Reinhard Heydrich
| Reinhard Heydrich | |||||||||||||
 |
|||||||||||||
|
|||||||||||||
|
|||||||||||||
|
|||||||||||||
|
|||||||||||||
|
|||||||||||||
|
|
|||||||||||||
| Narození | 7. březen 1904 Halle an der Saale, Německé císařství |
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Úmrtí | 4. červen 1942 (38 let)¹ Praha-Libeň, Protektorát Čechy a Morava |
||||||||||||
| Choť | Lina Heydrich | ||||||||||||
| Rodiče | Richard Bruno Heydrich a Elisabeth Krantzová | ||||||||||||
| Alma mater | Technická univerzita Mnichov | ||||||||||||
| Profese | politik, voják a vojenská osoba | ||||||||||||
| Ocenění | Německý řád Zlatý stranický odznak velkořetěz Řádu vycházejícího slunce |
||||||||||||
| Commons | Reinhard Heydrich | ||||||||||||
|
¹výsledek Operace Anthropoid
|
|||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Reinhard Tristan Eugen Heydrich (7. března 1904 Halle an der Saale – 4. června 1942 Praha) byl prominentní nacista, blízký spolupracovník Heinricha Himmlera, SS-Obergruppenführer a generál policie, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) a Bezpečnostní služby (SD), prezident Interpolu v letech 1940–1942, v letech 1941–1942 zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava. Podílel se na perzekuci Židů a posléze se stal jedním z hlavních organizátorů holocaustu. Předsedal konferenci ve Wannsee, která uvedla do praxe tzv. Konečné řešení židovské otázky. Jako zastupující říšský protektor využíval politiku cukru a biče – sociální výhody dělníkům pracujícím pro potřeby Třetí Říše a zároveň brutální perzekuci vůči neloajálním a nepřátelům[1]. Českoslovenští výsadkáři vyslaní z Anglie v rámci operace Anthropoid na něj provedli 27. května 1942 atentát, na jehož následky po osmi dnech zemřel. V odplatě za jeho smrt zavedli nacisté krutá opatření známá jako druhá heydrichiáda a povraždili několik tisíc obyvatel Protektorátu. Na jeho „počest“ byla nazvána operace Reinhard, která prakticky vyhladila židovské obyvatelstvo Polska.
Obsah
Rodina, mládí[editovat | editovat zdroj]
Reinhard Tristan Eugen Heydrich se narodil v Halle nad Sálou nedaleko Lipska. Pocházel z dobře situované měšťanské rodiny. Jeho otec byl hudební skladatel, operní pěvec a posléze ředitel hallské konzervatoře Richard Bruno Heydrich, který svých úspěchů na poli hudebním dosáhl především díky své píli a odhodlání. Jeho matka se jmenovala Elisabeth Anna Maria Amalia Heydrichová rozená Krantzová. Jména Reinhard a Tristan obdržel na počest hrdinů oper Amen (dílo Richarda Heydricha) a Tristan a Izolda (dílo Richarda Wagnera). Jméno Eugen pak měl po svém dědečkovi z matčiny strany – její otec Eugen Krantz zastával post ředitele Drážďanské královské konzervatoře.
Po skončení první světové války se jako 14letý mladík stal členem Freikorpsu, v jejichž řadách působil přibližně rok. Jeho účast v bojích proti bolševické revoluci v Německu však byla formální a to především kvůli věku a nulovým bojovým zkušenostem.
V námořnictvu[editovat | editovat zdroj]
Po studiích na gymnáziu se dal k námořnictvu. Roku 1922 nastoupil na důstojnickou školu v Kielu. Sloužil na křižníku německého námořnictva Berlin. Roku 1931 byl po předchozí milostné aféře (byl jednou dívkou obviněn z nečestného jednání a z toho, že ji přivedl do jiného stavu) z námořnictva propuštěn.
Kariéra u SS[editovat | editovat zdroj]
Roku 1931 se zasnoubil s Linou von Ostenovou a ta ho přivedla k NSDAP a SS. V roce 1932 založil Bezpečnostní službu – Sicherheitsdienst (SD). Roku 1934 se zúčastnil „noci dlouhých nožů“ jako padělatel důkazů proti Ernstu Röhmovi. V roce 1939 byl pod jeho vedením vytvořen Hlavní úřad říšské bezpečnosti (RSHA).
Soukromý život[editovat | editovat zdroj]
Dne 26. prosince 1931 se oženil se šlechtičnou Linou von Osten a měl s ní čtyři děti:
- Klaus Heydrich (17. 6. 1933 – 24. 10. 1943)
- Heider Heydrich (* 23. 12. 1934)
- Silke Heydrich (* 9. 4. 1939)
- Marte Heydrich (* 23. 7. 1942)
Ve volném čase se zabýval hrou na housle a šermem, v šermu byl několikanásobný přeborník SS, ovládal plynně několik světových jazyků.
