Hjalmar Schacht

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Hjalmar Schacht
Hjalmar Schacht.jpg
Narození 22. ledna 1877
Tinglev
Úmrtí 3. června 1970 (ve věku 93 let)
Mnichov
Místo odpočinku Ostfriedhof
Alma mater Universita v Kielu
Mnichovská univerzita
Gelehrtenschule des Johanneums
Ocenění Zlatý stranický odznak
Politické strany Německá demokratická strana
Národně socialistická německá dělnická strana
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hjalmar Schacht

Dr. Hjalmar Horace Greeley Schacht (22. ledna 1877 Tingleff3. června 1970 Mnichov) byl německý ekonom, bankéř a politik. V roce 1918 spoluzakládal Německou demokratickou stranu. V době Výmarské republiky působil jako měnový komisař a prezident Říšské banky (od roku 1923 do roku 1930). Patřil mezi tvrdé kritiky reparací, jež muselo Německo splácet po 1. světové válce. Ačkoliv nikdy nebyl členem NSDAP (měl nicméně status čestného člena), výrazně se podílel na financování této strany, zvláště v letech 1930 až 1932. Měl podíl na Hitlerově nástupu k moci, když se stal jedním z iniciátorů petice průmyslníků, která byla určená prezidentovi Hindenburgovi, a jež žádala Hitlerovo jmenování kancléřem. Od března 1933 znovu působil jako šéf Říšské banky, v letech 1935 až 1937 jako ministr hospodářství nacistické vlády a ministr bez portfeje v letech 1937 až 1943. Jako ministr hospodářství prosazoval snížení výdajů na armádu a zmenšení zásahu státu do ekonomiky.

Zatímco Schacht byl vychvalován za svou roli v německém "ekonomickém zázraku" (veřejné zakázky), sám se stavěl negativně vůči Hitlerově politice vyzbrojování Německa, neboť to narušovalo německou ekonomiku. Jeho názory ho přivedly ke sporům s Hitlerem a především s Hermannem Göringem. V lednu 1939 byl propuštěn z funkce prezidenta Říšské banky. Zůstal jako ministr bez portfeje a pobíral stejný plat až do konečného propuštění z vlády v lednu 1943.

V roce 1944 byl Schacht zatčen gestapem po pokusu o atentát na Hitlera 20. července 1944, protože údajně měl kontakt se spiklenci. Následně byl internován až do konce Třetí říše v koncentračních táborech Ravensbrück, Flossenbürg a v závěru války i v Dachau. V posledních dnech války byl jedním ze 134 speciálních vězňů, kteří byli přepraveni SS do "Alpské pevnosti" do Niederdorfu v Jižním Tyrolsku, kde byli 30. dubna 1945 ponecháni svému osudu.

Byl jedním z obžalovaných v Norimberském procesu, z něj ale v říjnu 1946 vyšel osvobozen.

V roce 1953 založil soukromý bankovní dům v Düsseldorfu. Mimo jiné radil rozvojovým zemím v oblasti ekonomického rozvoje.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Jeho rodiče dali Hjalmarovi jako druhé a třetí jméno „Horace Greeley“ podle amerického nakladatele a politika Horace Greeleyho.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Německý název Český název Rok vydání
Das Ende der Reparationen Konec reparací 1931
Grundsätze deutscher Wirtschaftspolitik Podstata německé hospodářské politiky 1932
Abrechnung mit Hitler Zúčtování s Hitlerem 1948
Mehr Geld, mehr Kapital, mehr Arbeit Více peněz, více kapitálu, více práce 1949
76 Jahre meines Lebens 76 let mého života 1953
Kreditpolitik und Exportfinanzierung von morgen Úvěrová politika a financování budoucího vývozu 1956
Kapitalmarkt-Politik Politika kapitálového trhu 1957
Magie des Geldes Magie peněz 1966
1933 1968

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]