Přeskočit na obsah

Koleč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Koleč
Náves v Kolči
Náves v Kolči
Znak obce KolečVlajka obce Koleč
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKladno
Obec s rozšířenou působnostíKladno
(správní obvod)
OkresKladno
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°11′56″ s. š., 14°13′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel614 (2025)[1]
Rozloha5,24 km²[2]
Katastrální územíKoleč
Nadmořská výška259 m n. m.
PSČ273 29
Počet domů244 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduKoleč 103
273 29 Koleč
kolec@kolec.cz
StarostkaLenka Skolilová
Oficiální webwww.kolec.cz
Koleč na mapě
Koleč
Koleč
Další údaje
Kód obce532495
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Koleč (anglická výslovnost: /ˈkoʊlɛtʃ/, německy Koletsch) se nachází ve středních Čechách v okrese Kladno, kraj Středočeský. Rozkládá se přibližně 11 km severovýchodně od Kladna a 7 km jihozápadně od Kralup nad Vltavou. Severní hranice hlavního města Prahy (městská část Suchdol) je od obce vzdálena zhruba 14 km. Žije zde 614[1] obyvatel.

Geografie a přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Obec Koleč se nachází v členité krajině na rozhraní industrializovaného Kladenska a zemědělsky využívané oblasti dolního Povltaví. Vlastní vesnice se rozkládá v mělkém otevřeném údolí podél silnice spojující Kladno a Kralupy nad Vltavou, převážně nad levým břehem Třebusického potoka. Západním okrajem obce prochází železniční trať 121 (Hostivice–Podlešín), která v současnosti slouží převážně nákladní a sezónní rekreační dopravě.

Ostatní dvě místní části, osady Týnec a Mozolín, leží za nevysokým návrším v sousedním údolí Týneckého potoka, přímo pod starobylým hradištěm Budeč. Stavebně Koleč i Mozolín v podstatě splývají se sousední obcí Zákolany.

Geomorfologie a geologie

[editovat | editovat zdroj]

Z geomorfologického hlediska obec leží v celku Pražská plošina, konkrétně v jejím podcelku Kladenská tabule a okrsku Slánská tabule.[4] Terén byl vymodelován erozní činností místních vodních toků. Geologické podloží tvoří především svrchnokřídové sedimenty (slínovce a pískovce), které jsou v údolních nivách překryty čtvrtohorními fluviálními (říčními) sedimenty.

Vodstvo

[editovat | editovat zdroj]

Hydrologicky obec náleží do povodí Vltavy. Územím protékají dva významné potoky, které určují charakter sídelní struktury:

  • Týnecký potok: Pramení v Kladně-Švermově, protéká Brandýskem a v jižní části katastru Kolče osadami Týnec a Mozolín. Po 11,8 km toku ústí v sousedních Zákolanech zleva do Zákolanského potoka.[5]
  • Třebusický potok: Menší tok protékající přímo centrem Kolče. Vytváří osu vesnice a v Mozolíně se vlévá do Týneckého potoka.

Flóra a fauna

[editovat | editovat zdroj]

Krajina v okolí obce je intenzivně zemědělsky využívána, přesto si zachovala cenné přírodní prvky, jako jsou staré sady a remízky na svazích údolí, které slouží jako útočiště pro drobné ptactvo a zvěř.

  • Biokoridory: Údolí Týneckého potoka je definováno jako lokální biokoridor v rámci Územního systému ekologické stability (ÚSES).[6]
  • Lokální biodiverzita: V nezregulovaných částech potoků a na přilehlých mokřadech lze nalézt typickou vlhkomilnou vegetaci (olše, vrba). V minulosti byl ekosystém Týneckého potoka ovlivněn vypouštěním důlních vod z kladenského dolu Ronna.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Obec Koleč se skládá ze tří místních částí, které leží na dvou sousedících katastrálních územích (Koleč a Týnec u Kolče):

  • Koleč – hlavní část obce rozkládající se v údolí Třebusického potoka, sídlo obecního úřadu, školy a barokního zámku.
  • Mozolín – osada situovaná v hlubokém údolí Týneckého potoka při soutoku s potokem Třebusickým;
  • Týnec – vesnice ležící na jižním svahu nad Týneckým potokem, v těsném sousedství hradiště Budeč.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Počátky a středověk

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zpráva o vesnici s názvem Holecs (původně Choleč) pochází z listiny vyšehradské kapituly, která je datována do let 1125 až 1140. Obec byla po dlouhou dobu církevním majetkem. V blízkosti osady Týnec se nachází významné hradiště Budeč, které s historií obce úzce souvisí již od raného středověku.

Období baroka a rozkvětu

[editovat | editovat zdroj]

Zásadní zlom v rozvoji obce nastal v období baroka, kdy zde vznikl panský zámek. V letech 1859–1864 v obci působil kladenský farář a historik Josef Mottl, který se stal autorem prvních ucelených dějin Kolče. V této době se začala formovat současná urbanistická podoba obce s dominantou zámku a přilehlého hospodářského dvora.

