Bořita, dvořan králů Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad kolem roku 1460 rozšířil a přestavěl tvrz. Bohatnoucí Martinicové postupně rozšířili své smečenské panství na 17 vesnic a zařadili se mezi panské rody. Na žádost Hynka Bořity z Martinic, pozdějšího nejvyššího zemského sudího, povýšil 26. května 1510 král Vladislav Jagellonský ves Smečno na městečko pod novým názvem Muncifaj (z latinského Mons fagi = „Buková hora“); toto jméno, byť oficiálně užívané až do 19. století se však nevžilo. O pět let později, 28. prosince 1515, bylo Smečno učiněno městem, přičemž mu byl polepšen znak, udělený při prvním povýšení. Za Jiřího Bořity z Martinic byla v 80. letech 16. století zahájena přestavba pozdně gotické tvrze na mohutný renesanční zámek. Stavbu dokončil jeho synovec Jaroslav Bořita z Martinic, jeden z předních katolických politiků své doby. Jaroslav Bořita obratným využitím pobělohorských konfiskací ztrojnásobil svůj majetek a dosáhl hraběcího titulu a titulu vladaře domu smečenského.[2] Ze škod třicetileté války se město brzy vzpamatovalo a skutečnost, že bylo sídlem jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších šlechtických rodů v Čechách, přispívala k jeho rozkvětu.

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městě Smečno (3205 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, Společenstvo různých živností, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[3] lékař, 2 autodílny, biograf Sokol, 2 brusírny, 3 cihelny, hodinář, 11 hostinců, hudební škola, 3 kapelníci, knihař, lékárna, obchod s obuví Baťa, 2 pily, Schwarzenberský pivovar, pletárna, 4 sadaři, Občanská záložna, Živnostenská záložna, stavební družstvo, 2 stavitelé, 3 včelařství, 4 velkostatky, obchod s vínem, 3 zahradnictví, železářství.

Prvenství[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Radnice se znakem města Smečna z roku 1515

Nachází se zde Základní škola Smečno, která je rozdělena do dvou částí. První až čtvrtý ročník spolu se školní družinou sídlí v budově na ulici Kačická. Výuka pátého až devátého ročníku se koná v budově na ulici Školská (tzv. Na boku).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Smečně.
Zámek Smečno

Centrum Smečna je chráněno jako městská památková zóna.

V polích mezi Smečnem a Kačicí se nachází kamenný obelisk (pyrám), postavený roku 1847 na památku hraběte Karla Jana Nepomuka Clam-Martinice jeho úředníky.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Spolky[editovat | editovat zdroj]

  • Spolek přátel Smečna a širého okolí [6]
  • Partas, o.s. [7]
  • Rybářský svaz
  • Baráčníci

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Pozemní komunikace – Městem prochází silnice II/236 Slaný - Smečno - Lány - Křivoklát
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území města nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Slaný ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou do Loun. V minulosti sem, do stanice nazvané Smečno-Šternberk, vedla větev úzkorozchodné dráhy Slaný – Kačice. Zrušená železniční trať byla jednokolejná lokální trať původně postavená jako vlečka roku 1904. Nákladní doprava byla provozována od roku 1908 do roku 1925. Trať byla zrušena roku 1932.
  • Veřejná doprava 2011 – V obci zastavovaly v pracovních dnech autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Mladá Boleslav, Mšec, Nové Strašecí, Praha, Slaný, Stochov. O víkendu jezdily autobusové linky pouze do Slaného a Kladna.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[8]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[8]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[8]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[10]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[11]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[13]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Viz např. Lukáš Vytlačil: Jaroslav Bořita z Martinic; in: Heraldická ročenka 2008, Praha 2009, s. 7-23. (dostupné on-line)
  3. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1562-1563. (česky a německy)
  4. a b c http://toulavakamera.ceskatelevize.cz/article.asp?id=749
  5. Lukáš Vytlačil: Jaroslav Bořita z Martinic; in: Heraldická ročenka 2008, Praha 2009, s. 7-23. (dostupné on-line)
  6. http://www.spolekpratelsmecna.estranky.cz/
  7. http://partas.smecno.eu/index.php
  8. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  9. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  11. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  12. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  13. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Smečno. Sv. 23, str. 487
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Smečno. Sv. 11, str. 1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]