Za války[editovat | editovat zdroj]
V letech 1939–1941 byl rezervním stíhacím pilotem Luftwaffe, podnikl dokonce několik bojových letů, nicméně poté, co byl sestřelen nad nepřátelským územím a několik dnů nezvěstný, mu Hitler další bojové lety zakázal.
Holokaust[editovat | editovat zdroj]
V lednu 1942 předsedal konferenci ve Wannsee, na které bylo dohodnuto usmrcení miliónů lidí židovské národnosti ve vyhlazovacích táborech smrti (např. Majdanek, Treblinka, Osvětim, Chelmno atd.).
Zastupující říšský protektor[editovat | editovat zdroj]
Dne 27. září 1941 přiletěl do Prahy a den nato se oficiálně stal zastupujícím říšským protektorem pro Protektorát Čechy a Morava. Stal se též ředitelem protektorátní policie a usadil se na zámku v Panenských Břežanech asi 20 kilometrů severně od Prahy.
Heydrich prosazoval konečné řešení české otázky. 2. října 1941 prohlásil ve větším kruhu posluchačů, že „Čech v tomhle prostoru už nemá koneckonců co pohledávat“ a on se nebude pokoušet „předělávat tuhle svoloč českou podle staré metody na Němce“.[2]
Smrt[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článcích Atentát na Heydricha a Operace Anthropoid.
Dne 27. května 1942 při jeho cestě z Panenských Břežan do kanceláře jeho úřadu na Pražský hrad na něj v Praze-Libni provedli atentát českoslovenští výsadkáři Jan Kubiš a Josef Gabčík. Zprvu jeho zranění nevypadala vážně, dokonce se pokoušel pronásledovat atentátníky. Po operaci v nemocnici Na Bulovce se úspěšně zotavoval, pak se však objevily nečekané komplikace, na jejichž následky zemřel (v té době nebyla k dispozici antibiotika) – smrt nastala následkem poškození životně důležitých parenchymatózních orgánů bakteriemi, případně jejich jedy. Ty byly do těla zavlečeny střelným poraněním výbušninou a usídlily se zejména v hrudní dutině, v bránici a krajině sleziny a tam se pomnožily. Pohřben byl s nejvyššími poctami na hřbitově invalidů v Berlíně, dnes je již jeho hrob znám.[3]
Německé represálie na území Protektorátu Čechy a Morava, jež následovaly po atentátu a zejména po jeho smrti, neznaly míru (toto období se označuje jako heydrichiáda). Lidé byli stříleni bez soudu a vyvraždění obcí Lidice a Ležáky bylo jen jednou z epizod tehdejšího německého útlaku. Celkem bylo v bezprostřední odvetě za jeho smrt zabito minimálně 1585 lidí, což je údaj stanných soudů, celkový počet obětí bude nicméně podstatně vyšší.
Atentát na Heydricha byl považován za nejvýznamnější odbojový čin v okupované Evropě a měl takový ohlas, že Británie a Francie odvolaly své podpisy pod Mnichovským diktátem, který v roce 1938 připravil Československo o více jak třetinu jeho území. V celé historii druhé světové války šlo o zcela ojedinělý případ, kdy se úspěšně podařilo násilně zlikvidovat některého z vysokých nacistických pohlavárů, v tomto ohledu šlo o zcela unikátní akci. Kruté řádění nacistů, které mělo být odvetou za Heydrichovu smrt, pak v mnohém usnadnilo uznání pozdějšího odsunu německého obyvatelstva ze strany západních spojenců.
Ve funkci zastupujícího říšského protektora Heydricha nahradil Kurt Daluege.
Lidé v jeho okolí[editovat | editovat zdroj]
- Adolf Hitler, vůdce německé nacistické strany NSDAP a kancléř Třetí říše
- Heinrich Himmler, říšský vedoucí SS, Heydrichův přímý nadřízený
- Konstantin von Neurath, říšský protektor, který postupně ztrácel moc a kterého Heydrich jako zastupující říšský protektor ve funkci de facto nahradil
- Hermann Göring, říšský maršál letectva, vrchní velitel Luftwaffe
- Joseph Goebbels, říšský ministr propagandy
- Martin Bormann, říšský vedoucí NSDAP a Hitlerův osobní sekretář
- Heinrich Müller, velitel gestapa v RSHA
- Adolf Eichmann, Heydrichův důvěrník, velitel židovských deportací do ghett a plynových komor v RSHA
- Werner Best, Heydrichův zástupce v SD a v RSHA
- Karl Hermann Frank, Heydrichův zástupce v Protektorátu Čechy a Morava
- Walter Schellenberg, velitel špionážní služby a rozvědky v RSHA
- Otto Ohlendorf, velitel zásahových jednotek a vražedných komand v SS
- Bruno Streckenbach, velitel SS, vedoucí obchodního oddělení RSHA, po Heydrichově smrti vedl RSHA až do jmenování Ernsta Kaltenbrunnera
- Arthur Nebe, velitel zásahové jednotky SS, velitel kriminálního úřadu RSHA, zároveň udržoval kontakty s odbojem
- Franz Alfred Six, velitel úřadu RSHA pro "vědecké zkoumání protivníků", velitel komanda SS
- Rudolf Höß, podvakrát velitel likvidačního tábora v Osvětimi, dozorce v Dachau a v Sachsenhausenu
- Herbert Backe, Heydrichův osobní přítel, ministr zemědělství Třetí říše
V kultuře[editovat | editovat zdroj]
- V americkém filmu Hangmen Also Die! (1943), volně inspirovaném atentátem, hrál Heydricha německý herec Hans Heinrich von Twardowski.