Průmyslový rozvoj a 20. století

[editovat | editovat zdroj]

Druhá polovina 19. století přinesla rozvoj průmyslu. Klíčovým faktorem byla výstavba železniční tratě Hostivice–Podlešín v roce 1873, která napojila Koleč na kladenskou uhelnou pánev. V obci fungovaly cihelny a rozvíjelo se moderní včelařství, které má v místě hlubokou tradici. Po druhé světové válce přešel velkostatek do správy státu, což vedlo k postupné degradaci zámeckého areálu, která vyvrcholila na konci 20. století.

Moderní dějiny

[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1989 prošla obec transformací. Symbolem nového tisíciletí se stala záchrana chátrajícího zámku dobrovolníky a jeho přeměna v kulturní centrum. V posledních letech Koleč zažívá novou vlnu výstavby rodinných domů díky dobré dostupnosti Prahy a Kladna, čímž se mění z čistě zemědělské obce v rezidenční lokalitu.

Vývoj počtu obyvatel

[editovat | editovat zdroj]

Demografický vývoj obce odráží průmyslový rozkvět na přelomu 19. a 20. století i následnou stagnaci a současný opětovný nárůst.

Vývoj počtu obyvatel a domů obce Koleč (vč. Týnce a Mozolína)[7][8][9]
Rok 1869188018901900191019211930195019611970198019912001201120212024
Počet obyvatel 896110411111094116211351110931904842680511552603584614
Počet domů 125131141147159170211222219210196227235—254255

Správa

[editovat | editovat zdroj]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[10]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[10]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[10]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[11]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[12]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[13]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[14]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[15]

Hospodářství a infrastruktura

[editovat | editovat zdroj]

Podnikání a služby

[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2026 působí v obci 18 firem a 109 živností.[16] Současné podnikání je soustředěno především na terciární sektor (služby a obchod) a drobné řemeslné živnosti.

Tato struktura se výrazně liší od podoby místního hospodářství v první polovině 20. století. V roce 1932 byla Koleč významným lokálním centrem s vlastní četnickou stanicí, poštou a lékařem. Fungoval zde státní velkostatek, mlýn a dvě cihelny. Vedle tradičních řemesel (koláři, kováři, provazník) zde v okolí existovaly i unikátní provozy, jako byla výroba pian nebo výroba francovky.[17]

Dnes na tuto tradici navazují moderní specializované služby a vědecký výzkum nadregionálního významu:

  • Věda a výzkum: V obci sídlí detašované pracoviště Ústavu molekulární genetiky AV ČR (tzv. genetická zahrada). Toto výzkumné středisko se zaměřuje na chov unikátních zvířecích modelů pro biomedicínský výzkum a genetické studie.[18]
  • Jezdecký sport a chov koní: Obec je významným centrem jezdeckého sportu. Sídlí zde moderní jezdecké areály (např. JS Picadero), které se specializují na drezurní výcvik a nabízejí nadstandardní zázemí pro ustájení koní, včetně krytých hal, solárií a venkovních jízdáren.

Významným prvkem cestovního ruchu je zámecký areál s včelařským muzeem, který odkazuje na včelařskou tradici doloženou v obci již ve 30. letech 20. století.

Občanská vybavenost

[editovat | editovat zdroj]

Obec disponuje infrastrukturou odpovídající její velikosti a rezidenční funkci:

  • Školství a volný čas: V obci je v provozu mateřská škola a základní škola (I. stupeň). Pro rodiny s dětmi jsou k dispozici moderní herní plochy.
  • Kultura a sport: Společenský život se soustředí v kulturním domě, místní knihovně a restauracích. Sportovní zázemí tvoří fotbalový stadion klubu TJ Slavoj Koleč (založen 1920).
  • Obchod a služby: Na návsi funguje prodejna potravin zajišťující základní obslužnost. Veřejnosti slouží také obecní hřbitov se dvěma funkčními vjezdy.
  • Technické zázemí: Obec provozuje vlastní sběrný dvůr pro efektivní nakládání s odpady a údržbu veřejných prostranství.

Doprava

[editovat | editovat zdroj]
  • Silniční síť: Obcí procházejí silnice III. třídy, které zajišťují spojení s Kladnem (11 km), Kralupami nad Vltavou (7 km) a severozápadním okrajem Prahy (Suchdol, 14 km).
  • Železnice: Koleč leží na jednokolejné celostátní trati 121 (Hostivice–Podlešín), na níž byl provoz zahájen již v roce 1873. Na západním okraji obce se nachází mezilehlá železniční zastávka a nákladiště Koleč. Zatímco v minulosti trať sloužila silné nákladní dopravě a pravidelným osobním spojům, po roce 2011 došlo k výraznému útlumu. V současnosti (2026) je trať využívána především pro nákladní přepravu a sezónní turistické spoje, jako je výletní vlak Cyklohráček.[19]
  • Veřejná doprava: Obec je plně zapojena do systému Pražské integrované dopravy (PID). Pravivelnou obslužnost zajišťují autobusové linky, které obec propojují s okolními městy. Konkrétně se jedná o linky:
    • 323 (Praha, Nádraží Veleslavín – Želenice),
    • 620 (Kladno, autobusové nádraží – Kralupy n. Vlt., žel. st.),
    • 623 (Kladno, autobusové nádraží – Velvary, náměstí),
    • 858 (Slaný, gymnázium – Libčice n. Vlt., žel. zast. Letky).

