Smečno

Smečno
Smečenský zámek
znakvlajka
Lokalita
Status	město
LAU 2 (obec)	CZ0203 532835
Pověřená obec	Slaný
Obec s rozšířenou působností	Slaný (správní obvod)
Okres (LAU 1)	Kladno (CZ0203)
Kraj (NUTS 3)	Středočeský (CZ020)
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°11′19″ s. š., 14°2′26″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 914 (2022)
Rozloha	9,59 km²
Katastrální území	Smečno
Nadmořská výška	372 m n. m.
PSČ	273 05
Počet domů	589 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa městského úřadu	Městský úřad Smečno náměstí T. G. Masaryka 12 273 05 Smečno mesto.smecno@quick.cz
Starosta	Bc. Tomáš Burda
Oficiální web: www.smecno.cz
Smečno
Další údaje
Kód obce	532835
Kód části obce	150843
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smečno (německy Smetschno), v období 1515–1882 nazývané Muncifaj, je malé město v okrese Kladno ve Středočeském kraji, 7 km severozápadně od Kladna a 6 km jihozápadně od Slaného. Žije zde přibližně 1 900 obyvatel. Historické jádro města bylo vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 476/92 Sb., roku 1992, prohlášeno památkovou zónou.

Poloha

Město se rozkládá v nadmořské výšce 340 až 375 metrů na návrší, mírně se sklánějícím k severovýchodu ke Slanému, na jihozápadě přecházejícím do roviny, táhnoucí se ke Kačici. Jeho střed tvoří rozlehlé protáhlé náměstí, jímž po délce probíhá hlavní silnice. V horní (západní) části náměstí stojí kostel Nejsvětější Trojice a sousoší Nejsvětější Trojice a v jeho sousedství zámek.

Historie

kostel Nejsvětější Trojice ve Smečně

Nejstarší zmínka pochází z roku 1252, kdy se jako majitel zdejší tvrze připomíná vladyka Boleslav ze Smečna (Bolezlav de Zmecen). Roku 1418 zakoupil ves Smečno i s tvrzí Markvart z Martinic a s rodem Martiniců byly dějiny Smečna spojeny po dalších pět století. Markvartův syn Bořita, dvořan králů Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad kolem roku 1460 rozšířil a přestavěl tvrz. Bohatnoucí Martinicové postupně rozšířili své smečenské panství na 17 vesnic a zařadili se mezi panské rody. Na žádost Hynka Bořity z Martinic, pozdějšího nejvyššího zemského sudího, povýšil 26. května 1510 král Vladislav Jagellonský ves Smečno na městečko. O pět let později, 28. prosince 1515, bylo Smečno učiněno městem, přičemž mu byl polepšen znak, udělený při prvním povýšení. Smečno mělo tehdy dvě části – Horní a Dolní. Horní Smečno bylo tvořeno pouze tvrzí s přilehlým okolím. Dolní Smečno bylo vše ostatní, tedy „město Smečno“, které neslo od roku 1515 název Muncifaj (z latinského Mons fagi = „Buková hora“). Tvrz s přilehlým okolím (tedy Horní Smečno) nesla stále název Smečno. Panství náležící k tvrzi neslo název Smečenské panství. Za Jiřího Bořity z Martinic byla v 80. letech 16. století zahájena přestavba pozdně gotické tvrze na mohutný renesanční zámek. Stavbu dokončil jeho synovec Jaroslav Bořita z Martinic, jeden z předních katolických politiků své doby. Jaroslav Bořita obratným využitím pobělohorských konfiskací ztrojnásobil svůj majetek a dosáhl hraběcího titulu a titulu vladaře domu smečenského. Ze škod třicetileté války se město brzy vzpamatovalo a skutečnost, že bylo sídlem jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších šlechtických rodů v Čechách, přispívala k jeho rozkvětu. Roku 1882 se Muncifaj vrací k názvu Smečno. V roce 1992 byl Smečnu vrácen status města.

Radnice se znakem města Smečna z roku 1515

Symboly města

Roku 1515 bylo povýšeno městečko na město s právem užívat znak s leknínem z Martinického erbu – dvě stříbrné leknínové snítky vyrůstající ze společného kořene do tvaru srdce v červeném poli. Tento znak město užívá dodnes. Městu byla udělena rovněž vlajka, která je ze znaku odvozena. Původ Martinického erbu je odvozován od staršího rodu Kouniců nebo Talmberků s obdobným erbem. Podle erbovní pověsti bojovalo královské vojsko proti nepřátelům, v cestě však mělo rozsáhlé bažiny. Jeden z bojovníků, budoucí nositel erbu, se neohroženě vydal hledat cestu bažinami, a na důkaz nalezení cesty se vrátil k vojsku s vytrženou květinou i s kořeny.