- V dalším americkém filmu z téhož roku Hitler's Madman se titulní role zhostil americký herec John Carradine.
- V československém filmu Atentát (1964) byl ztvárněn východoněmeckým hercem Siegfriedem Loydou.
- V dvoudílném filmu Sokolovo (1974) byla role zastupujícího říšského protektora svěřena (opět východoněmeckému) herci Hanjo Hassemu.
- V americkém filmu Operace Daybreak (1975) ho hrál německý herec Anton Diffring.
- V koprodukčním filmu Anthropoid (2016) jej představoval německý herec Detlef Bothe.
- Film Smrtihlav z roku 2017 je věnován atentátu na Heydricha, vedle operace Anthropoid však ukazuje i život a kariéru samotného Reinharda Heydricha. Ve filmu ho ztvárnil australský herec Jason Clarke.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Odbojáře posílal na smrt, dělníky na rekreaci. Vzestup a pád Reinharda Heydricha - Info.cz. Info.cz. Dostupné online [cit. 2017-06-15]. (česky)
- ↑ "Germanizovat a vysídlit". Detlef Brandes. 18. června 2015.
- ↑ Češi našli Heydrichův hrob. iDNES.cz [online]. 2006-09-27 [cit. 2015-05-17]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BERWID-BUQUOY:, Jan. Das Attentat auf den Stellvertertenden Reichsprotektor von Böhmen und Mähren, Reinhard Heydrich. Offene Fragen in den Publikationen tschechischer Autoren. Mnichov: Verlag Bohemia, 1981.
- BURIAN, Michal, a kol. Atentát. Operace ANTHROPOID 1941-1942. Praha: Ministerstvo obrany ČR, 2002.
- BUTLER, Rupert. Gestapo. Praha: [s.n.], 2006. ISBN 80-7352-077-X.
- ČVANČARA, Jaroslav. Heydrich. Praha: Gallery, 2011. 336 s. ISBN 978-80-86990-97-2.
- DEDERICHS, Mario R. Heydrich. Das Gesicht des Bösen. Mnichov: [s.n.], 2005. ISBN 3-492-04543-X.
- DESCHNER, Günther. Reinhard Heydrich: architekt totální moci. Praha: Rybka, 2002. ISBN 80-86182-62-2.
- GERWARTH, Robert. Reinhard Heydrich, Hitlerův kat. Praha, Litomyšl: Paseka, 2012. ISBN 978-80-7432-252-5.
- HEYDRICHOVÁ, Lina. Verheiratet mit einem Kriegsverbrecher. Pfaffenhofen: [s.n.], 1976. ISBN 3-7787-1025-7.
- KÁRNÝ, Miroslav, a kol. (eds.). Protektorátní politika Reinharda Heydricha. Praha: TEPS, 1991. 301 s. ISBN 80-7065-064-8.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 455.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Heydrichiáda
- Operace Anthropoid
- Druhá světová válka
- Generalplan Ost
- Konečné řešení české otázky
- Holokaust
- Gestapo
- SS
- Lina Heydrichová
- Operace Reinhard
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Reinhard Heydrich ve Wikimedia Commons
Osoba Reinhard Heydrich ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Reinhard Heydrich
- Reinhard Heydrich: Ekonomický manipulátor
- Projev Reinharda Heydricha o plánech na likvidaci českého národa
- Směrodatná koncepce R. Heydricha v Praze do r. 1942
- Stodola skrývala auto, v němž seděl Heydrich při atentátu – zpráva o údajném nálezu pravého mercedesu v roce 2009
- Reinhard Heydrich - video z cyklu České televize Historický magazín
- Atentát na Reinharda Heydricha - video z cyklu České televize Historický magazín
- Heydrich – konečné řešení - cyklus České televize
- Před 70 lety padli nejen výsadkáři.
- Pardubicemi po stopách SILVER A
- Nacisté
- Němečtí politici
- Představitelé Protektorátu Čechy a Morava
- Osobnosti druhé světové války
- Příslušníci SS
- Účastníci konference ve Wannsee
- Reichssicherheitshauptamt
- Atentát na Heydricha
- Einsatzgruppen
- Nositelé Záslužného řádu německého orla
- Pohřbení na Hřbitově invalidů
- Narození v Halle (Saale)
- Oběti atentátů
- Oběti druhé světové války
- Narození 1904
- Úmrtí 1942
- Zavraždění politici
- Narození 7. března
- Úmrtí 4. června
