Kętrzyn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kętrzyn

Pohled na centrum města. Uprostřed kostel sv. Kateřiny
Kętrzyn – znak
znak
Kętrzyn – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 100 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát Polsko Polsko
vojvodství Varmijsko-mazurské vojvodství Varmijsko-mazurské
Kętrzyn na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 10,35[1] km²
Počet obyvatel 28 256[2] (2012)
Hustota zalidnění 2730 obyv./km²
Etnické složení Poláci
Náboženské složení Katolictví
Správa
Starosta Krzysztof Wiesław Hećman
Vznik 1329
Oficiální web www.miastoketrzyn.pl
Adresa obecního úřadu ul. Wojska Polskiego 11
11-400 Kętrzyn
Telefonní předvolba +48 89
PSČ 11-400
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kętrzyn ([Kentšyn], do 1946 Rastembork, německy Rastenburg, prusky Rastanpils) je město ve varmijsko-mazurském vojvodství v Polsku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kętrzyn se nachází na zemích plemene Bartů. Kvůli křižáckým nájezdům byla vypálena některá města a obyvatelé, kteří přijali křest, byli přesídlováni. Zbylé obyvatelstvo bylo vražděno, vsi a města byly vypalovány. Teprve v roce 1329 byla vybudována křižácká strážnice na rozvalinách pruského města jménem Rast. Již v roce 1330 byla nedaleko započata stavba kostela sv. Kateřiny (rozebrán v 19. století). Strážnice byla zničena v roce 1345 v průběhu bojů s litevskými vojsky, kterým velela litevská knížata Algirdas a Kęstutis. Řád křižáků už v roce 1350 stihl obnovit osadu a začal se stavbou hradeb.

Městská práva byla městu udělena dne 11. listopadu 1357 Henningem Schindekopfem na právech chlumenských. Fojtem-lokátorem se stal Jindřich Padeluche. Z jižní strany byl postaven opevněný kostel sv. Jiřího a křižácký hrad. Město mělo být chráněno 13 baštami, v hradbách byly postaveny dvě brány: Vysokou, Mlýnskou a vodní branku. V dobách fungování státu německých rytířů byl Kętrzyn (něm. Rastenburg, pl. Rastembork) sídlem prokurátora (něm. Pfleger). V historii Rasteburku bylo okolo 40 prokurátorů, z nichž dva později plnili funkci křižáckého velmistra. Po bitvě u Grunwaldu administračně přímo spadali pod křižácké velmistry a měli oprávnění komturů v oblasti lokace vsí. Měšťané se po povstání proti vládě řádu v roce 1440 přidali k Pruskému spolku. Poslušnost velmistrovi byla odmluvena roku 1454, měšťané opanovali hrad, řádový prokurátor Wolfgang Sauer byl uvězněn a po několika dnech (17. února) utopen v nedalekém rybníce. Tato událost byla rozhlašována křižáky, jakožto jeden z argumentů za zákazem Pruského spolku. V rámci polsko-křižáckých jednání velmistr souhlasil s amnestií pro měšťanstvo pod podmínkou odevzdání města zpět do rukou křižáckých úřadů. Po třináctileté válce Rastenburg zůstal v hranicích Řádového Pruska. Teprve po vytvoření Pruského vévodství v roce 1525 nastoupil rychlý rozvoj města, který byl zastaven až válkou se Švédskem. Ve dnech 20. – 21. června 1807 byl ve městě se svou divizí gen. Jan Henryk Dąbrowski.

20. století[editovat | editovat zdroj]

V období II. světové války bylo v gerložském lese nedaleko města vybudováno ubytování Adolfa HitleraVlčí doupě. Při bombardování v roce 1942 a boje v roce 1945 bylo město velice těžce poškozeno. Hrad a staroměstské budovy byly vypáleny vojáky Rudé armády (zničeno ok. 40 % města)[3]. V roce 1946 bylo město připojeno k nově vzniklému olštýnskému vojvodství na území poválečného Polska. Německojazyčné obyvatelstvo bylo vysídleno do Německa. Zprvu město nosilo historický polský název – Rastembork, ale byly zvažovány názvy Raściborz a Raścibórz (počeštěle Rastiboř), avšak nakonec byl 7. května 1946 přijat nový oficiální polský název Kętrzyn od příjmení Wojciecha Kętrzyńského, historika z 19. století, který bojoval proti germanizaci Mazur. V letech 1975–1988 město administračně náleželo do olštýnského vojvodství.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.stat.gov.pl/gus/5840_908_PLK_HTML.html – neplatný odkaz !
  2. Bank Danych Lokalnych GUS. [dostęp 2014-02-19]. – neplatný odkaz !
  3. Tadeusz Korowaj: Rastenburg/Kętrzyn : Przewodnik historyczny po mieście. Kętrzyn: nakł. autora, 2005, s. 2. ISBN 83-913091-0-X.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]