Přeskočit na obsah

Reichssicherheitshauptamt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z RSHA)
Možná hledáte: Rasse- und Siedlungshauptamt (RuSHA).
Reichssicherheitshauptamt
PředchůdceSicherheitspolizei a Sicherheitsdienst
ZakladatelHeinrich Himmler
Vznik27. září 1939
Zánik8. května 1945
SídloBerlín, Německo
Souřadnice
LídrReinhard Heydrich (do 1942), Heinrich Himmler (1942–1943) a Ernst Kaltenbrunner (1943–1945)
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

RSHA nebo také Reichssicherheitshauptamt (Hlavní říšský bezpečnostní úřad) byl založen 27. září 1939 říšským vůdcem SS (Reichsführer) Heinrichem Himmlerem, když sloučil tajnou státní policii (Geheime Staatspolizei), bezpečnostní službu (Sicherheitsdienst) a kriminální policii (Kriminalpolizei). Účelem organizace bylo bojovat proti všem politicky a „rasově nevhodným“ nepřátelům uvnitř i za hranicemi nacistického Německa, k nimž patřili židé, cikáni, komunisté i členové církví a tajných organizací jako např. svobodní zednáři. RSHA tudíž koordinoval aktivity mnoha státních složek se širokým polem působnosti a bezprostředně se podílel na zločinech nacistického režimu.

Prvním šéfem RSHA byl SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich, který vedl organizaci až do své smrti v roce 1942, kdy byl v Praze zlikvidován v rámci bojové akce provedené parašutisty z výsadku Anthropoid. Jeho místo zaujal SS-Obergruppenführer Ernst Kaltenbrunner, který zůstal v jejím čele až do konce války. Šéf RSHA dohlížel také na jednotky Einsatzgruppen, které následovaly invazní síly německé armády ve východních oblastech a prováděly masová zvěrstva na civilním obyvatelstvu. Celková zkratka šéfa RSHA byla CSSD – Chef der Sicherheitspolizei und des SD (Šéf bezpečnostní policie a bezpečnostní služby).

Velitelé RSHA

[editovat | editovat zdroj]

Organizace

[editovat | editovat zdroj]

Organizace byla rozdělena na sedm úřadů (neboli Ämter).

Úřad I (Amt I) – personál

[editovat | editovat zdroj]
  • Velitelé
    • SS-Brigadeführer Dr. Werner Best (27. září, 1939 – 12. června, 1940)
    • SS-Brigadeführer Bruno Streckenbach (červen, 1940 – březen, 1943)
    • SS-Brigadeführer Erwin Schulz (březen, 1943 – listopad, 1943)
    • SS-Brigadeführer Erich Ehrlinger (listopad, 1943 – květen, 1945)
  • Skupina I A (Gruppe I A): Osobní věci
    • referát 1: všeobecné osobní věci příslušníků bezpečnostní policie a SD
    • referát 2: osobní věci gestapa
    • referát 3: osobní věci kriminální policie
    • referát 4: osobní věci SD
    • referát 5: stranické a SS osobní věci
    • referát 6: kádrová péče
  • Skupina I B (Gruppe I B): Dorost, výchova, výcvik
    • referát 1: politická a světonázorová výchova a výchova SS
    • referát 2: dorost
    • referát 3: výcvik, pokračovací výcvik a speciální školení
    • referát 4: tělesná výchova a výchova branná
    • referát 5: směrnice pro postupy, úřad pro zkoušky, správa fondu, registratura skupiny I B

