Horní Bezděkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci v okrese Kladno. O části obce Bojanov v okrese Chrudim pojednává článek Horní Bezděkov (Bojanov).
Horní Bezděkov
Náves v Horním Bezděkově s budovou školy
Náves v Horním Bezděkově s budovou školy
Znak obce Horní BezděkovVlajka obce Horní Bezděkov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0203 532312
Pověřená obec Unhošť
Obec s rozšířenou působností Kladno
Okres (LAU 1) Kladno (CZ0203)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 678 (2020)[1]
Rozloha 4,58 km²
Katastrální území Horní Bezděkov
Nadmořská výška 421 m n. m.
PSČ 273 51
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Hlavní 41
Horní Bezděkov
273 51 Unhošť
ou.hornibezdekov@cbox.cz
Starosta Petr Boháček
Oficiální web: www.horni-bezdekov.cz
Horní Bezděkov na mapě
Horní Bezděkov
Horní Bezděkov
Další údaje
Kód obce 532312
Kód části obce 42374
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Horní Bezděkov se nachází 8 km jihozápadně od Kladna, v okrese Kladno, kraj Středočeský. Rozkládá se asi osm kilometrů jižně od Kladna. Žije zde 678[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1260.

V historii byl Horní Bezděkov uváděn jako Bezděkov u Unhoště. Ve 13. stol. patřil k biskupskému majetku. V roce 1268 daroval král Přemysl Otakar II. obec městu Berounu, později král Jan Lucemburský svému komorníku Elbingovi a po jeho smrti roku 1331 jej získal Petr z Rosenberka. Následně byla obec připojena ke hradu Křivoklátu, roku 1685 přešla do majetku hraběte z Valdštejna a roku 1731 rodu Fürstenberků a v tomto panství zůstala obec až do zrušení poddanství.

V obci je kaplička se zvoničkou a památník padlým.

Sídlí zde Letohrádek Vendula s řemeslnou manufakturou pro lidi se zvláštními potřebami.

V údolí potoka Žlábek je poutní kaplička se studánkou.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[2]
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[2]
  • 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[5]
  • 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kladno[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[8]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Horní Bezděkov (305 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] drustvo pro rozvod elektrické energie v Horním Bezděkově, 3 hostince, obuvník, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Horní Bezděkov, trafika.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

V oblasti zemědělství pracují čtyři soukromí zemědělci. Obyvatelé obce převážně dojíždějí za prací do Prahy, Kladna i Unhoště.

Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]

Děti dojíždějí do školy do Unhoště, kde je také lékař, lékárna, pošta, obchodní dům, obchody, podnikatelské firmy a velkosklady. Unhošť je vzdálená 4 km. Obcí jezdí autobus ČSAD, který děti i dospělé několikrát denně dopravuje k určeným místům.

V obci lze nakoupit v jednom obchodě se smíšeným zbožím a v květinářství , posedět u tenisového kurtu s hospodou . V budově obecního úřadu je společenská místnost, která slouží k různým oslavám a společenským událostem. Zároveň je zapůjčována k soukromým oslavám. V obci jsou švadleny, zahradníci, kovovýroba, kovář, truhlář, pokrývač, tesař.

V obci je místní hřbitov s kaplí.

Investiční výstavba[editovat | editovat zdroj]

V obci je plynofikace, obec zrealizovala a zintenzifikovala čistírnu odpadních vod za přispění Krajského úřadu Středočeského kraje, telefony, veřejné osvětlení a místní rozhlas.

Byl realizován odvod balastních (drenážních) vod z nové výstavby rodinných domů a vzhledem k velkému počtu nových zájemců o bydlení v obci je nutná intenzifikace (rozšíření) čistírny odpadních vod. V plánu obce je výstavba vodovodu, stažení veškerých drátů do země, obnova zeleně, vybudování cyklotrasy, oprava fasády na kapličce a hřbitovní kapli, úprava historické úvozové cesty, opravy a vybudování chodníků a komunikací a další aktivity nutné k tomu, aby se lidem v obci líbilo.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Silniční doprava – Obcí prochází silnice II/201 v úseku Křivoklát – Zbečno – Horní Bezděkov – Unhošť – Jeneč.
  • Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Unhošť ve vzdálenosti 7 km ležící na trati 120 z Prahy do Kladna a Rakovníka.
  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly v červnu 2011 autobusové linky Unhošť-Malé Kyšice-Praha (1 spoj tam i zpět) a Kladno – Horní Bezděkov – Unhošť (6 spojů tam, 9 spojů zpět) (dopravce ČSAD MHD Kladno, a.s.).[10]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Usedlost čp. 11

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  8. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 328. (česky a německy)
  10. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]