Koncentrační tábor Dachau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Koncentrační tábor Dachau
Prisoners liberation dachau.jpg
Poloha
Adresa Dachau, NěmeckoNěmecko Německo
Souřadnice
Koncentrační tábor Dachau
Koncentrační tábor Dachau
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vchod do KT Dachau
Pětijazyčný nápis „Už nikdy znovu“ na památníku v Dachau

Koncentrační tábor Dachau (německy: Konzentrationslager Dachau či KZ-Dachau) byl první nacistický koncentrační tábor určený pro politické vězně. Nacházel se na pozemku opuštěné muniční továrny poblíž města Dachau, které leží přibližně 16 km severozápadně od Mnichova v jižním Německu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tento tábor otevřený 22. března 1933[1] byl prvním stálým koncentračním táborem pro politické vězně založeným vládní koalicí Národně socialistickou německou dělnickou stranou (NSDAP) a Německé nacionální straně lidové (rozpuštěna 6. července 1933). Heinrich Himmler, někdejší policejní ředitel v Mnichově, oficiálně tábor popsal jako „první koncentrační tábor pro politické vězně.“[1]

Dachau posloužil jako prototyp a modelový příklad pro ostatní nacistické koncentrační tábory, které jej následovaly. Jeho základní organizace, vzhled, stejně jako plány budov, byly navrženy jedním z velitelů tábora Theodorem Eickem a posléze byly použity i při výstavbě dalších táborů. Eicke navrhl oddělený bezpečností tábor nacházející se poblíž velitelského centra, který se skládal z obytných čtvrtí, administrativy a vojenských táborů. Sám Eicke se stal vrchním inspektorem všech koncentračních táborů a byl přímo zodpovědný za výstavbu ostatních táborů podle tohoto modelu.[2]

Celkem prošlo táborem přes 200 tisíc vězňů z třiceti zemí, z nichž dvě třetiny tvořili političtí vězni a téměř třetinu tvořili Židé.[3] Původně byl tábor určen jen pro 5000 vězňů a vězněni zde měli být především lidé, na které byla uvalena vazba. Postupem času sem byli posíláni i odpůrci režimu, kněží a řeholníci, Židé nebo také homosexuálové. Uvádí se, že v táboře zemřelo celkem 25 613 vězňů a dalších téměř 10 tisíc mělo zemřít v pobočných táborech.[4] Mezi příčiny úmrtí patřily převážně nemoci, podvýživa a sebevraždy. Počátkem roku 1945 v táboře vypukla tyfová epidemie. Při následné evakuaci většina oslabených vězňů zemřela.

Společně s výrazně větším vyhlazovacím táborem Auschwitz-Birkenau se stal koncentrační tábor Dachau pro mnoho lidí symbolem koncentračních táborů. Konzentrationslager (KZ) Dachau rovněž zůstává v paměti lidí, neboť se jednalo o druhý koncentrační tábor osvobozený britskými nebo americkými silami. Tudíž se jednalo o jedno z prvních míst, které Západu odhalilo prostřednictvím novinářů a filmových kronik realitu nacistické brutality. Tábor byl osvobozen 29. dubna 1945 americkými jednotkami, které nalezly v uzavřeném táboře 30 000 vězňů. Téhož dne došlo k masakru části zajatých strážných.

Některé osobnosti vězněné v koncentračním táboře Dachau[editovat | editovat zdroj]

Na seznamu vězňů se nacházelo mnoho osobností veřejného života, jako starostové, komunální politici, poslanci a šlechtici; řada vydavatelů novin a časopisů; mnoho známých a tedy vlivných spisovatelů. Byli sem sváženi lidé různých mediálně aktivních povolání s vlivem na veřejnost, jako hudebníci, skladatelé a právníci. Od konce roku 1940 byli z různých jiných táborů do Dachau svážení již dříve zatčení duchovní různých konfesí, kteří byli koncentrováni v kněžském bloku.

Mezi vězně patřily i tyto osobnosti z českých zemí:

Velitelé[editovat | editovat zdroj]

  • SS-Standartenführer Hilmar Wäckerle (22. března 1933 – 26. června 1933)
  • SS-Gruppenführer Theodor Eicke (26. června 1933 – 7. dubna 1934)
  • SS-Oberführer Alexander Reiner (7. dubna 1934 – 22. října 1934)
  • SS-Brigadeführer Berthold Maack (22. října 1934 – 12. ledna 1934)
  • SS-Oberführer Heinrich Deubel (12. ledna 1934 – 31. března 1936)
  • SS-Oberführer Hans Loritz (31. března 1936 – 7. ledna 1939)
  • SS-Hauptsturmführer Alex Piorkowski (7. ledna 1939 – 2. ledna 1942)
  • SS-Obersturmbannführer Martin Weiß (3. ledna 1942 – 30. září 1943)
  • SS-Hauptsturmführer Wilhelm Weiter (30. září 1943 – 26. dubna 1945)
  • SS-Obersturmbannführer Martin Weiß (26. dubna 1945 – 28. dubna 1945)
  • SS-Untersturmführer Johannes Otto (28. dubna 1945 – 28. dubna 1945)
  • SS-Sturmscharführer Heinrich Wicker (28. dubna 1945 – 29. dubna 1945)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dachau concentration camp na anglické Wikipedii.

  1. a b Dachau [online]. Münchner Neueste Nachrichten, 1933-3-21, [cit. 2009-06-22]. Dostupné online. (německy) 
  2. The Holocaust [online]. United States Holocaust Memorial Museum, [cit. 2009-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Dachau - The First Concentration Camp [online]. [cit. 2006-01-04]. Dostupné online.  
  4. ZÁMEČNÍK, Stanislav. To bylo Dachau. Praha : Paseka, 2003. ISBN 80-7185-536-7. S. 377-379.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]