Lidice
| Lidice | |
|---|---|
 Nové Lidice, radnice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Kladno |
| Obec s rozšířenou působností | Kladno (správní obvod) |
| Okres | Kladno |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°8′37″ s. š., 14°11′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 566 (2024)[1] |
| Rozloha | 4,75 km²[2] |
| Katastrální území | Lidice |
| Nadmořská výška | 343 m n. m. |
| PSČ | 273 54 |
| Počet domů | 197 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | 10. června 1942 161 273 54 Lidice lidice@volny.cz |
| Starostka | Veronika Kellerová |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Lidice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 532584 |
| Kód části obce | 83704 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lidice (německy Liditz) jsou obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji, 20 km severozápadně od Prahy, v těsné blízkosti Buštěhradu, poblíž Kladna. Za druhé světové války, dne 10. června 1942, byla obec vyhlazena německými nacisty v rámci heydrichiády. Po válce byl na místě starých Lidic zřízen památník obětem s muzeem připomínající tuto tragédii a obec obnovena o několik set metrů dále. Žije zde 566[1] obyvatel.
Historie obce
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší zmínka o vsi pochází z roku 1318. Původně je doložena pod názvem Ludice.[4] Po celá staletí byly Lidice obyčejnou nevelkou zemědělskou vsí v mělkém údolí Lidického potoka, příslušející k buštěhradskému panství. Nejvýznamnější památkou a dominantou obce byl barokní farní kostel sv. Martina. Významnější nárůst obce přišel až s rozvojem hornictví a hutnictví na Kladensku ve 2. polovině 19. století.
Ve vsi Lidice (512 obyvatel, poštovna, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 3 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, obuvník, povozník, 8 rolníků, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, obchod s uhlím.[5]
Vyhlazení obce
[editovat | editovat zdroj]Po atentátu na zastupujícího německého říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942 byly Lidice v rámci represí nazývaných heydrichiáda vybrány nacistickým vedením pro exemplární kolektivní trest. Výběr Lidic byl v podstatě náhodný, podezření na spojení obyvatel s atentátem bylo jen záminkou a vycházelo z nevýznamného a neprokázaného podezření. Došlo k vyhlazení Lidic – srovnání obce čítající 104 domů s 503 obyvateli se zemí, obyvatelstvo bylo popraveno nebo odvlečeno do koncentračních táborů, menší část dětí byla určena k poněmčení v Říši. Lidickou tragédii nepřežilo celkem 192 mužů, 60 žen, 88 dětí.[6] Po druhé světové válce se vrátilo 143 žen a po usilovném pátrání i 17 dětí.[7]
Zrušení obce po vyhlazení
[editovat | editovat zdroj]Obec byla zrušena a její katastr připojen rozhodnutím ministerstva vnitra ze 6. července 1942 nejprve k sousední Hřebči, avšak 6. srpna 1942 ministerstvo vnitra vydalo nové rozhodnutí, jímž území obce Lidice připojilo k Buštěhradu.
Nové Lidice
[editovat | editovat zdroj]Po druhé světové válce byla obec obnovena, z pietních důvodů ale byla nově postavena na jiném místě nedaleko od obce původní, na původním místě se dnes nachází Památník Lidice.
Na obnovení Lidic byla vypsána architektonická soutěž, které se ale směli účastnit pouze české a slovenské skupiny. Po dvou kolech byly vybrány vítězné návrhy architektů Františka Marka, Václava Hilského, Richarda Podzemného a Antonína Tenzera. V nových Lidicích mělo stát původně 120 domů, postavilo se jich však 150. na domy měli nárok přeživší, kteří se do obce vrátí. Šlo především o ženy a děti z vypálených Lidic.[8]
V roce 1948 se začalo s výstavbou a prvních pět domů bylo předáno přeživším ke konci roku 1949. Všechny postupně postavené domy byly typové (typ A až D). [9]
Od roku 2017 je v č.p. 117 otevřena expozice poválečné architektury a bytového designu.[9]
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 – země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[10]
- 1855 – země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[10]
- 1868 – země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[10]
- 1893 – země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[11]
- 1939 – země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[12]
- 1942 – země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[13]
- 1945 – země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[14]
- 1949 – Pražský kraj, okres Kladno[15]
- 1960 – Středočeský kraj, okres Kladno[16]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]- Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy. Po hranici katastru obce vede silnice I/61, která spojuje Kladno s dálnicí D7 Praha – Slaný – Louny – Chomutov.
- Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území města nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Středokluky ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 121 z Hostivic do Podlešína.
- Autobusová doprava – V obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Praha, Středokluky, Tuchoměřice (dopravce ČSAD MHD Kladno, a. s.).[17]
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Coventry, Spojené království (1947) – ve městě je pěší zóna „Lidice Place“, pojmenovaná na památku partnerství mezi městy kvůli podobnému osudu za 2. světové války.
Marzabotto, Itálie (1964)[18] V Lidicích se nachází Marzabottská ulice.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Galerie v Lidicích -
-
Nové náměstí -
Předsedkyně MNV v Lidicích L. Prošková odevzdává prezidentu Ho Či Minovi kytici růží ze Sadu přátelství a míru (Hlas revoluce, 1. srpna 1957)
-commons.JPG)
.png)
V kultuře
[editovat | editovat zdroj]Převážně v Latinské Americe, když se lidé dozvěděli o lidické tragédii, zejména v období bezprostředně po druhé světové válce dávali někdy dcerám jméno Lidice.[19]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Stopy, fakta, tajemství Českého rozhlasu na YouTube
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 734. (česky a německy)
- ↑ Reportéři ČT, V předvečer tragédie, 10.6.2019
- ↑ Historie obce Lidice. www.lidice-memorial.cz [online]. [cit. 2017-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Po válce stavěli architekti Lidice kompletně znovu. Vznikla úpravná obec s širokým bulvárem a městskými prvky. Vltava [online]. 2020-10-09 [cit. 2025-03-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Nacisty vypálené, komunisty využité. Nové Lidice byly po válce vybudovány jako vzorová vesnice. reportermagazin.cz [online]. [cit. 2025-03-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
- ↑ Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Portál CIS o jízdních řádech
- ↑ Patto di gemellaggio con Stazzema [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Křestní jméno Lidice : Radio Prague International 10. 6. 2020
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Vyhlazení Lidic
- Památník Lidice
- Pomník dětských obětí války
- Lidická hrušeň
- Ležáky
- Český Malín
- Ploština
- Josef Štemberka
- František Saidl
- Lidický okruh
- Aféra lodi Lidice
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo Lidice ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lidice na Wikimedia Commons - Galerie Lidice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Lidice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Lidice ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Lidice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Obce.cz
- Archivní zvukový záznam ze smuteční tryzny v Lidicích (10. června 1945)
|
Kladno | Buštěhrad | Zájezd |
|
| Hřebeč | 
|
Makotřasy | ||
 Lidice 
| ||||
| ||||
| Dolany | Hostouň | Středokluky, Běloky |
