Alfred Rosenberg
| Alfred Rosenberg | |
|---|---|
 Rosenberg roku 1939 | |
| Narození | 12. ledna 1893 Tallinn |
| Úmrtí | 16. října 1946 (ve věku 53 let) Norimberská soudní věznice |
| Příčina úmrtí | oběšení |
| Místo pohřbení | Wenzbach |
| Alma mater | Rižská technická univerzita Moskevská státní technická univerzita Lotyšská univerzita |
| Povolání | novinář, student, politik, spisovatel, administrátor, publicista a nacisté |
| Ocenění | čestný občan Lübecku (1937) Zlatý stranický odznak Řád krve Válečný záslužný kříž |
| Politické strany | Německá dělnická strana Národně socialistická německá dělnická strana |
| Nábož. vyznání | luteránství novopohanství |
| Choť | Hilda Leesmannová Hedwig Kramerová |
| Funkce | člen Říšského sněmu Výmarské republiky člen Reichstagu Nacistického Německa |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alfred Ernst Rosenberg (12. ledna 1893 Tallinn – 16. října 1946 Norimberk) byl baltoněmecký[1] nacistický teoretik, teolog, ideolog a odsouzený válečný zločinec. Alfred Rosenberg byl poprvé představen Adolfu Hitlerovi prostřednictvím Dietricha Eckarta a během existence nacistického režimu zastával několik významných funkcí. Byl vedoucím zahraničního úřadu NSDAP po celou dobu vlády nacistického Německa (1933–1945) a mezi lety 1934–1945 řídil Amt Rosenberg („Rosenbergův úřad“), oficiální nacistický orgán pro kulturní politiku a dohled.
Během druhé světové války stál Rosenberg v čele Říšského ministerstva pro okupovaná východní území (Reichsministerium für die besetzten Ostgebiete) v letech 1941–1945, kde spolurozhodoval o masových vraždách Slovanů. Po válce byl odsouzen Norimberským tribunálem v roce 1946 za zločiny proti míru, plánování, zahájení a vedení útočných válek, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Byl odsouzen k trestu smrti oběšením a popraven 16. října 1946.
Jako autor zásadního díla nacistické ideologie, Mýtus dvacátého století (Der Mythus des 20. Jahrhunderts, 1930), je Rosenberg považován za jednoho z hlavních tvůrců klíčových ideologických zásad nacismu, včetně rasové teorie, nenávisti k židovskému národu, požadavku na Lebensraum (životní prostor), zrušení Versailleské smlouvy a odporu vůči „zdegenerovanému“ modernímu umění.
Byl rovněž znám svým odporem a nenávistí k tomu, co nazýval „negativním“ křesťanstvím[2][3]; zároveň však hrál významnou roli při formování tzv. pozitivního křesťanství v rámci německého nacionalismu, které odmítalo Starý zákon.
Život
[editovat | editovat zdroj]Rodina
[editovat | editovat zdroj]Alfred Rosenberg se narodil 12. ledna 1893 v Revalu (dnešní Tallinn, Estonsko), tehdy součásti estonské gubernie Ruské říše. Jeho matka Elfriede (rozená Siré), která měla francouzský a německý původ, byla dcerou Louise Rosalie (rozené Fabricius), narozené poblíž Lealu (dnešní Lihula, Estonsko) v roce 1842, a Friedricha Augusta Siré, železničního úředníka, narozeného v Petrohradu v roce 1843. Elfriede Siré, narozená roku 1868 ve stejném městě, přijala křesťanské biřmování v Revalu ve věku 17 let v roce 1885. O rok později, roku 1886, se provdala za Woldemara Wilhelma Rosenberga, bohatého obchodníka z Revalu, a to v luterském kostele sv. Petra a Pavla v Petrohradě. Mladému Rosenbergovi matka zemřela dva měsíce po jeho narození.