Heraldická výzdoba vstupního portálu zámku

Rok 1932

V městě Smečno (3205 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, Společenstvo různých živností, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr): lékař, 2 autodílny, biograf Sokol, 2 brusírny, 3 cihelny, hodinář, 11 hostinců, hudební škola, 3 kapelníci, knihař, lékárna, obchod s obuví Baťa, 2 pily, Schwarzenberský pivovar, pletárna, 4 sadaři, Občanská záložna, Živnostenská záložna, stavební družstvo, 2 stavitelé, 3 včelařství, 4 velkostatky, obchod s vínem, 3 zahradnictví, železářství.

Prvenství

• Smečno bylo prvním místem v Čechách, kde mechanik a vynálezce Josef Božek vyzkoušel svůj parní vůz.
• Začátkem 19. století zde vznikla první česká spořitelna.
• Začátkem 19. století zde vznikla první mateřská škola v Čechách.
• V roce 1711 byly první brambory přivezené do Čech k dalšímu pěstování svěřeny Smečnu, kde bylo zahájeno první pěstování brambor v celých Čechách.
• V kostele Nejsvětější Trojice jsou nejstarší varhany ve střední Evropě, renesanční varhany postavili varhanáři samotného císaře Rudolfa II. Většina původních rejstříků varhan se dodnes dochovala a díky tomu je zvuk varhan stále identický jako v roce vysvěcení kostela (r.1587), kdy byl už nástroj zabudovaný v kostele.
• Nový školní pavilon ve Smečně zvítězil v soutěži Komunální projekt roku 2021 v kategorie Děti a rodiče (dostupné on-line)

Školství

Nachází se zde Základní škola Smečno, která je rozdělena do dvou částí. První až čtvrtý ročník spolu se školní družinou sídlí v budově na ulici Kačická. Výuka pátého až devátého ročníku se koná v budově na ulici Školská (tzv. Na boku). Od roku 2020 má Smečno nový školní pavilon. Stavba je součástí uceleného školního areálu s novou sportovní halou (z roku 2016) a jídelnou (dostupné on-line)

Školní areál nad původně dělnickými domky, v popředí veřejná studna.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Smečně.

Zámek Smečno

Skladba historického jádra města je dána původní středověkou vsí, která byla tvořena zástavbou kolem trojúhelníkového náměstí, k němuž přiléhalo feudální sídlo. Siluetu centra města utváří tři základní historické prvky – zámek, kostel a děkanství. Město Smečno je členem Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Centrum Smečna je chráněno jako městská památková zóna.

• Zámek Smečno byl původně gotickou tvrzí, která byla přestavěna na renesanční zámek v 80. letech 16. století s pozdějším středně velkým anglickým parkem. Interiér není přístupný, objekt slouží jako sociální ústav pro ženy. Cenná barokní oranžérie od K. I. Dientzenhofera v zámeckém parku pak slouží jako sociální ústav pro muže. Volně je přístupný pouze park.

  

  Sala Terrena v zámeckém parku od K. I. Dientzenhofera z roku 1730

• Kostel Nejsvětější Trojice na horním konci náměstí – z původně gotické stavby ze 14. století dochován presbytář, zbytek je výsledkem renesanční přestavby, dokončené roku 1587. Z téhož roku pocházejí varhany, vůbec nejstarší dochované v českých zemích a zároveň nejstarší ve střední Evropě. Po rekonstrukci slouží kromě mší rovněž k varhanním koncertům. Nedochovala se malovaná zavírací křídla varhan, která se počátkem 20. století ztratila. Hlavní oltář je barokní dílo Ignáce Františka Platzera. Pod kostelem je neuspořádaná středně velká kostnice z doby baroka.
• Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1744 Ignáce Františka Platzera stojí mezi kostelem a zámkem.
• Socha sv. Jana Nepomuckého, kterou dal zhotovit v roce 1723 děkan Augustin Passer
• Sýpka – Barokní obdélníková stavba o rozměrech cca 60x15m z roku 1700 byla součástí hospodářského zázemí zámku. Dochovalo se původní barokní schodiště ve středu průčelí.