Úřad II (Amt II) – organizace, administrativa a právo

[editovat | editovat zdroj]
  • Velitelé
    • SS-Brigadeführer Dr. Werner Best (vedl zároveň úřad I i II)
    • SS-Standartenführer Dr. Hans Nockemann (září, 1940 – červen, 1941)
    • SS-Oberführer Dr. Rudolf Siegert (červen, 1941 – 30. leden, 1942)
    • SS-Standartenführer Josef Spacil (30. leden, 1942 – 1. březen, 1944)
  • Skupina II A (Gruppe II A): Rozpočet, služné, účetnictví
    • referát 1: rozpočet, bezpečnostní policie, devizy
    • referát 2: služné, cestovné bezpečnostní policie
    • referát 3: účtárna RSHA a správa budov
    • referát 4: rozpočet, služné a účtárna SD
  • Skupina II B (Gruppe II B): Hospodářské věci, vězeňství, spojení k říšskému ministerstvu spravedlnosti
    • referát 1: umístění, pohonné látky, zabavený majetek
    • referát 2: ošacení, materiální potřeby služeben
    • referát 3: věci vězeňské
    • referát 4: věci týkající se justice
  • Skupina II C (Gruppe II C): Technické záležitosti
    • referát 1: rozhlas, foto, film, kriminalistické technické zařízení
    • referát 2: telefon, dálnopis
    • referát 3: doprava
    • referát 4: zbraně
    • referát 5: zásobování

Úřad III (Amt III) – vnitřní zpravodajská služba SS

[editovat | editovat zdroj]
  • Velitelé
  • Skupina III A (Gruppe III A): Výstavba Říše a právní řád
    • referát 1: všeobecné otázky práce na životních prostorech
    • referát 2: právní život
    • referát 3: ústava a správa
    • referát 4: všeobecný život lidu
    • referát 5: všeobecné otázky policejně správní (přidán k 1. říjnu, 1943)
  • Skupina III B (Gruppe III B): Národní život
    • referát 1: národní práce
    • referát 2: menšiny
    • referát 3: záležitosti rásové a zdravotní
    • referát 4: přistěhování a přesídlení (k 1. říjnu, 1943 rozšířen a přejmenován na "Státní příslušnost a nabytí občanství")
    • referát 5: okupovaná území
  • Skupina III C (Gruppe III C): Kultura
    • referát 1: věda
    • referát 2: kultura a náboženský život
    • referát 3: lidová kultura a umění
    • referát 4: literatura, rozhlas, tisk (k 1. říjnu, 1943 spadaly pod tento referát i záležitosti cenzurní)
  • Skupina III D (Gruppe III D): Hospodářství
    • referát 1: výživa
    • referát 2: obchod, řemesla, doprava
    • referát 3: finanční hospodářství, měna, banky, bursa, pojišťovnictví
    • referát 4: průmysl, energetika
    • referát 5: pracovní a sociální záležitosti
    • referát Ost: Obsazená východní území (přidán k 1. říjnu, 1943)

