Dřínov (okres Kladno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dřínov
Silnice
Znak obce DřínovVlajka obce Dřínov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0203 532291
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kladno (CZ0203)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Slaný
Historická země Čechy
Katastrální výměra 6,53 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 327 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 270 m n. m.
PSČ 273 71 až 274 01
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Dřínov 28
27371 Zlonice
Starosta Šárka Kořánová
Oficiální web: www.obec-drinov.cz
Email: drinov@volny.cz
Dřínov v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Dřínov
Dřínov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Dřínov se nachází v okrese Kladno, kraj Středočeský, asi patnáct kilometrů severně od Kladna a pět kilometrů severozápadně od města Slaný, rozložena na mírném severním svahu pod návršími Za hájem (314 m) a Hradiště (297 m); severně od obce protéká Dřínovský potok. Žije zde 327[1] obyvatel. Součástí obce je i vesnice Drchkov.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název může být odvozen od přivlastňovacího přídavného jména Dřínův dvůr, protože však o držiteli dvora Dřínovi není zmínky, obecně se přiklání k tomu, že byl odvozen od keře Dřínu.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Je možné doložit již pravěké osídlení Dřínova. Pozůstatky pohanského pohřebiště byly nalezeny při výstavbě nové školy v roce 1844. Později, v roce 1895, byla vyorána při zemědělských pracích na přilehlém poli lidská kostra a započalo tak archeologické zkoumání (zejm. parcela č. 840 tehdejšího stabilního císařského katastru). Odkryto bylo celé pohřebiště únětického typu o rozměrech 32 × 26 metrů.[zdroj?]

První písemná zmínka o obci (Paulik, orphanus de Drzienowa) pochází z roku 1316.[2] Dřínov velice často měnil majitele, zejména kvůli dluhům, ale i kvůli politickým souvislostem (např. v roce 1547 propadl majetek městu Slaný za účast na povstání proti Ferdinandovi I.).

V roce 1813 se v tomto prostoru mezi Dřínovem, Vraným a Jarpicemi shromáždilo koaliční vojsko tří císařů, které po přehlídce u Vraného mělo zaútočit na pozice francouzského vojska u Drážďan. V prostoru mezi Dřínovem a Lisovicemi se tehdy utábořilo osmdesát tisíc vojáků. Dobové zprávy mluví o veliké škodě, kterou vojska napáchala na polích i na dobytku. Po bojích u Drážďan vracející se vojsko rozšířilo krajem řadu chorob, a to tak, že v místní farnosti zemřelo přes 100 lidí.

Po vyhlášení mobilizace odjelo 27. července 1914 ze Dřínova patnáct mužů – vojáků v záloze. Celkem v první světové válce zahynulo ze Dřínova devět mužů, z čehož osm mužů padlo v boji a jeden byl zasypán lavinou v Tyrolsku. Jejich památku připomíná pomník na návsi. Z kostela byly sňaty i zvony a cínové píšťaly z varhan.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[3]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[8]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Dřínov (560 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] družstvo pro rozvod elektrické energie v Dřínově, holič, 3 hostince, kolář, konsum Včela, kovář, obuvník, provazník, 14 rolníků, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář, velkoobchod se zeleninou.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Lukáše

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Narodil se zde František Kohout (1841–1899), pražský knihkupec, spolumajitel nakladatelství Bursík & Kohout.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2 km lze ve Zlonicích najet na silnici II/118 Slaný - Zlonice - Mšené-Lázně.
  • Železniční doprava – Železniční stanice na území obce není. Územím obce vede trať 110 Kralupy nad Vltavou - Slaný - Louny. Nejblíže obci je železniční stanice Zlonice ve vzdálenosti 1,5 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou a Slaného do Loun, odbočuje tam Trať 095 Zlonice - Vraňany.
  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky Slaný-Klobuky-Panenský Týnec (1 spoj tam i zpět mezi Slaným a Zlonicemi) a Slaný-Klobuky-Vraný (5 spojů tam, 4 spoje zpět) (dopravce ČSAD Slaný, a.s.).[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek I. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1954. S. 471. 
  3. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Zákon č. 36/1960 Sb.
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 251. (česky a německy)
  10. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]