  

  Barokní sýpka a obelisk vztyčený za Jaroslava Bořity z Martinic

• Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1744 Ignáce Františka Platzera stojí mezi kostelem a zámkem.
• Socha sv. Jiří zabíjejícího draka z 18. století na sloupu na náměstí.
• Pamětní obelisk Jaroslava Bořity z Martinic – stojí v blízkosti zámku a kostela, pochází z počátku 17. století a připomíná úspěšnou rekatolizaci smečenského panství panem Jaroslavem Martinicem.
• Budova děkanství – pozdně goticko-renesanční rozlehlá stavba s vysokými jednoduchými štíty. Uvnitř vzácné renesanční malované trámové stropy a též malby. Budova se nachází naproti zámku a kostelu. Není veřejnosti přístupná.
• Hrobka Clam-Martiniců – Jednoduchá, ale elegantní empírová stavba z první poloviny 19. století se nachází na starém smečenském hřbitově v dolní části Smečna ve směru na Slaný.
• V polích mezi Smečnem a Kačicí se nachází kamenný obelisk (pyrám), postavený roku 1847 na památku hraběte Karla Jana Nepomuka Clam-Martinice jeho úředníky.

Přírodní památky Smečna:

• Přírodní památka Smečenská rokle – ostře zaříznutý opukový kaňon, 2 km jihozápadně od Smečna.
• Přírodní památka Smečno – chráněné území s výskytem páchníka hnědého. Na území města je vyhlášena Evropsky významná lokalita (EVL) CZ0213072 Smečno.
• Smečenská lípa – roste mezi zámkem a farním kostelem, poblíž sochy sv. Jana Nepomuckého. Památným stromem byla vyhlášena dne 25. 7. 1978, jedná se o lípu velkolistou. Odhadované stáří je nanejvýše 300 let (k r.2019). V okolí kostela se nacházel hřbitov, který byl odstraněn kolem roku 1800. Není známé, zda hřbitov zasahoval až k lípě, a lípa byla vysazena až po zrušení hřbitova, nebo souvisí výsadba lípy už se vztyčením sochy sv. Jana Nepomuckého. (dostupné on-line)

Smečenská lípa před farním kostelem Nejsvětější Trojice

Muzea

• Vojenský skanzen Smečno zahrnuje objekt lehkého opevnění vz. 37 B2-80z – vzácně dochovaná pevnůstka pražské čáry (též VOP – Vnější obrana Prahy) předválečného československého opevnění, které stojí u zadní (západní) zdi zámeckého parku. Betonový bunkr za německé okupace zachránila před vyhozením do povětří obava z poškození blízkého zámku. U objektu jsou vystaveny ukázky vojenské techniky (tanky, vojenské automobily, zátarasy). Součástí skanzenu je také objekt vz. 36 ležící mezi obcemi Drnov a Mlýnek u Slaného.

  

  Objekt lehkého opevnění vz.37 (stěna se vstupem)

• Nádvoří zámku a zámecký park jsou volně přístupné, vnitřní prostory zámku jsou běžně nepřístupné. Pozdně gotická kaple svaté Anny z roku 1460, která je součástí východní věže zámku, je přístupná veřejnosti pouze o víkendu konání Anenské poutě. Severní věž s renesančními arkádami, poskytující kruhový výhled z krytého ochozu, bývá taktéž otevřená pouze o víkendu konání Anenské poutě.

Doprava

• Pozemní komunikace – Městem prochází silnice II/236 Slaný – Smečno – Lány – Křivoklát, která Smečno napojuje na dálnice D6 a D7.
• Veřejná autobusová doprava r.2022 – V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Libušín, Nové Strašecí, Praha, Slaný, Vraný.
• Železnice – Železniční trať ani stanice na území města již není. Nejblíže obci jsou ve stejné vzdálenosti přibližně 5km železniční stanice Slaný a železniční stanice Kačice. Železniční stanice Slaný leží na trati 110 z Kralup nad Vltavou do Loun. Železniční stanice Kačice leží na trati 120 z Prahy do Rakovníka. V minulosti do stanice nazvané Smečno-Šternberk vedla větev úzkorozchodné dráhy Slaný – Kačice. Zrušená železniční trať byla jednokolejná lokální trať původně postavená jako vlečka roku 1904. Nákladní doprava byla provozována od roku 1908 do roku 1925. Trať byla zrušena roku 1932.