Úřad IV (Amt IV), Geheime Staatspolizei (gestapo) – pátrání a boj s nepřítelem

[editovat | editovat zdroj]
  • Skupina IV A (Gruppe IV A): Protivník, sabotáže, ochranná služba
    • referát 1: komunismus, marxismus a vedlejší organizace, válečné delikty, nepřátelská propaganda
    • referát 2: obrana proti sabotážím, boj proti sabotážím
    • referát 3: reakce, opozice, legitimismus, liberalismus, podvratná jednání, pokud nepřísluší pod skupinu IV A 1
    • referát 4: ochranná služba, hlášení atentátů, zvláštní úkoly, pátrací skupina
  • Skupina IV B (Gruppe IV B): Politické církve, sekty, židé
    • referát 1: politický katolicismus
    • referát 2: politický protestantismus, sekty
    • referát 3: ostatní církve, svobodní zednáři
    • referát 4: židé, zabrání majetku nepřátel státu, odebrání německého státního občanství – šéfem této sekce byl SS-Obersturmbannführer Adolf Eichmann, jeden z hlavních strůjců holokaustu
  • Skupina IV C (Gruppe IV C): osobní kartotéka, správa osobních spisů, ochranná vazba, tisk
    • referát 1: vyhodnocování, hlavní kartotéka, správa osobních spisů, kontrola cizinců
    • referát 2: věci ochranné vazby
    • referát 3: tisk, vydávání knih a publikací
    • referát 4: záležitosti NSDAP a jejich součástí, zvláštní případy
  • Skupina IV D (Gruppe IV D): Území velkoněmeckého vlivu – zahraniční dělníci
    • referát 1: věci Protektorátu Čechy a Morava, Slovensko, Srbsko, Chorvatsko a ostatní území bývalého království Jugoslávie, Řecko
    • referát 2: Generální gouvernement (bývalé Polsko), Poláci v Říši
    • referát 3: státu nepřátelští cizinci, emigranti
    • referát 4: obsazená území Francie, Belgie, Holandska, Norska, Dánska
    • referát 5: obsazená východní území
  • Skupina IV E (Gruppe IV E): Kontrarozvědka
    • referát 1: všeobecné záležitosti kontrarozvědky, podávání posudků ve věcech zemězrady a velezrady, pověřenci na závodech
    • referát 2: všeobecné hospodářské záležitosti, hospodářská spionáž
    • referát 3: kontrarozvědka Západ
    • referát 4: kontrarozvědka Sever
    • referát 5: kontrarozvědka Východ
    • referát 6: kontrarozvědka Jih
  • Skupina IV F (Gruppe IV F): Pasy, cizinecká policie
    • referát 1: Pohraniční policie (Grenzpolizei)
    • referát 2: pasy
    • referát 3: průkazy a legitimace
    • referát 4: cizinecká policie a základní záležitosti týkající se hranic
    • referát 5: centrální kartotéka podobizen cizinců

Úřad V (Amt V), Kriminalpolizei (Kripo) – boj proti zločinu

[editovat | editovat zdroj]

Jednalo se o kriminální policii, která se zabývala nepolitickými trestními činy, jako jsou např. únos, vražda nebo žhářství. První šéf SS-Gruppenführer Arthur Nebe byl odvolán z funkce poté, co se zjistilo, že se účastnil atentátu na Adolfa Hitlera ze 20. července 1944.

  • Velitelé
    • SS-Gruppenführer Arthur Nebe (září, 1939 – 20. červenec, 1944)
    • SS-Gruppenführer Dr. Friedrich Panziger (20. červenec, 1944 – květen, 1945)
  • Skupina V A (Gruppe V A): kriminální politika, předcházení zločinnosti
    • referát 1: právní otázky, mezinárodní spolupráce a kriminální výzkum
    • referát 2: předcházení zločinu
    • referát 3: ženská kriminální policie
    • referát 4: policejní rejstřík
  • Skupina V B (Gruppe V B): Nasazení
    • referát 1: zločiny hrdelní (násilné)
    • referát 2: podvody
    • referát 3: zločiny proti mravnosti
  • Skupina V C (Gruppe V C): Pátrání, služební psi
    • referát 1: pátrací centrála
    • referát 2: pátrací prostředky
    • referát 3: služební psi, kriminálně policejní osobní spisy
  • Skupina V D (Gruppe V D): Kriminálně technický Institut bezpečnostní policie
    • referát 1:
      • a – identifikace stop
      • b – identifikace osob
    • referát 2: zkoumání chemická a biologicko-přírodovědní
    • referát 3: zkoumání písemností
    • referát 4: technické dílny, kriminálně biologický Institut bezpečnostní policie, kriminálně medicínský Institut bezpečnostní policie

Úřad VI (Amt VI), Ausland-SD – zahraniční zpravodajská služba SS

[editovat | editovat zdroj]

(struktura tohoto úřadu je z roku 1939)

