August Gölzer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
August Gölzer
Narození 2. srpna 1906
Lauffen am Neckar
Úmrtí 8. února 1945 (ve věku 38 let)
Brno
Místo pohřbení vojenský hřbitov Lauffen, Německo (urna)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

August Gölzer (2. srpna 1906 Lauffen, Německo8. února 1945 Brno) byl SS-Hauptsturmführer, jeden z velitelů a účetní XXXIX. úseku SS v Brně. Zemřel na následky atentátu uskutečněného 7. února 1945. Po Reinhardu Heydrichovi byl druhým nejvyšším představitelem nacistické organizace SS, na něhož byl v Protektorátu Čechy a Morava proveden úspěšný atentát.[1]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1927 se August Gölzer stal členem NSDAP a 1936 vstoupil do SS. Absolvoval obchodní školu a v následujících třech letech pracoval na doplňovacím velitelství štábu Hlavního úřadu SS v Berlíně. Hodnost SS-Sturmmann získal jako člen Waffen-SS 1939. Po okupaci Československa byl převelen do Prahy k úseku č. XXXIX všeobecných SS a na podzim 1944 byl po reorganizaci vnitřní struktury všeobecných SS povýšen na SS-Hauptsturmführera a převelen na nově vzniklé velitelství úseku v Brně, kde působil jako účetní.[2]

Atentát[editovat | editovat zdroj]

Akce byla provedena ve večerních hodinách 7. února 1945 členy protifašistické odbojové organizace Předvoj – Vladimírem Blažkou a Aloisem Bauerem na Nerudově ulici v Brně, kde August Gölzer bydlel. Blažka vystřelil na Gölzera čtyři rány z pistole. Teprve čtvrtý výstřel zasáhl Gölzera, který se zvládl ukrýt v domě a s pomocí své manželky se dostal do svého bytu. Lékař bydlící v sousedství zavolal záchrannou službu. Záchranný vůz dorazil se značným zpožděním a odvezl zraněného na chirurgické oddělení na Žlutém kopci, kde byl hned operován. August Gölzer zemřel v noci ze 7. na 8. února 1945 v 0.30 hodin.[2]

Vyšetřování[editovat | editovat zdroj]

Jména Blažky a Bauera vyzradil gestapu zatčený velitel branného referátu Předvoje Vladimír Tišnovský. V obavě o svůj život nabídl Tišnovský gestapu k dispozici své znalosti a kontakty. Poté byl představen kriminálnímu radovi Ottovi Koslowskému, který v té době fakticky řídil činnost brněnského gestapa a od roku 1944 působil jako vedoucí úseku exekutivního oddělení tajné policie. Gestapo s využitím Tišnovského oba atentátníky zatklo. Během výslechů Tišnovského a Blažky vyšlo najevo, že cílem atentátu neměl být August Gölzer, nýbrž kriminální rada Otto Koslowski. Z příkazu státního ministra K. H. Franka, jenž si při návštěvě Brna na jaře 1945 vyžádal protokolární dokumentaci Gölzerova případu, byli Blažka s Bauerem 14. dubna 1945 na dvoře Kounicových kolejí zastřeleni ranou do týla. Popravu vykonal osobně vedoucí exekutivního oddělení, kriminální rada brněnského gestapa Otto Koslowski.

Urna s ostatky Augusta Gölzera je uložena na vojenském hřbitově v Lauffenu v Německu.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=5001
  2. a b c SKOUPÝ, Jiří. PŘÍPAD ZAPOMENUTÉHO ATENTÁTU. II. světová, Extra Publishing, s.r.o., 2016. Roč. 2016, čís. 4, s. 22–25. ISSN 1805-0298. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SKOUPÝ, Jiří. Zapomenutý brněnský atentát. [s.l.]: Academia, 2019. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]