Detail z budovy stanice zaniklé úzkokolejné dráhy

Spolky

• Spolek přátel Smečna a širého okolí
• Partas, o.s.
• Rybářský svaz
• Baráčníci
• Sbor dobrovolných hasičů
• TJ Sokol Smečno

Osobnosti

• Heinrich Clam-Martinic (1863–1932), ministerský předseda Rakousko-Uherska
• Augustin Bělohlávek (1926–1962) tiskař a básník
• Jindřich Blyssem (1526–1586) jezuita uskutečňující rekatolizaci smečenského panství na žádost Martiniců, patřil k první generaci jezuitů působících v Praze sdružených okolo sv. Petra Canisia
• Jaroslav Bořita z Martinic (1582–1649), královský místodržící
• Josef Božek (1782–1835 ) mechanik a konstruktér známý především konstrukcí prvního parovozu v českých zemích, vychovatel Karla Clam-Martinice a na jeho pozvání trávil s rodinou léto 1815  ve Smečně.  V té době se Božek zabýval výrobou parního stroje. Hrabě Clam-Martinic nechal veškeré části parního stroje převést na své náklady. S Božkem na stroji pracoval jeho tovaryš Prokop Svoboda a panský kovářský mistr Nechleba se svými tovaryši a učedníky ze Smečna. Parostroj rozjel v létě na nádvoří smečenského zámku.
• Emanuel Danda (1842–1900) od roku 1864 učitel v Slaném na dívčí, později chlapecké škole, sbormistr pěveckého spolku Dalibor
• Kilián Ignác Dienzenhofer (1689 – 1751) architekt a stavitel, ve Smečně vytvořil salla terrenu a spodní část sousoší Nejsvětější Trojice.
• František Ferdinand d´Este (1963–1914) následník rakousko-uherského trůnu a synovec císaře a krále Františka Josefa I., několik let před první světovou válkou byl skoro každoročně hostem hraběte Clam-Martinice ve Smečně, na jejichž panstvích se pořádaly velké hony (dostupné on-line)
• Ferdinand Hanuš Herink (1889–1955) český malíř, krajinář, grafik a výtvarný kritik
• Olga Chotková (1860–1934) (sestra Antoinetta) představená Vincentina, sestřenice hraběnky Sofie Marie Chotkové, která byla manželkou následníka trůnu Františka Fedinanda d´Este
• František Alois Hora (1838–1916) pedagog, básník, dramatik, překladatel z polštiny a němčiny
• Vojtěch Kaisler (1870–1943) rektor ČVUT, po studiu získal první praxi na panském velkostatku pod vedením lesmistra Jana Wandase.
• Jan Karel Kovář (1709–1749) malíř období rokoka, v r. 1744 vytvořil stropní fresku s antickými výjevy sally terreny v zámeckém parku zámku ve Smečně
• Emil Johann Lauffer (1837 – 1909) malíř a vysokoškolský pedagog, pro kostel ve Smečně namaloval obraz Svatého Václava
• Antonín Langweil (1791–1837) litograf a výtvarník, pracoval na modelu zámku ve Smečně (dostupné on-line)
• Zdeněk Liška (1922–1983), skladatel filmové hudby, ve Smečně žil s rodiči celé dětství v domě ve Svinařovské ulici. Je autorem hudby například Oscary oceněného filmu Obchod na korze.
• František Mensi (1753–1829) páter činný v duchovní hudbě i jako skladatel. Ve Smečně z jeho jedenáctiletého působení (1776–1787) zůstalo na děkanství 25 skladeb, 15 vlastnoručních rukopisů a 17 kompozic. (dostupné on-line)
• Jan Bohuslav Miltner (1841–1887), český středoškolský profesor a historik
• František Karel Miltner (1797–1874) vrchní správce panství Smečno, amatérský archeolog, numismatik a sběratel umění
• Václav Müller (1876–1943) architekt a stavitel, ve Smečně a v okolních obcích realizoval plány a stavby řady domů a objektů. V letech 1909–1910 postavil školu, r. 1924 opravil radnici a vsadil nový erb.
• Jaroslav Novotný (1903–1976), český režisér, kameraman a pedagog
• František Palacký (1798–1876) historik, politik a spisovatel, v r. 1823–1825 opakovaně navštívil zámecký archiv, aby sestavil rodopis pánů z Martinic a získal podklady pro sepisování knihy „Dějiny národa Českého“ (dostupné on-line)
• Augustin Passer (1656–1727) děkan ve Smečně, který měl svou účast na událostech spojených se svatořečením Jana Nepomuckého a zúčastnil se otevření světcova hrobu v Praze roku 1719.
• Ignác František Platzer (1717–1787) sochař, dokončil sousoší Nejsvětější Trojice, sochy v zámeckém parku Samson a Herkules, Pomona a Flora. V kostele vytvořil oltář sv. Jana z Nepomuku.
• František Sekanina (1875–1958) učitel, básník, spisovatel, překladatel a literární kritik
• Antonín Tuvora (1747–1807) malíř, pro kostel ve Smečně namaloval roku 1787 obraz Nejsvětější Trojice
• Václav Valeš (1922–2013) český a československý politik
• Václav Vlček (1820–1880) traťový strážný, narozen ve Smečně, otec Hany Benešové, manželky prezidenta Beneše
• Justýna Vondroušová (1870–1958) učitelka a překladatelka (dostupné on-line)

