Reinhard Heydrich

Reinhard Heydrich
Zastupující říšský protektor
Ve funkci: 29. září 1941 – 4. června 1942
Jmenován	Adolfem Hitlerem
Předchůdce	Konstantin von Neurath (protektor do 24. srpna 1943)
Nástupce	Kurt Daluege (zastupující protektor)
Ředitel Reichssicherheitshauptamtu
Ve funkci: 27. září 1939 – 4. června 1942
Jmenován	Heinrichem Himmlerem
Předchůdce	(úřad vytvořen)
Nástupce	Ernst Kaltenbrunner
Ředitel Interpolu
Ve funkci: 24. srpna 1940 – 4. června 1942
Předchůdce	Otto Steinhäusl
Nástupce	Arthur Nebe
Stranická příslušnost
Členství	NSDAP
Narození	7. březen 1904 Halle an der Saale, Německé císařství
Úmrtí	4. červen 1942 (38 let)¹ Praha-Libeň, Protektorát Čechy a Morava
Choť	Lina Heydrich
Rodiče	Richard Bruno Heydrich a Elisabeth Krantzová
Vzdělání	Technická univerzita Mnichov
Vojenská služba
Sloužil	Výmarská republika (do roku 1933) Třetí říše (do roku 1942)
Složka	Reichswehr (do roku 1933) SS (do roku 1942) Ordnungspolizei (do roku 1942)
Hodnost	SS-Obergruppenführer und General der Polizei
Vyznamenání	Železný kříž I. třídy Železný kříž II. třídy Zlatý stranický odznak
Commons	Reinhard Heydrich
¹výsledek Operace Anthropoid

Reinhard Tristan Eugen Heydrich (7. března 1904 Halle an der Saale – 4. června 1942 Praha) byl prominentní nacista, blízký spolupracovník Heinricha Himmlera a třetí nejvyšší představitel SS (obergruppenführer SS) a generál policie, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) a Bezpečnostní služby (SD), v letech 1941–1942 zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava. Byl jedním z hlavních organizátorů holocaustu. Jako zastupující říšský protektor prosazoval politiku cukru a biče – sociální výhody dělníkům versus brutální perzekuce vůči neloajálním a nepřátelům. Českoslovenští parašutisté vyslaní z Anglie provedli 27. května 1942 na zastupujícího říšského protektora atentát (operace Anthropoid), na jehož následky posléze zemřel.

Biografie

Reinhard Heydrich (1934)

Narodil se v Halle nad Sálou nedaleko Lipska. Jeho otec byl hudební skladatel a ředitel hallské konzervatoře Richard Bruno Heydrich. Po skončení první světové války se stal členem Freikorpsu a bojoval proti bolševické revoluci v Německu. Po studiích na gymnáziu nastoupil k námořnictvu. Roku 1922 nastoupil na důstojnickou školu v Kielu. Sloužil na křižníku německého námořnictva Berlin. Roku 1931 byl po předchozí milostné aféře (v roce 1931 byl jednou dívkou obviněn z nečestného jednání a z toho, že ji přivedl do jiného stavu) z námořnictva propuštěn.

Ve volném čase se zabýval hrou na housle a šermem, v šermu byl několikanásobný přeborník SS, ovládal plynně několik světových jazyků.

Roku 1931 se zasnoubil s Linou von Ostenovou a ta ho přivedla k NSDAP a SS. V roce 1932 založil Bezpečnostní službu – Sicherheitsdienst (SD). Roku 1934 se zúčastnil „noci dlouhých nožů“. V roce 1939 byl pod jeho vedením vytvořen Hlavní úřad říšské bezpečnosti (RSHA). V letech 1939–1941 byl rezervním stíhacím pilotem Luftwaffe, podnikl dokonce několik bojových letů, nicméně poté, co byl sestřelen nad nepřátelským územím a několik dnů nezvěstný, mu Hitler další bojové lety zakázal.

