Claus Schenk von Stauffenberg
| Claus Schenk von Stauffenberg | |
|---|---|
 Stauffenberg a Albrecht Mertz von Quirnheim. Snímek datován do června 1944. | |
| Rodné jméno | Claus Philipp Maria Schenk Graf von Stauffenberg |
| Narození | 15. listopadu 1907 Jettingen, Německé císařství |
| Úmrtí | 21. července 1944 (ve věku 36 let) Berlín, Třetí říše |
| Místo pohřbení | Alter St.-Matthäus-Kirchhof |
| Choť | Nina Schenková ze Stauffenbergu (od 1933) |
| Děti | Bertold Maria Schenk ze Stauffenbergu Heimeran Schenk ze Stauffenbergu František Ludvík Schenk ze Staufenbergu Valeria Ida Schenková ze Stauffenbergu Konstancie Schenková ze Stauffenbergu |
| Rodiče | Alfred Schenk ze Staufenbergu a Karolína Schenková ze Stauffenbergu |
| Příbuzní | Berthold Schenk von Stauffenberg a Alexander Schenk ze Stauffenbergu (sourozenci) Klaus Filip Schenk ze Stauffenbergu[1], Sebastián Schenk ze Stauffenbergu[1] a Gottfried Schenk ze Stauffenbergu[1] (vnoučata) |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | Oberst (Plukovník) |
| Doba služby | 1926–1944 |
| Sloužil | .svg){kind=small} Výmarská republika (do roku 1933).svg){kind=small} Třetí říše |
| Složka | .svg){kind=small} Reichswehr (do roku 1933) Wehrmacht (do roku 1944) |
| Války | Druhá světová válka |
| Bitvy | Invaze do Polska Bitva o Francii Operace Barbarossa Válka v Africe |
| Vyznamenání | Německý kříž ve zlatě Železný kříž I. třídy Železný kříž II. třídy |
 multimediální obsah na Commons | |
Claus Philipp Maria Justinian Schenk, hrabě von Stauffenberg (15. listopadu 1907, Jettingen, Bavorsko – 20. nebo 21. července 1944, Berlín) byl německý důstojník generálního štábu, strůjce neúspěšného atentátu na Hitlera.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Claus Schenk von Stauffenberg pocházel ze staré šlechtické rodiny Stauffenbergů. V roce 1928 absolvoval jezdeckou školu v Hannoveru. V lednu 1943 byl povýšen na podplukovníka generálního štábu 10. obrněné divize, která se účastnila války v Africe. V dubnu 1943 byl těžce zraněn (při náletu přišel o oko, pravou paži a dva prsty na levé ruce). V polovině června 1944, poté, co se částečně zotavil ze svých zranění, se stal štábním důstojníkem velitelství Rezervní armády umístěného na Bendlerstrasse v Berlíně a k 1. červenci byl povýšen na plukovníka generálního štábu. Tato funkce mu umožnila účastnit se Hitlerových porad ve vůdcově hlavním stanu v Rastenburgu.
Aktivně spolupracoval s Kreisavským kroužkem i Národním výborem Svobodného Německa.
Byl ženatý, manželka Nina Schenk, hraběnka von Stauffenberg, měli spolu 5 dětí:
- Berthold Maria Schenk, hrabě von Stauffenberg (narozen 1934),
- Heimeran Schenk, hrabě von Stauffenberg (narozen 1936),
- Franz-Ludwig Schenk, hrabě von Stauffenberg (narozen 1938),
- Valerie Ida Huberta Karoline Anna Maria Schenk, hraběnka von Stauffenberg (narozena 1940, zemřela 1966),
- Konstanze Schenk, hraběnka von Stauffenberg (narozena 1945).
Atentát na Hitlera
[editovat | editovat zdroj]20. července 1944 po šesté hodině ranní opustil hrabě von Stauffenberg Berlín a v 10:15 jeho letoun přistál ve městě Kętrzyn (tehdejší Rastenburg ve Východním Prusku). Podařilo se mu umístit kufřík s bombou v konferenční místnosti a ve 12:42 se ozvala exploze. Stauffenberg, domnívaje se, že atentát byl úspěšný, se vrátil do Berlína, kde vedl pokus o převrat jako náčelník protihitlerovského povstaleckého štábu. Zprvu se operace Valkýra (jejíž částí bylo zajištění vládního okrsku v Berlíně) dařila. Protože však na pozici velitele tzv. Záložní armády byl ponechán fanatický nacista a protože Hitler atentát přežil, puč nevyšel. Schenk von Stauffenberg byl zatčen a zastřelen popravčí četou pozdě v noci 20. července nebo brzy ráno 21. července 1944.
Shrnutí vojenské kariéry
[editovat | editovat zdroj]Data povýšení
[editovat | editovat zdroj]- Fahnenjunker-Gefreiter – 18. srpen, 1927
- Fahnenjunker-Unteroffizier – 15. říjen, 1927
- Fähnrich – 1. srpen, 1928
- Leutnant – 1. leden, 1930
- Oberleutnant – 1. květen, 1933
- Rittmeister – 1. leden, 1937
- Major – 1. duben, 1941
- Oberstleutnant – 1. leden, 1943
- Oberst – 1. červenec, 1944
Významná vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
Německý kříž ve zlatě – 8. květen, 1943
Železný kříž I. třídy – 31. květen, 1940
Železný kříž II. třídy
Finský kříž svobody III. třídy – 11. prosinec, 1942- Královský bulharský řád za statečnost IV. třídy – 25. říjen, 1941
- Italsko-Německá pamětní medaile – 20. duben, 1943
- Odznak za zranění ve zlatě – 14. duben, 1943
Sudetská pamětní medaile
| 
Služební vyznamenání wehrmachtu od IV. do III. třídy
_4Jahre_BAR.svg){kind=small}
_12Jahre_BAR.svg){kind=small}
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jan B. Uhlíř: Plukovník von Stauffenberg a 20. červenec 1944, Historický obzor č. 4/1994, str. 85-91
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Claus Schenk von Stauffenberg na Wikimedia Commons - Ecce Homo – Claus Schenk von Stauffenberg Archivováno 20. 10. 2008 na Wayback Machine. (Český rozhlas Brno)
- Nejpodrobnější kniha o von Stauffenbergovi Archivováno 24. 11. 2012 na Wayback Machine.
- Stauffenbergové
- Němečtí šlechtici
- Plukovníci
- Němečtí válečníci
- Němečtí monarchisté
- Němečtí atentátníci
- Osobnosti druhé světové války
- Němci odsouzení k trestu smrti
- Osobnosti německého odboje během druhé světové války
- Oběti druhé světové války
- Postřelení lidé
- Skauti
- Narození v roce 1907
- Narození 15. listopadu
- Úmrtí 21. července
- Úmrtí v roce 1944
- Úmrtí v Berlíně
- Popravení zastřelením
- Neúspěšní atentátníci