Reinhard Heydrich

Reinhard Heydrich
Zastupující říšský protektor Ve funkci: de facto 27. září (de iure 28. září) 1941 – 4. června 1942 Jmenován Adolfem Hitlerem Předchůdce Konstantin von Neurath (protektor do 24. srpna 1943) Nástupce Kurt Daluege (zastupující protektor)
Ředitel Reichssicherheitshauptamtu Ve funkci: 27. září 1939 – 4. června 1942 Jmenován Heinrichem Himmlerem Předchůdce (úřad vytvořen) Nástupce Ernst Kaltenbrunner
Ředitel Interpolu Ve funkci: 24. srpna 1940 – 4. června 1942 Předchůdce Otto Steinhäusl Nástupce Arthur Nebe
Stranická příslušnost Členství NSDAP
Vojenská služba Služba Výmarská republika (do roku 1933) Třetí říše (do roku 1942) Složka Reichswehr (do roku 1933) SS (do roku 1942) Ordnungspolizei (do roku 1942) Hodnost SS-Obergruppenführer und General der Polizei Vyznamenání Železný kříž I. třídy Železný kříž II. třídy Zlatý stranický odznak
Narození	7. březen 1904 Halle an der Saale, Německé císařství
Úmrtí	4. červen 1942 (38 let)¹ Praha-Libeň, Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	Invalidenfriedhof
Choť	Lina Heydrich
Rodiče	Richard Bruno Heydrich a Elisabeth Krantzová
Děti	Klaus Heydrich, Heider Heydrich, Silke Heydrich, Marte Heydrich
Příbuzní	Maria Heydrich a Heinz Heydrich (sourozenci)
Alma mater	Technická univerzita Mnichov
Profese	politik, voják, vojenská osoba, šermíř a pilot
Ocenění	Německý řád Zlatý stranický odznak velkořetěz Řádu vycházejícího slunce
Commons	Reinhard Heydrich
¹výsledek Operace Anthropoid
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Reinhard Tristan Eugen Heydrich (7. března 1904 Halle an der Saale – 4. června 1942 Praha) byl prominentní nacista, blízký spolupracovník Heinricha Himmlera, SS-Obergruppenführer a generál policie, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) a Bezpečnostní služby (SD), prezident Interpolu v letech 1940–1942, v letech 1941–1942 zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava. Podílel se na perzekuci Židů a posléze se stal jedním z hlavních organizátorů holocaustu. Předsedal konferenci ve Wannsee, která uvedla do praxe tzv. Konečné řešení židovské otázky. Jako zastupující říšský protektor využíval politiku cukru a biče – sociální výhody dělníkům pracujícím pro potřeby Třetí Říše a zároveň brutální perzekuci vůči neloajálním a nepřátelům. Českoslovenští výsadkáři vyslaní z Anglie v rámci operace Anthropoid provedli 27. května 1942 speciální diverzní operaci jeho likvidace, na jejíž následky po osmi dnech zemřel. Akce bývá dodnes označována jako "atentát" přesně tak, jak od května 1942 šířila nacistická propaganda. V odplatě za jeho smrt zavedli nacisté krutá opatření známá jako druhá heydrichiáda a povraždili několik tisíc obyvatel Protektorátu. Na jeho „počest“ byla nazvána operace Reinhard, která prakticky vyhladila židovské obyvatelstvo Polska.

Rodina, mládí

Reinhard Tristan Eugen Heydrich se narodil v Halle nad Sálou nedaleko Lipska. Pocházel z dobře situované měšťanské rodiny. Jeho otec byl hudební skladatel, operní pěvec a posléze ředitel hallské konzervatoře Richard Bruno Heydrich, který svých úspěchů na poli hudebním dosáhl především díky své píli a odhodlání. Jeho matka se jmenovala Elisabeth Anna Maria Amalia Heydrichová rozená Krantzová. Jména Reinhard a Tristan obdržel na počest hrdinů oper Amen (dílo Richarda Heydricha) a Tristan a Izolda (dílo Richarda Wagnera). Jméno Eugen pak měl po svém dědečkovi z matčiny strany – její otec Eugen Krantz zastával post ředitele Drážďanské královské konzervatoře.