Dne 27. září 1941 se stal zastupujícím říšským protektorem pro Protektorát Čechy a Morava a stal se též ředitelem protektorátní policie a usadil se na zámku v Panenských Břežanech asi 20 kilometrů severně od Prahy. V lednu 1942 předsedal konferenci ve Wannsee, na které bylo dohodnuto usmrcení miliónů lidí židovské národnosti ve vyvražďovacích táborech smrti (např. Majdanek, Treblinka, Osvětim, Chelmno atd.).

Dne 26. prosince 1931 se oženil se šlechtičnou Linou von Osten a měl s ní čtyři děti:

• Klaus Heydrich (17. 6. 1933 – 24. 10. 1943)
• Heider Heydrich (* 23. 12. 1934)
• Silke Heydrich (* 9. 4. 1939)
• Marte Heydrich (* 23. 7. 1942)

Atentát

Související informace naleznete také v článku Atentát na Heydricha.

Poštovní známka s vyobrazením Heydrichovy posmrtné masky

Dne 27. května 1942 při jeho cestě z Panenských Břežan do kanceláře jeho úřadu na Pražský hrad na něj v Praze-Libni provedli atentát českoslovenští parašutisté. Zprvu jeho zranění nevypadala vážně, dokonce se pokoušel pronásledovat atentátníky. Po operaci v nemocnici Na Bulovce se úspěšně zotavoval, pak se však objevily nečekané komplikace, na jejichž následky zemřel (v té době nebyla k dispozici antibiotika) – jednalo se pravděpodobně o otravu krve z vnitřního poranění slinivky. Pohřben byl s nejvyššími poctami na hřbitově invalidů v Berlíně, dnes je již jeho hrob znám.

Německé represálie na území Protektorátu Čechy a Morava, jež následovaly po atentátu a zejména po jeho smrti, neznaly míru (toto období se označuje jako heydrichiáda). Lidé byli stříleni bez soudu a vyvraždění obcí Lidice a Ležáky bylo jen jednou z epizod tehdejšího německého útlaku.

Atentát na Heydricha byl považován za nejvýznamnější odbojový čin v okupované Evropě a měl takový ohlas, že nejen Británie a Francie, ale i tehdejší spojenec hitlerovského Německa Itálie odvolaly své podpisy pod Mnichovským diktátem, který v roce 1938 připravil Československo o více jak třetinu jeho území. V celé historii druhé světové války šlo o zcela ojedinělý případ, kdy se úspěšně podařilo násilně zlikvidovat některého z vysokých nacistických pohlavárů, v tomto ohledu šlo o zcela unikátní akci. Kruté řádění nacistů, které mělo být odvetou za Heydrichovu smrt, pak v mnohém usnadnilo uznání pozdějšího odsunu německého obyvatelstva ze strany západních spojenců.

Ve funkci zastupujícího říšského protektora Heydricha nahradil Kurt Daluege.

Lidé v jeho okolí

Heydrich a Heinrich Himmler (březen 1938)

Vila ve Wannsee, kde bylo za předsednictví SS-Oberguppenführera R. Heydricha dohodnuto vyvraždění miliónů nevinných lidí

