Přeskočit na obsah

Horní Bezděkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci v okrese Kladno. O části obce Bojanov v okrese Chrudim pojednává článek Horní Bezděkov (Bojanov).
Horní Bezděkov
Náves v Horním Bezděkově s budovou školy
Náves v Horním Bezděkově s budovou školy
Znak obce Horní BezděkovVlajka obce Horní Bezděkov
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecUnhošť
Obec s rozšířenou působnostíKladno
(správní obvod)
OkresKladno
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel729 (2025)[1]
Rozloha4,58 km²[2]
Katastrální územíHorní Bezděkov
Nadmořská výška421 m n. m.
PSČ273 51
Počet domů268 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduHlavní 41
Horní Bezděkov
273 51 Unhošť
ou.hornibezdekov@cbox.cz
StarostaPetr Boháček
Oficiální webwww.horni-bezdekov.cz
Horní Bezděkov na mapě
Horní Bezděkov
Horní Bezděkov
Další údaje
Kód obce532312
Kód části obce42374
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Bezděkov je obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Rozkládá se asi osm kilometrů jižně od Kladna. Žije zde 729[1] obyvatel.

První písemná zmínka o Horním Bezděkově spadá do roku 1711. Horní Bezděkov byl správní obcí pro Dolní Bezděkov, Malé Kyšice, Poteplí a Roučmídu, která v průběhu 18. století připadla do Bratronic. Správní obec se rozpadla v roce 1923, kdy vznikly tři samoastatné obce Horní Bezděkov, Dolní Bezděkov a Malé Kyšice, ke kterým připadla i samota Poteplí.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 240 227 177 191 270 304 273 252 306 279 301 394 439 647 778
Počet domů 30 31 27 30 50 43 55 111 76 78 94 135 155 216 268

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1893–1923 k obci patřily Dolní Bezděkov a Malé Kyšice.[6]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť, obec Bezděkov[7]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť, obec Bezděkov[7]
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť, obec Bezděkov[7]
  • 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[8][6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[10]
  • 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[11]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kladno[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[13]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. listopadu 1998.[14]

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

V oblasti zemědělství pracují čtyři soukromí zemědělci. Obyvatelé obce převážně dojíždějí za prací do Prahy, Kladna i Unhoště.

  • Silniční doprava – Obcí prochází silnice II/201 v úseku Křivoklát – Zbečno – Horní Bezděkov – Unhošť – Jeneč.
  • Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Unhošť ve vzdálenosti sedm kilometrů ležící na trati 120 z Prahy do Kladna a Rakovníka.
  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly v červnu 2011 autobusové linky Unhošť-Malé Kyšice-Praha (1 spoj tam i zpět) a Kladno – Horní Bezděkov – Unhošť (6 spojů tam, 9 spojů zpět) (dopravce ČSAD MHD Kladno, a.s.).[15]

Občanská vybavenost

[editovat | editovat zdroj]

Děti dojíždějí do školy do Unhoště, kde je také lékař, lékárna, pošta, obchodní dům, obchody, podnikatelské firmy a velkosklady. Unhošť je vzdálená čtyři kilometry. Obcí jezdí autobus ČSAD, který děti i dospělé několikrát denně dopravuje k určeným místům.

V obci lze nakoupit v jednom obchodě se smíšeným zbožím a v květinářství, posedět u tenisového kurtu s hospodou. V budově obecního úřadu je společenská místnost, která slouží k různým oslavám a společenským událostem. Zároveň je zapůjčována k soukromým oslavám. V obci jsou švadleny, zahradníci, kovovýroba, kovář, truhlář, pokrývač, tesař.

V obci je místní hřbitov s kaplí.

Investiční výstavba

[editovat | editovat zdroj]

V obci je plynofikace, obec zrealizovala a zintenzifikovala čistírnu odpadních vod za přispění Krajského úřadu Středočeského kraje, telefony, veřejné osvětlení a místní rozhlas.

Byl realizován odvod balastních (drenážních) vod z nové výstavby rodinných domů a vzhledem k velkému počtu nových zájemců o bydlení v obci je nutná intenzifikace (rozšíření) čistírny odpadních vod. V plánu obce je výstavba vodovodu, stažení veškerých drátů do země, obnova zeleně, vybudování cyklotrasy, oprava fasády na kapličce a hřbitovní kapli, úprava historické úvozové cesty, opravy a vybudování chodníků a komunikací a další aktivity nutné k tomu, aby se lidem v obci líbilo.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Usedlost čp. 11

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  5. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  6. 1 2 Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 150, 90, 315.
  7. 1 2 3 Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  8. ↑ Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
  9. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  11. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
  12. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  13. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  14. ↑ Udělené symboly – Horní Bezděkov [online]. 1998-11-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  15. ↑ Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]