Po skončení první světové války se jako 14letý mladík stal členem Freikorpsu, v jejichž řadách působil přibližně rok. Jeho účast v bojích proti bolševické revoluci v Německu však byla formální a to především kvůli věku a nulovým bojovým zkušenostem.

V námořnictvu

Po studiích na gymnáziu se dal k námořnictvu. Roku 1922 nastoupil na důstojnickou školu v Kielu. Sloužil na křižníku německého námořnictva Berlin. Roku 1931 byl po předchozí milostné aféře (byl jednou dívkou obviněn z nečestného jednání a z toho, že ji přivedl do jiného stavu) z námořnictva propuštěn.

Kariéra u SS

Reinhard Heydrich (1934)

Roku 1931 se zasnoubil s Linou von Ostenovou a ta ho přivedla k NSDAP a SS. V roce 1932 založil Bezpečnostní službu – Sicherheitsdienst (SD). Roku 1934 se zúčastnil „noci dlouhých nožů“ jako padělatel důkazů proti Ernstu Röhmovi. V roce 1939 byl pod jeho vedením vytvořen Hlavní úřad říšské bezpečnosti (RSHA).

Soukromý život

Dne 26. prosince 1931 se oženil se šlechtičnou Linou von Osten a měl s ní čtyři děti:

• Klaus Heydrich (17. 6. 1933 – 24. 10. 1943)
• Heider Heydrich (* 23. 12. 1934)
• Silke Heydrich (* 9. 4. 1939)
• Marte Heydrich (* 23. 7. 1942)

Ve volném čase se zabýval hrou na housle a šermem, v šermu byl několikanásobný přeborník SS, ovládal plynně několik světových jazyků.

Za války

Heydrich zorganizoval přepadení vysílačky v Gliwicích, která měla doložit polskou agresi vůči Německu a před světem ospravedlnit německý útok na Polsko.

V letech 1939–1941 byl rezervním stíhacím pilotem Luftwaffe, podnikl dokonce několik bojových letů, nicméně poté, co byl sestřelen nad nepřátelským územím a několik dnů nezvěstný, mu Hitler další bojové lety zakázal.

Po okupaci Polska se Heydrich podílel na vyhlazovacích akcích proti Polákům pod krycími jmény operace Tannenberg a Intelligenzaktion, při kterých bylo zavražděno několik desítek tisíc příslušníků polské elity.

Holokaust

Vila ve Wannsee, kde bylo za předsednictví SS-Oberguppenführera R. Heydricha dohodnuto vyvraždění miliónů nevinných lidí

V lednu 1942 předsedal konferenci ve Wannsee, na které bylo dohodnuto usmrcení miliónů lidí židovské národnosti ve vyhlazovacích táborech smrti (např. Majdanek, Treblinka, Osvětim, Chelmno atd.).

Zastupující říšský protektor

Heydrich a Emil Hácha si prohlížejí české korunovační klenoty

Dne 27. září 1941 přiletěl do Prahy a den nato se oficiálně stal zastupujícím říšským protektorem pro Protektorát Čechy a Morava. Stal se též ředitelem protektorátní policie a usadil se na zámku v Panenských Břežanech asi 20 kilometrů severně od Prahy.

Heydrich prosazoval konečné řešení české otázky. 2. října 1941 prohlásil ve větším kruhu posluchačů, že „Čech v tomhle prostoru už nemá koneckonců co pohledávat“ a on se nebude pokoušet „předělávat tuhle svoloč českou podle staré metody na Němce“.

Smrt

Související informace naleznete také v článcích Atentát na Heydricha a Operace Anthropoid.

Dne 27. května 1942 při jeho cestě z Panenských Břežan do kanceláře jeho úřadu na Pražský hrad na něj v Praze-Libni provedli atentát českoslovenští výsadkáři Jan Kubiš a Josef Gabčík. Zprvu jeho zranění nevypadala vážně, dokonce se pokoušel pronásledovat atentátníky. Po operaci v nemocnici Na Bulovce se úspěšně zotavoval, pak se však objevily nečekané komplikace, na jejichž následky zemřel (v té době nebyla k dispozici antibiotika) – smrt nastala následkem poškození životně důležitých parenchymatózních orgánů bakteriemi, případně jejich jedy. Ty byly do těla zavlečeny střelným poraněním výbušninou a usídlily se zejména v hrudní dutině, v bránici a krajině sleziny a tam se pomnožily. Pohřben byl s nejvyššími poctami na hřbitově invalidů v Berlíně, dnes je již jeho hrob znám.