  • Velitelé
  • Skupina A (Gruppe A): Obecné úkoly
    • Pověřenec
      • I Západ
      • II Sever
      • III Východ
      • IV Jih
      • V Střed
    • Oddělení
      • 1) všeobecná organizace zpravodajské služby
      • 2) správa zpravodajské služby
      • 3) řízení důvěrníků v cizině
      • 4) spolupráce se státními a politickými orgány
      • 5) spolupráce s hospodářskými orgány
      • 6) radiové pozorování
      • 7) sledování tisku v cizině
      • 8) zpravodajská škola
  • Skupina B (Gruppe B): předávání zpráv a technické nasazení v cizině
  • Skupina C (Gruppe C): Východ
    • Oddělení
      • 1) Rusko
      • 2) okrajové státy
      • 3) daleký východ
  • Skupina D (Gruppe D): Jihovýchod
    • Oddělení
      • 1) Maďarsko, Slovensko
      • 2) Jugoslávie
      • 3) Rumunsko
      • 4) Bulharsko, Řecko
      • 5) Turecko, Přední Asie
  • Skupina E (Gruppe E): Jih
    • Oddělení
      • 1) Itálie
      • 2) Španělsko, Portugalsko
      • 3) Střední a Jižní Amerika
  • Skupina F (Gruppe F): Západ
    • Oddělení
      • 1) Francie, Lucembursko
      • 2) Belgie, Holandsko
      • 3) Švýcarsko, Lichtenštejnsko
  • Skupina G (Gruppe G): Severozápad
    • Oddělení
      • 1) Anglie, Imperium
      • 2) USA
      • 3) Sever
  • Skupina H (Gruppe H): Zjišťování světového názoru protivníka v cizině
    • Oddělení
      • 1) Svobodní zednáři
      • 2) židovstvo
      • 3) církve
      • 4) komunismus, marxismus
      • 5) liberalismus, emigrace
      • 6) legitimismus

Úřad VII (Amt VII) – světonázorový výzkum a hodnocení, zvláštní referát pro vědecké zkoumání organizačních otázek a publikování

[editovat | editovat zdroj]

Tento úřad byl odpovědný za „ideologické“ úkoly, za vznik antisemitské propagandy.

  • Skupina VII A (Gruppe VII A): materiální vybavení (knihovny, tisk, informace)
    • referát 1: knihovny
    • referát 2: podávání zpráv, překladatelská činnost, tiskový archiv
    • referát 3: informace
  • Skupina VII B (Gruppe VII B): Hodnocení
    • referát 1: svobodní zednáři
    • referát 2: židé
    • referát 3: politické církve
    • referát 4: marxismus
    • referát 5: liberalismus
    • referát 6: ostatní skupiny protivníka (emigrace, separatismus, pacifismus, reakce atd.)
  • Skupina VII C (Gruppe VII C): Archiv, muzeum zvláštní otázky
    • referát 1: archiv
    • referát 2: muzeum a výstavnictví
    • referát 3: zvláštní vědecké otázky

Úřad VIII (Amt VIII) – zpravodajská služba

[editovat | editovat zdroj]

Tento úřad byl odpovědný za vedení zpravodajské služby. Vznikl v listopadu 1944 pod vedením SS-Standartenführer Richard Sansoni.

Amt IV (gestapo) a Amt V (Kripo) dohromady představovaly bezpečnostní policii (Sicherheitspolizei – Sipo). Bylo to právě Sipo, které nejvíce provádělo zátahy na Židy, Cikány a další nepřátele Říše a podílelo se na deportacích do koncentračních a vyhlazovacích táborů v okupovaném Polsku a na Ukrajině.

RSHA také dodávala bezpečnostní síly na místa, kde jich bylo zapotřebí, pod velením místních šéfů SS a policie.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Jitka Gruntová, František Vašek, Málo známé zločiny – SD ve východních Čechách. Nakladatelství Naše vojsko, 2008
  • Sven Hassel, Gestapo. Nakladatelství Baronet, 2004
  • Karol Grünberg:Hitlerova černá garda, Naše vojsko, ISBN 978-80-206-0859-8

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]