• Adolf Hitler, vůdce německé nacistické strany NSDAP a kancléř Třetí říše
• Heinrich Himmler, říšský vedoucí SS, Heydrichův přímý nadřízený velitel
• Konstantin von Neurath, říšský protektor, který postupně ztrácel moc a kterého Heydrich jako zastupující říšský protektor ve funkci de facto nahradil
• Hermann Göring, říšský maršál letectva, vrchní velitel Luftwaffe
• Joseph Goebbels, říšský ministr propagandy
• Martin Bormann, říšský vedoucí NSDAP a Hitlerův osobní sekretář
• Heinrich Müller, velitel gestapa v RSHA
• Adolf Eichmann, Heydrichův důvěrník, velitel židovských deportací do ghett a plynových komor v RSHA
• Werner Best, Heydrichův zástupce v SD a v RSHA
• Karl Hermann Frank, Heydrichův zástupce v Protektorátu Čechy a Morava
• Walter Schellenberg, velitel špionážní služby a rozvědky v RSHA
• Otto Ohlendorf, velitel zásahových jednotek a vražedných komand v SS
• Bruno Streckenbach, velitel SS, vedoucí obchodního oddělení RSHA, po Heydrichově smrti vedl RSHA až do jmenování Ernsta Kaltenbrunnera
• Arthur Nebe, velitel zásahové jednotky SS, velitel kriminálního úřadu RSHA, zároveň udržoval kontakty s odbojem
• Franz Alfred Six, velitel úřadu RSHA pro "vědecké zkoumání protivníků", velitel komanda SS
• Rudolf Höß, podvakrát velitel likvidačního tábora v Osvětimi, dozorce v Dachau a v Sachsenhausenu
• Herbert Backe, Heydrichův osobní přítel, ministr zemědělství Třetí říše

V kultuře

V československém filmu Atentát z roku 1964 byl ztvárněn východoněmeckým hercem Siegfriedem Loydou.

Odkazy

Literatura

• Jaroslav Čvančara: "Heydrich", ISBN 80-86010-87-2, Praha 2004.
• Mario R. Dederichs: "Heydrich. Das Gesicht des Bösen" (Heydrich. Tvář zla), ISBN 3-492-04543-X, Mnichov 2005.
• Günther Deschner: "Reinhard Heydrich: architekt totální moci" (Reinhard Heydrich - Statthalter der totalen Macht), ISBN 80-86182-62-2, Rybka, Praha, 2002.
• Lina Heydrichová: "Verheiratet mit einem Kriegsverbrecher" (Manželkou válečného zločince), ISBN 3-7787-1025-7, Pfaffenhofen 1976.
• Kárný, Miroslav; Milotová, Jaroslava; Kárná, Margita (eds.). Protektorátní politika Reinharda Heydricha, 1. vyd. Praha : TEPS, 1991. 301 s. : obr. příl., rejstřík. – Obsahuje: část textu v němčině ISBN 80-7065-064-8
• Jan Berwid-Buquoy: Das Attentat auf den Stellvertertenden Reichsprotektor von Böhmen und Mähren, Reinhard Heydrich. Offene Fragen in den Publikationen tschechischer Autoren (Atentát na zastupujícího říšského protektora Čech a Moravy, Reinharda Heydricha. Otevřené otázky v publikacích českých autorů), Verlag Bohemia, Mnichov 1981.
• Nario R. Dederichs: Heydrich Tvář zla, Piper Verlagen, Mnichov 2005, ISBN 978-80-7309-669-4
• Rupert Butler: "Gestapo", ISBN 80-7352-077-X, Praha 2006
• Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 220.  
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 455.  

Související články

• Heydrichiáda
• Operace Anthropoid
• Druhá světová válka
• Generalplan Ost
• Konečné řešení české otázky
• Holokaust
• Gestapo
• SS
• Lina Heydrichová
• Operace Reinhard

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Reinhard Heydrich ve Wikimedia Commons
• Osoba Reinhard Heydrich ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Reinhard Heydrich
• Reinhard Heydrich: Ekonomický manipulátor
• Projev Reinharda Heydricha o plánech na likvidaci českého národa
• Směrodatná koncepce R. Heydricha v Praze do r. 1942
• Stodola skrývala auto, v němž seděl Heydrich při atentátu – zpráva o údajném nálezu pravého mercedesu v roce 2009
• Reinhard Heydrich - video z cyklu České televize Historický magazín
• Atentát na Reinharda Heydricha - video z cyklu České televize Historický magazín
• Heydrich – konečné řešení - cyklus České televize
• Před 70 lety padli nejen výsadkáři.
• Pardubicemi po stopách SILVER A