Poštovní známka s vyobrazením Heydrichovy posmrtné masky

Německé represálie na území Protektorátu Čechy a Morava, jež následovaly po atentátu a zejména po jeho smrti, neznaly míru (toto období se označuje jako heydrichiáda). Lidé byli stříleni bez soudu a vyvraždění obcí Lidice a Ležáky bylo jen jednou z epizod tehdejšího německého útlaku. Celkem bylo v bezprostřední odvetě za jeho smrt zabito minimálně 1585 lidí, což je údaj stanných soudů, celkový počet obětí bude nicméně podstatně vyšší.

Atentát na Heydricha byl považován za nejvýznamnější odbojový čin v okupované Evropě a měl takový ohlas, že Británie a Francie odvolaly své podpisy pod Mnichovským diktátem, který v roce 1938 připravil Československo o více jak třetinu jeho území. V celé historii druhé světové války šlo o zcela ojedinělý případ, kdy se úspěšně podařilo násilně zlikvidovat některého z vysokých nacistických pohlavárů, v tomto ohledu šlo o zcela unikátní akci. Kruté řádění nacistů, které mělo být odvetou za Heydrichovu smrt, pak v mnohém usnadnilo uznání pozdějšího odsunu německého obyvatelstva ze strany západních spojenců.

Ve funkci zastupujícího říšského protektora Heydricha nahradil Kurt Daluege.

Lidé v jeho okolí

Heydrich a Heinrich Himmler (březen 1938)

• Adolf Hitler, vůdce německé nacistické strany NSDAP a kancléř Třetí říše
• Heinrich Himmler, říšský vedoucí SS, Heydrichův přímý nadřízený
• Konstantin von Neurath, říšský protektor, který postupně ztrácel moc a kterého Heydrich jako zastupující říšský protektor ve funkci de facto nahradil
• Hermann Göring, říšský maršál letectva, vrchní velitel Luftwaffe
• Joseph Goebbels, říšský ministr propagandy
• Martin Bormann, říšský vedoucí NSDAP a Hitlerův osobní sekretář
• Heinrich Müller, velitel gestapa v RSHA
• Adolf Eichmann, Heydrichův důvěrník, velitel židovských deportací do ghett a plynových komor v RSHA
• Werner Best, Heydrichův zástupce v SD a v RSHA
• Karl Hermann Frank, Heydrichův zástupce v Protektorátu Čechy a Morava
• Walter Schellenberg, velitel špionážní služby a rozvědky v RSHA
• Otto Ohlendorf, velitel zásahových jednotek a vražedných komand v SS
• Bruno Streckenbach, velitel SS, vedoucí obchodního oddělení RSHA, po Heydrichově smrti vedl RSHA až do jmenování Ernsta Kaltenbrunnera
• Arthur Nebe, velitel zásahové jednotky SS, velitel kriminálního úřadu RSHA, zároveň udržoval kontakty s odbojem
• Franz Alfred Six, velitel úřadu RSHA pro "vědecké zkoumání protivníků", velitel komanda SS
• Rudolf Höß, podvakrát velitel likvidačního tábora v Osvětimi, dozorce v Dachau a v Sachsenhausenu
• Herbert Backe, Heydrichův osobní přítel, ministr zemědělství Třetí říše

V kultuře

John Carradine jako Reinhard Heydrich ve filmu Hitler's Madman (1943)

• V americkém filmu Hangmen Also Die! (1943), volně inspirovaném atentátem, hrál Heydricha německý herec Hans Heinrich von Twardowski.
• V dalším americkém filmu z téhož roku Hitler's Madman se titulní role zhostil americký herec John Carradine.
• V československém filmu Atentát (1964) byl ztvárněn východoněmeckým hercem Siegfriedem Loydou.
• V dvoudílném filmu Sokolovo (1974) byla role zastupujícího říšského protektora svěřena (opět východoněmeckému) herci Hanjo Hassemu.
• V americkém filmu Operace Daybreak (1975) ho hrál německý herec Anton Diffring.
• V českém filmu Lidice (2011) a koprodukčním filmu Anthropoid (2016) jej představoval německý herec Detlef Bothe.
• Film Smrtihlav z roku 2017 je věnován atentátu na Heydricha, vedle operace Anthropoid však ukazuje i život a kariéru samotného Reinharda Heydricha. Ve filmu ho ztvárnil australský herec Jason Clarke.

