Noc dlouhých nožů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Noc dlouhých nožů
Kurt Daluege, šéf Ordnungspolizei; Heinrich Himmler, velitel SS a Ernst Röhm, velitel SA
Kurt Daluege, šéf Ordnungspolizei; Heinrich Himmler, velitel SS a Ernst Röhm, velitel SA
Základní informace
Datum30. června – 2. července 1934
Trvání3 dny
StátNacistické Německo
Příčina
  • Hitlerova touha upevnit svou moc a srovnat staré účty
  • Znepokojení Reichswehru ohledně SA
  • Touha Ernsta Röhma a SA pokračovat v „nacionálně socialistické revoluci“ versus Hitlerova potřeba relativní sociální stability, aby bylo možné ekonomiku znovu zaměřit na vyzbrojování a německý lid se aklimatizoval na potřebu expanze a války
  • Hitlerova potřeba dostat Reichswehr pod svou kontrolu
Výsledek
  • Hitlerova nadřazenost potvrzena
  • Odstranění SA jako hrozby
  • Výrazné snížení opozice režimu
  • Posílení vztahu mezi Hitlerem a armádou
TypČistka
ÚčastníciSchutzstaffel
Statistika
ÚmrtíOficiálně 85; odhady se pohybují až 1 000[1]

Noc dlouhých nožů je označení Hitlerem nařízené čistky v Německu, která proběhla od 30. června do 2. července 1934. Sami nacisté čistku označovali jako Röhmův puč (Röhm-Putsch) a v době plánování Operace kolibřík (Unternehmen Kolibri). Hlavním cílem bylo eliminovat mocnou SA a jejího příliš ambiciózního vůdce Ernsta Röhma, který byl po zatčení bez soudu zastřelen 1. července.[2] Iniciátory čistky byli Himmler, Goebbels a Göring, Hitler vydal příkaz až po delším váhání. Povražděn byl zejména velitelský sbor SA a někteří významní konzervativci, jako byl bývalý kancléř Kurt von Schleicher a exministr obrany generál Ferdinand von Bredow.

Pověření nacisté, hlavně příslušníci SS, potom vraždili až do 2. července po celém území Třetí říše, především však v mnichovské věznici Stadelheim a v kasárnách berlínských SS v Lichterfelde. Jmenovitě je známo asi 90 obětí a předpokládá se, že celkový počet byl nejméně dvojnásobný.

Nacistická propaganda akci odůvodňovala tím, že Ernst Röhm, velitel SA, připravoval puč, kterým by svrhl Hitlera. Proto také razila označení Röhmův puč. Hitler s Göringem však čistku připravovali již delší dobu a hlavním důvodem byly ideologické rozdíly mezi nimi a Röhmem jakož i napětí mezi SA a dalšími částmi NSDAP.

Po noci dlouhých nožů ztratila SA politický význam a naopak SS se osamostatnila a získala důležitou roli. Veřejná vražda významných osobností také přispěla k zastrašení společnosti a upevnění Hitlerovy moci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Larson, Erik (2011) In the Garden of Beasts New York: Broadway Paperbacks p. 314 ISBN 978-0-307-40885-3; citing:
    - memoranda in the W. E. Dodd papers;
    - Wheeler-Bennett, John W. (1953) The Nemesis of Power: The German Army in Politics 1918-1945, London: Macmillan p. 323;
    - Gallo, Max (1972) The Night of the Long Knives New York: Harper & Row, pp. 256, 258;
    - Rürup, Reinhard (ed.) (1996) Topography of Terror: SS, Gestapo and Reichssichherheitshauptamt on the "Prinz-Albrecht-Terrain", A Documentation Berlin: Verlag Willmuth Arenhovel, pp. 53, 223;
    - Kershaw Hubris p. 515;
    - Evans (2005), pp. 34–36;
    - Strasser, Otto and Stern, Michael (1943) Flight from Terror New York: Robert M. McBride, pp. 252, 263;
    - Gisevius, Hans Bernd (1947) To the Bitter End New York: Houghton Mifflin, p. 153;
    - Metcalfe, Phillip (1988) 1933 Sag Harbor, New York: Permanent Press, p. 269
  2. Roehm byl zastřelen. S. 1. Polední list [online]. 2. 7. 1934. S. 1. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]