Heinrich Müller (gestapo)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Heinrich Müller
Narození 28. dubna 1900
Mnichov
Úmrtí 29. dubna 1945 (ve věku 45 let)
Berlín
Zaměstnavatel Gestapo
Ocenění Kříž cti
Politická strana Národně socialistická německá dělnická strana
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heinrich Müller (28. dubna 1900, Mnichov29. dubna 1945 Berlín) byl v letech 19391945 šéfem gestapa a v roce 1939 iniciátorem přepadení radiostanice v Gliwici. V řadách SS obdržel hodnost SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei.

Heinrich Müller je jednou z hlavních postav sovětského televizního seriálu Sedmnáct zastavení jara, kde ho hrál Leonid Broněvoj. Zatímco jiní čelní nacističtí představitelé jsou v seriálu zobrazeni poměrně přesně, seriálový Müller má s historickým společné jen jméno a hodnost, autoři seriálu totiž neměli o jeho osobě dostatek informací.

Mládí, první světová válka a počátky u policie a SS[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako správcovský syn Aloise Müllera v bavorském Mnichově. Po základní školní docházce nastoupil do učení na leteckého mechanika, které ukončil v roce 1917 a hned poté nastoupil na krátkou dobu do firmy Bayerische Flugzeugwerke. Avšak v červnu 1917 vstoupil do válečného letectva, kde sloužil jako pozorovatel pro dělostřelectvo. Z armády byl propuštěn v listopadu 1919 jako Unteroffizier (desátník).

Po válce se rozhodl vstoupit do služeb bavorské policie v Mnichově, se kterou se účastnil potlačení komunistických demonstrací a byl svědkem toho, jak stoupenci revoluční armády Bavorské republiky rad vraždili rukojmí. Z této zkušenosti začala pramenit jeho celoživotní nenávist ke komunismu. V roce 1929 se stal policejním tajemníkem a v roce 1933 byl již kriminálním inspektorem. Při službě na politickém oddělení mnichovské policie se seznámil s mnoha nacistickými představiteli, jako například s Heinrichem Himmlerem nebo Reinhardem Heydrichem.

Poté, co se nacisté dostali v roce 1933 k moci, byl povolán Heydrichem pod jeho vedení do SD. V roce 1934 vstoupil do SS. Díky doporučení od Heydricha zaznamenal v gestapu velmi rychlý postup, od roku 1939 se stal jeho šéfem. V té době získal svoji přezdívku "Müller od Gestapa". V roce 1939 byl společně s Heydrichem organizátorem fingovaného přepadení radiostanice v Glivici.

vpravo Heinrich Müller.

V roce 1942 odhalili odbojovou a špionážní síť Rudou kapelu. Na konci války v Evropě stále zůstal v Hitlerově bunkru v Berlíně. Zde byl spatřen naposledy 29. dubna 1945. Dnes existují čtyři domněnky o tom, co se zde tehdy stalo:

  • Müller byl zabit nebo se zabil a jeho tělo nebylo do dnešních dnů nalezeno. Podobný případ jako s Martinem Bormannem
  • Müller se dostal z obklíčeného Berlína a schoval se do ústraní (např. Jižní Amerika), kde nebyl ani po své smrti odhalen
  • Müller byl rekrutován a s novou identitou začal pracovat jako tajný agent v USA nebo Sovětském svazu. Podobný případ jako s Reinhardem Gehlenem.
  • Müller byl pohřben v masovém hrobě na židovském hřbitově v Berlíně.[1]

Shrnutí vojenské kariéry[editovat | editovat zdroj]

Data povýšení[editovat | editovat zdroj]

Významná vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Šéfa gestapa pohřbili na židovském hřbitově [online]. Novinky.cz, [cit. 2013-11-13]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bedürftig, Friedemann: Třetí říše a druhá světová válka. Praha: Prostor, 2002, s. 273.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]