Deportace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Deportace je původně trest nuceného a doživotního vystěhování na ostrov, ve starém Římě spojený se ztrátou občanských práv. V novověku se například v Anglii od roku 1619 deportovali odsouzenci do Severní Ameriky, od roku 1788 do Austrálie, ale v 19. století se tento trest přestal užívat. Ve Francii se trestanci za politické zločiny deportovali od roku 1873 do roku 1914 na Ile des Pins v Nové Kaledonii v Tichém oceánu. V obou případech sloužila deportace také ke kolonizaci zámořských držav.[1]

Když se deportace jako specifický druh trestu přestala používat, význam slova se postupně rozšiřoval, takže může znamenat jakékoli nucené vystěhování, vysídlení, přesídlení, odvlečení, zavlečení jedné či více osob zpravidla z politických, náboženských, etnických či jiných společenských příčin.[2] Mezi pojmy deportace, vysídlování nebo etnické čistky je častokrát velmi tenká linie, případně se používají ve stejném smyslu. Vystěhováváním a deportacemi z etnických, rasových či náboženských důvodů byly a jsou postiženy desítky milionů lidí na celém světě. Obzvlášť to platí v národnostně různorodé Evropě, kde neustále docházelo ke kolonialismu a přemístění menšinových částí obyvatelstva.[2]

Na počátku dvacátého století neexistoval snad ani jeden evropský stát s homogenním obyvatelstvem. Pohyby osob různých národností se dotýkaly téměř každého státu, v němž žili národnostní menšiny. Samozřejmě, že největší vliv na navrácení, repatriace či deportace měly zejména válečné události a jejich konečné výsledky. Obvykle se jednalo o politické rozhodnutí (jako např. nařízení o vysídlení osob německé národnosti přijaté na konferenci v Postupimi).[3]

Příklady deportací[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův sklovník, heslo Deportace.
  2. a b Ján Štefanica: Odsuny a výmeny skupín obyvateľstva európskych štátov v prvej polovici 20. storočia, Historia et theoria iuris, Roč. 2, č. 4 (2010), s. 78-93 Dostupné online.
  3. Ján Štefanica: Problematika právneho postavenia národnostných menšín v európskom priestore po ukončení II. svetovej vojny a riešenie tejto otázky, Historické právne systémy a integrácia Európy, Bratislava : Univerzita Komenského v Bratislave, Právnická fakulta, 2011 S. 155-161

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Deportace. Sv. 7, str. 315.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]