Další vzácné návštěvy ve Smečně:

Zámek krátkodobě navštívila řada dalších osobností politického, náboženského a kulturního života tehdejší doby, např. roku 1732 císař Karel VI., král Fridrich Vilém I., roku 1832 korunní pruský princ a pozdější císař Vilém I. Pruský, roku 1833 francouzský král Ludvík Filip, roku 1881 korunní princ Rudolf se Štěpánkou, roku 1883 kníže kardinál arcibiskup Bedřich ze Schwarzenbergu, roku 1891 arcivévoda Karel Ludvík Rakousko-Uherský, roku 1895 arcibiskup kardinál František Schönborn, roku 1907 místodržitel Království Českého Karl Maria Coudenhove, roku 1909 arcibiskup Kardinál Lev Skrbenský, roku 1920 president Československé republiky T.G. Masaryk (dostupné on-line)

V minulosti byl v zámku umístěn významný archiv, který byl ve třicátých letech 20. století rozprodán. Archiv navštívili mimo F. Palackého také Josef Emler, Antonín Rezek a August Sedláček.

Neboť jsou v kostele Nejsvětější Trojice nejstarší varhany ve střední Evropě, navštívila Smečno v minulosti řada významných hudebníků. Patřili mezi ně například členové kantorských rodů Syřišťů a Stehlíků (1724–1838), kterým vděčíme za většinu opisů skladeb ve smečenské sbírce, nebo smečenský kaplan František Mensi. Na konci 19. stol. působil ve Smečně člen hudebnického rodu a kantor Alois Förster. Začátkem 21. století se začalo pravidelně konat ve Smečně několik varhanních festivalů (Varhany znějící, Smečenský varhanní festival, atd.) a do Smečna několikrát zavítala hudební, především varhanická, elita, například: Michal Novenko, Pavel Kohout, Pavel Černý, Lukáš Vendl, Adam Viktora, Martin Gedeon, Kryštof Zuska, Peter van Dijk, Holger Gehring, Vojtěch Trubač, Gabriela Eibenová, a další. (dostupné on-line)

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný
• 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný
• 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný
• 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný
• 1949 Pražský kraj, okres Slaný
• 1960 Středočeský kraj, okres Kladno

Galerie

• 

  Panoramatický pohled na část města se zámkem a kostelem

• 

  Zámek

• 

  Zámek

• 

  Smečenská sala terrena

• 

  Sousoší Nejsvětější Trojice

• 

  Socha svatého Jiří

• 

  Základní škola

• 

  Obelisk (pyrám) mezi Smečnem a Kačicí

• 

  Řopík s protitankovými zátarasy u zdi zámeckého parku

• 

  Děkanství

• 

  Hrobka rodu Clam-Martiniců

• 

  Bývalý pivovar

• 

  Boží muka při silnici do Kačice

• 

  Boží muka při silnici do Slaného

Literatura

• Ottův slovník naučný, heslo Smečno. Sv. 23, str. 487
• Ottův slovník naučný nové doby, heslo Smečno. Sv. 11, str. 1
• ŠIMŮNEK, Robert. Smečno v pozdním středověku : Počátky rezidenčního města Bořitů z Martinic. Průzkumy památek. 2012-08-31, roč. XIX, čís. 1, s. 7–30. Dostupné v rámci WikiProjektu Knihovna. ISSN 1212-1487. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Smečno na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Smečno v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Smečno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Stránky města
• Fotogalerie Smečna
• Pivovarnictví ve Smečně
• podrobné statistické údaje z roku 2003 na stránce ČSÚ
• https://zs-smecno.webnode.cz/
• https://web.archive.org/web/20180114230751/http://vojensky-skanzen-smecno.webnode.cz/

Autoritní data	Biblio: 691d3b47-e09f-449b-b537-fb36096a4b65 NKC: ge130864 GND: 1183952481 VIAF: 753155598030615600005 WorldCat Identities (skrze VIAF): 753155598030615600005

Portály: Česko | Geografie