Dříve obcí projížděly linky dopravců ČSAD MHD Kladno a Autodoprava LAMER (stav 2011), v současnosti jsou všechny spoje plně integrovány do systému PID a zajišťují spojení směrem na Kladno, Slaný, Kralupy nad Vltavou i Prahu.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Obec je významným cílem kulturní turistiky, a to především díky citlivě obnovenému zámeckému areálu a řadě barokních plastik.

Zámek Koleč a kostel Nejsvětější Trojice

[editovat | editovat zdroj]

Dominantou obce je areál barokního zámku, který vznikl v letech 1711–1714 přestavbou starší tvrze pro rod Ubelliů ze Siegburgu. 

  • Zámek: Jedná se o patrovou obdélníkovou budovu s mansardovou střechou. Po období devastace ve druhé polovině 20. století byl areál v roce 2011 získán nadačním spolkem Máj, který provedl jeho částečnou rekonstrukci.
  • Kostel Nejsvětější Trojice: Původně zámecká kaple z roku 1714, která byla v 19. století rozšířena a přistavěna do podoby současného kostela. 
  • Včelařské muzeum: Od roku 2016 v prostorách zámku sídlí unikátní expozice mapující historii včelařství, vývoj úlů (klátů) a včelařských pomůcek.

Sakrální památky a sochařská výzdoba

[editovat | editovat zdroj]

Obec a její okolí zdobí několik cenných plastik, z nichž mnohé pocházejí z dílen významných sochařů:

  • Zvonice: Zděná stavba nacházející se v bezprostřední blízkosti kostela.
  • Socha Neposkvrněného početí Panny Marie: Barokní plastika na vysokém sloupu, datovaná do období po roce 1750.
  • Socha svaté Anny: Významné dílo z roku 1864, jehož autorem je sochař Robert Platzer (člen známé sochařské rodiny Platzerů). Socha se nachází u cesty vně obce.
  • Fara: Historická budova související se správou zdejší farnosti, v níž v 19. století působil historik Josef Mottl.

Sousedství s Budčí

[editovat | editovat zdroj]

Katastr obce (zejména část Týnec) přímo sousedí s národní kulturní památkou Budeč. Historické opevnění hradiště a archeologické lokality plynule přecházejí do území Kolče, což z obce činí přirozené východiště pro návštěvníky rotundy sv. Petra a Pavla.

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

S obcí je spojeno několik významných postav české vědy, kultury a církevních dějin:

  • Josef Danda (1906–1999) – rodák z Kolče, významný český architekt specializující se na dopravní stavby. Je autorem projektů mnoha nádražních budov, například v Pardubicích, Chebu či staré odbavovací haly hlavního nádraží v Praze.
  • Josef Mottl (1827–1884) – katolický kněz, kladenský farář a regionální historik. V letech 1859–1864 působil v Kolči, o níž sepsal historické pojednání a významně se zasloužil o dokumentaci dějin Slánska a Kladenska.
  • Robert Platzer (1831–1868) – sochař z proslulé umělecké rodiny Platzerů. Pro obec Koleč vytvořil v roce 1864 pískovcovou sochu svaté Anny, která patří k nejcennějším uměleckým dílům v katastru obce.
  • Rodina Ubelliů ze Siegburgu – šlechtický rod, který v 18. století nechal vystavět zdejší barokní zámek a vtiskl obci její současnou urbanistickou tvář.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ DEMEK, Jaromír. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha: Academia, 1987.
  5. ↑ Týnecký potok (Česko) [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2026-03-31]. Dostupné online.
  6. ↑ Územní systém ekologické stability [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2026-03-31]. Dostupné online.
  7. ↑ Obec Koleč – statistika a aktuální data [online]. Kurzy.cz [cit. 2026-04-13]. Dostupné online.
  8. ↑ Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2024 [online]. Český statistický úřad [cit. 2026-03-31]. Dostupné online.
  9. ↑ Statistické údaje o obci [online]. Obec Koleč [cit. 2026-03-31]. Dostupné online.
  10. 1 2 3 Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  11. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  12. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.. ftp.aspi.cz [online]. [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
  13. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  14. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  15. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  16. ↑ Obec Koleč – ekonomické subjekty [online]. Kurzy.cz [cit. 2026-03-31]. Dostupné online.
  17. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 588.
  18. ↑ Historie Ústavu molekulární genetiky [online]. ÚMG AV ČR [cit. 2026-03-31]. Dostupné online.
  19. ↑ Cyklohráček. pid.cz [online]. Pražská integrovaná doprava [cit. 2026-03-31]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Koleč&oldid=25807983“