Jeho dědeček z otcovy strany, Martin Rosenberg, byl mistr obuvnického cechu a starší svého řemeslného sdružení. Narodil se v Rize v roce 1820, pravděpodobně měl částečně lotyšský původ, a v padesátých letech 19. století se přestěhoval do Revalu, kde se seznámil s Julie Elisabeth Stramm, narozenou v Jördenu (dnes v Estonsku) v roce 1835. Vzali se roku 1856 v německé farnosti sv. Mikuláše v Revalu.
Maďarsko-židovský novinář Franz Szell, který tehdy žil v Tylži (Tilsit) v Prusku, strávil rok výzkumem v lotyšských a estonských archivech, než v roce 1936 publikoval otevřený dopis, jehož kopie zaslal Hermannu Göringovi, Josephu Goebbelsovi, ministru zahraničí Konstantinu von Neurathovi a dalším osobám, ve kterém obvinil Rosenberga, že „v jeho žilách neproudí ani kapka německé krve“. Szell napsal, že mezi Rosenbergovými předky byli pouze „Lotyši, Židé, Mongolové a Francouzi“.[4] V důsledku zveřejnění tohoto dopisu byl Franz Szell 15. září 1936 litevskými úřady vyhoštěn.[5] Jeho tvrzení byla následujícího roku, 15. září 1937, zopakována v článku vatikánského deníku L’Osservatore Romano.[6]
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Rosenberg nejprve studoval technický institut v Rize a také na moskevské univerzitě architekturu, nikdy ale v těchto oborech později nepůsobil. Na začátku roku 1918 složil v Moskvě úspěšně závěrečnou zkoušku. Poté uprchl před Říjnovou revolucí nejprve do Paříže, krátce nato přesídlil do Mnichova. Zde se pohyboval v radikálních antibolševistických kruzích ruských emigrantů, kde rychle nalezl příčiny Velké říjnové revoluce, kterou chápal jako katastrofu: mělo se dle něj jednat o dílo židovského spiknutí. Nedlouho poté vstoupil do společnosti Thule (Thule-Gesellschaft), důležitého okultistického spolku, jehož myšlenky se později promítly i do nacistické ideologie (používala např. symbol pravotočivé svastiky).
Na podzim 1919 poznal Rosenberg přes spisovatele Dietricha Eckarta, do jehož časopisu Auf gut Deutsch přispíval, Adolfa Hitlera; později vstoupil do NSDAP. Po neúspěšném Pivním puči unikl následným represím a byl Hitlerem pověřen vedením stranického deníku. Roku 1921 napsal dílo Zločin svobodných zednářů ve kterém popisuje své představy o údajném židovsko-zednářském spiknutí.[7]
V roce 1929 Rosenberg založil Kampfbund für Deutsche Kultur (KfdK), jednu z nejaktivnějších raně nacistických organizací. Cílem organizace bylo posílit „potlačené árijské umělce“ a postupně eliminovat negermánské umění. KfdK vydávala též pobuřující brožury a recenze židovských a modernistických hudebníků, financovala podobně smýšlející umělce a pokračoval v praktikách narušování koncertů, ohrožování nežádoucích umělců a zastrašování publika.[8]
Do uchopení moci v roce 1933 se zabýval především jakýmsi ukotvením nacistické ideologie v německé kultuře. Pracoval též na svém stěžejním sedmisetstránkovém díle nazvaném Mýtus 20. století (Der Mythus des 20. Jahrhunderts), které prvně vyšlo v roce 1930, a mělo se stát teoretickým základem nacistického učení. Historii zde redukoval prakticky jen na souboj ras. Do konce války spatřilo světlo světa více než milion výtisků. Velmi se též zasloužil o šíření podvržených Protokolů sionských mudrců.
V roce 1934 byl Hitlerem jmenován pověřencem pro dohled nad veškerým ideovým a světonázorovým školením a výchovou v NSDAP.[9]
Rosenberg nepatřil ke schopným organizátorům, proto se nestal hlavou žádné opravdu významné mocenské organizace. Ale jako teoretik měl na Hitlera po celou dobu velký vliv. V roce 1940 založil Einsatzstab Reichleiter Rosenberg, což byla organizace pro nakládání s „opuštěným“ židovským kulturním majetkem. V její režii bylo z okupovaných sovětských území odvezeno 150 000 vagónů s uměleckými předměty.