Vyznamenání

• Letecký pilotní odznak
• Frontová letecká spona, průzkum – bronzová
• SS-Ehrenring
• Sudetská pamětní medaile
• Medaile za Anschluss
• Železný kříž, I. třída (1941)
• Železný kříž, II. třída (1940)
• Řád krve (1942)
• Německý řád, I. stupeň (1942)
• Odznak za zranění1939, zlatý
• Záslužný řád Německého orla
• Medaile na památku návratu Memelu
• Medaile Atlantického valu
• Zlatý stranický odznak
• Služební vyznamenání NSDAP, I. stupeň – bronzové
• Gdaňský kříž

údaje použity z: polská Wikipedie-Reinhard Hendrich/Odznaczenia a ruská Wikipedie-Гейдрих, Рейнхард

Odkazy

Literatura

• BERWID-BUQUOY:, Jan. Das Attentat auf den Stellvertertenden Reichsprotektor von Böhmen und Mähren, Reinhard Heydrich. Offene Fragen in den Publikationen tschechischer Autoren. Mnichov: Verlag Bohemia, 1981. 
• BURIAN, Michal, a kol. Atentát. Operace ANTHROPOID 1941-1942. Praha: Ministerstvo obrany ČR, 2002. 
• BUTLER, Rupert. Gestapo. Praha: [s.n.], 2006. ISBN 80-7352-077-X. 
• ČVANČARA, Jaroslav. Heydrich. Praha: Gallery, 2011. 336 s. ISBN 978-80-86990-97-2. 
• DEDERICHS, Mario R. Heydrich. Das Gesicht des Bösen. Mnichov: [s.n.], 2005. ISBN 3-492-04543-X. 
• DESCHNER, Günther. Reinhard Heydrich: architekt totální moci. Praha: Rybka, 2002. ISBN 80-86182-62-2. 
• GERWARTH, Robert. Reinhard Heydrich, Hitlerův kat. Praha, Litomyšl: Paseka, 2012. ISBN 978-80-7432-252-5. 
• HEYDRICHOVÁ, Lina. Verheiratet mit einem Kriegsverbrecher. Pfaffenhofen: [s.n.], 1976. ISBN 3-7787-1025-7. 
• KÁRNÝ, Miroslav, a kol. (eds.). Protektorátní politika Reinharda Heydricha. Praha: TEPS, 1991. 301 s. ISBN 80-7065-064-8. 
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 455. 

Související články

• Heydrichiáda
• Operace Anthropoid
• Druhá světová válka
• Generalplan Ost
• Konečné řešení české otázky
• Holokaust
• Gestapo
• SS
• Lina Heydrichová
• Operace Reinhard

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Reinhard Heydrich ve Wikimedia Commons
• Osoba Reinhard Heydrich ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Reinhard Heydrich
• Reinhard Heydrich: Ekonomický manipulátor
• Projev Reinharda Heydricha o plánech na likvidaci českého národa
• Směrodatná koncepce R. Heydricha v Praze do r. 1942
• Stodola skrývala auto, v němž seděl Heydrich při atentátu – zpráva o údajném nálezu pravého mercedesu v roce 2009
• Reinhard Heydrich – video z cyklu České televize Historický magazín
• Atentát na Reinharda Heydricha – video z cyklu České televize Historický magazín
• Heydrich – konečné řešení – cyklus České televize
• Před 70 lety padli nejen výsadkáři.
• Pardubicemi po stopách SILVER A

Autoritní data: AUT: jn20000700709 | GND: 118550640 | ISNI: 0000 0001 2212 3851 | LCCN: n50082721 | VIAF: 72185701 | WorldcatID: lccn-n50082721

Portály: Druhá světová válka | Lidé | Německo | Politika