Ernst Kaltenbrunner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ernst Kaltenbrunner
Narození4. října 1903
Ried im Innkreis
Úmrtí16. října 1946 (ve věku 43 let)
Norimberská soudní věznice
Příčina úmrtíoběšení
Alma materKhevenhüllerské gymnázium v Linci (1913–1921)
Univerzita Štýrský Hradec
Bundesrealgymnasium Linz Fadingerstraße
Povolánípolitik, advokát, důstojník a Gestapo employee
ZaměstnavateléReichssicherheitshauptamt
Gestapo
OceněníZlatý stranický odznak (1939)
Řád krve (1942)
Německý kříž ve stříbře (1943)
Válečný záslužný kříž (1943)
Zlatý rytířský kříž Válečného záslužného kříže (1944)
… více na Wikidatech
Politická stranaNárodně socialistická německá dělnická strana (od 1930)
Nábož. vyznáníkatolická církev
FunkceChef der Sicherheitspolizei und des SD (1943–1945)
prezident Interpolu (1943–1945)
člen Reichstagu Nacistického Německa
PodpisErnst Kaltenbrunner – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ernst Kaltenbrunner (4. října 1903, Ried im Innkreis16. října 1946, Norimberk) byl rakouský advokát a v letech 1942–1945 velitel RSHA.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ernst Kaltenbrunner během Norimberského procesu.

Narodil se v rakouském Ried im Innkreis. Jeho otec byl rakouský advokát. Po gymnáziu v Linci nastoupil na univerzitu ve Štýrském Hradci. Poté pracoval jako právník v Linci a Salcburku.

V roce 1932 vstoupil do rakouské NSDAP a SS. Roku 1934 se stal vůdcem SS v Rakousku. Tentýž rok byl obviněn a vězněn šest měsíců za spoluúčast na vraždě Engelberta Dollfuße. O rok později byl uvězněn znovu, opět na šest měsíců za vlastizradu.

Po anšlusu Rakouska byl jmenován velitelem policie ve Vídni. Roku 1941 byl povýšen na generálmajora policie. Po atentátu na Reinharda Heydricha v roce 1942 převzal jeho místo v RSHA. V této funkci měl na starosti konečné řešení židovské otázky.

V roce 1944, po atentátu na Adolfa Hitlera hrabětem Stauffenbergem, měl na starosti stíhání viníků. Na konci druhé světové války, v květnu 1945, byl zajat americkou armádou. V Norimberském procesu byl odsouzen k trestu smrti oběšením. Dne 16. října 1946 byl popraven.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]