16. června 1941 se na schůzi v hlavním stanu Adolfa Hitlera rozhodlo o rozdělení východoevropského prostoru a Rosenberg byl pověřen správou těchto území.[10] O den později, 17. června 1941, bylo vytvořeno ministerstvo pro okupovaná východní území a Rosenberg byl dosazen do čela této instituce jakožto ministr.
Po válce byl zatčen a v Norimberském procesu odsouzen k trestu smrti za válečné zločiny. Popraven byl 16. října 1946.
Alfred Rosenberg se poprvé oženil v roce 1915 s Hildou Leesmannovou, manželé se rozvedli v roce 1923. V roce 1925 se podruhé oženil s Hedwigou Kramerovou, která s ním zůstala až do jeho smrti. V roce 1930 se manželům narodila dcera Irene, syn zemřel krátce po narození.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Sources which refer to Rosenberg as a "Baltic German" or equivalent include:
- Bullock, Alan (1964) Hitler: A Study in Tyranny. New York: Harper p.79
- Evans, Richard J. (2003) The Coming of the Third Reich New York: Penguin. p.178 ISBN 0-14-303469-3
- Fest, Joachim C. (1974) Hitler Translated by Richard and Clara Winston. New York:Vintage. p.116
- Kershaw, Ian (1999) Hitler: 1889-1936: Hubris New York: Norton. p.158 ISBN 0-393-04671-0
- Shirer, William L. (1960) The Rise and Fall of the Third Reich: A History of Nazi Germany New York: Simon & Schuster. p.48
- Weber, Thomas (2017) Becoming Hitler: The Making of a Nazi New York: Basic Books. p.220 ISBN 978-0-465-03268-6
- ↑ Evans, Richard J. (2005) The Third Reich in Power New York: Penguin Books. p.238-40. ISBN 0-14-303790-0
- ↑ Hexham, Irving. Inventing 'Paganists': a Close Reading of Richard Steigmann-Gall's the Holy Reich. Journal of Contemporary History. SAGE Publications, 2007, s. 59–78. doi:10.1177/0022009407071632. S2CID 159571996.
- ↑ Staff (March 2008) "Szell, Franz (fl 1936-1937): correspondence regarding Alfred Rosenberg" (catalog entry) Archivováno 16. 3. 2022 na Wayback Machine. Wiener Library Quote: "Franz Szell, an exiled Hungarian journalist apparently resident in Tilsit, Lithuania spent more than a year in the archives in Latvia and Estonia researching Alfred Rosenberg's family history with a view to publishing the open letter, 936/1."
- ↑ Staff (5 September 1936) "Lithuania Deports Writer Who Called Nazi Chief 'non-aryan' Jewish Telegraph Agency
- ↑ Gugenberger, Edouard (2002) Boten der Apokalypse. Visionäre des Dritten Reichs. Vienna. p.196 ISBN 3-8000-3840-4
- ↑ MUSEUM, Stiftung Deutsches Historisches. Gerade auf LeMO gesehen: LeMO Biografie. www.dhm.de [online]. [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Alfred Rosenberg. holocaustmusic.ort.org [online]. [cit. 2021-07-15]. Dostupné online.
- ↑ Rosenberg, Alfred : R. https://www.valka.cz [online]. [cit. 2021-07-15]. Dostupné online.
- ↑ MATTHAUS, Jurgen. ALFRED ROSENBERG, Deníky od roku 1934 do roku 1944. [s.l.]: academia ISBN 978-80-200-3043-6. S. 348.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Serge Cosseron, Lži Třetí říše, nakladatelství Levné knihy, 2010, ISBN 978-80-7309-810-0
- Irvin D. Yalom, Problém Spinoza (The Spinoza Problem), Portál, Praha 2012, ISBN 978-80-262-0167-0
- Jürgen Matthäus, Frank Bajohr (eds.), Alfred Rosenberg. Deníky od roku 1934 do roku 1944. Academia, Praha 2020, ISBN 978-80-200-3043-6
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfred Rosenberg na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alfred Rosenberg
