Reichsarbeitsdienst

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Reichsarbeitsdienst

Reichsarbeitsdienst (RAD) (česky Říšská pracovní služba) byla zpočátku civilní, později polovojenská pracovní organizace, postupně zřizovaná v Německu po nástupu nacistů k moci. Jejím úkolem bylo snížení nezaměstnanosti. Byla jen a výhradně pro říšské Němce, hlavně pro mládež. Dne 26. 6. 1935 vydali nacisté zákon o všeobecné povinnosti k pracovní službě pro mužskou a ženskou mládež (ženská složka RAD) od 20 let na půl roku. Pro muže měla být přechodem mezi školou a armádou - po půl roce práce v RAD přešli muži do kasáren. Povolání k RAD znamenalo vlastně narukování do Wehrmachtu.

Freiwilligearbeitsdienst[editovat | editovat zdroj]

Freiwilligearbeitsdienst (FAD)

Freiwilligearbeitsdienst (FAD) - (česky dobrovolná pracovní služba) byla předchůdcem RAD. Po první světové válce vznikaly postupně po celém Německu barákové tábory FAD. Mladí muži, vykořenění prohranou válkou, zde za stravu a malé kapesné s krumpáčem, rýčem a lopatou budovali nové Německo. Buď byli bez práce, nebo z čistého idealizmu. V táborech byla sice kázeň a disciplina, ale vládl tu kamarádský duch. Byl zakázán vojenský dril a „nadřízený musel být podřízenému kamarádem“. Ať syn boháče nebo rolníka - všichni si byli rovni. Tato civilní pracovní organizace neměla s armádou nic společného a ani nechtěla mít (protiválečné nálady po válce).

FAD a později RAD stavěly silnice, cesty, vysazovaly stromořadí, odvodňovaly nebo zavlažovaly pole, upravovaly a zkrášlovaly krajinu stromy a květinami kolem statků, průhledy. Dnešní upravenost německé krajiny je i jejich zásluha. Pomáhaly také při žních. V době nástupu nacismu měla FAD přes 200 000 členů. Tuto organizaci nacisté uchvátili, přejmenovali ji na RAD a zneužili ji ke svým cílům.

  • Výchova až k fanatismu se už při válce s Polskem ukázala jako dvousečná. Mladí funkcionáři z RAD, narukovaní do Wehrmachtu, se vrhali nadšeně do ztečí, nekryli se, a docházelo tak ke zbytečně velkým lidským ztrátám.

Organizace RAD[editovat | editovat zdroj]

vlajka Reichsarbeitsdienst (RAD)

RAD měl heslo "Treue, Gehorsam, Kameradschaft" (věrnost, poslušnost, kamarádství) a také (Vůdče) "Sloužím Ti rýčem". Muži měli ve znaku rýč špičkou nahoru (RAD Ostmarky (bývalé Rakousko) mělo rýč nahoře rovný) a zespodu do čtvrtkruhu dva klasy. Uniforma měla barvu země. Plstěná čepice se štítkem měla svrchu tvar jako klobouček. Vůdce RAD Konstantin Hierl zavedl v táborech vzorovou vojenskou kázeň a disciplinu, která se však lišila od Wehrmachtu. Nadále byl kladen důraz na kamarádství, zjistil-li šikanu, vůdce propustil. Snažil se udržet co nejdéle původní myšlenky z FAD. V RAD bylo zavedeno politické školení a pořadová cvičení s naleštěnými rýči. Výuka ve střelbě byla v RAD zavedena teprve v roce 1938.

znak Reichsarbeitsdienst
Vůdce RAD Konstantin Hierl

Wehrmacht chtěl RAD rovnou převzít do armády jako svou IV. část - stavební a výstrojní oddíly pod heslem "z vojáků práce se snadno stanou vojáci zbraní". Proti tomu bojoval K. Hierl pod heslem "Armáda je potřebná jen ve válce - RAD je potřebný vždycky". "Práce a boj jsou v jedné rovině". Podařilo se mu udržet jen polovojenský ráz organizace téměř do konce války. Po válce spojenecké soudy konstatovaly, že RAD se válečných zločinů nedopustil a tak byla tato organizace jen rozpuštěna. K. Hierl byl odsouzen na 5 let jako nacistický funkcionář.

Stranické dny v Norimberku[editovat | editovat zdroj]

V roce 1934 pochodovalo Norimberkem 50 000 mužů RAD s naleštěnými rýči na slavnostní shromaždiště, jen v kalhotách, nahoře do bronzova opálených. Pak stanuli před Vůdcovou tribunou a 50 000 rýčů se lesklo na slunci. Po Hitlerově projevu všichni sborově odpověděli "Vaší školou projde jednou celý národ". Mnozí zahraniční návštěvníci byli uchváceni. Anglický vyslanec v Německu, Sir Nevile Henderson prohlásil, že udělá vše proto, aby takováto pracovní služba byla zavedena i v Anglii. V satelitních státech Německa byly zřízeny pro mládež pracovní tábory podle vzoru RAD. Tyto tábory ho pouze kopírovaly, s německým RAD jinak neměly nic společného. Například štvavá slovenská vysílačka z Vídně "Tu ríšský vysielač Viedeň" Slováci ji dostali od Němců ve vysílání ze dne 11. 12. 1938 vítala zavádění táborů povinné jednoroční pracovní služby na Slovensku. Heslovitě: Vzorem je Německo. Jejich hlavním cílem není řešení nezaměstnanosti, ale výchova. Vyplňují mezeru mezi školou a vojenskou službou. Tato životní škola je výlučně pro mládež.

Říšská pracovní služba ženské mládeže[editovat | editovat zdroj]

vlajka Reichsarbeitsdienst - Weibliche Jugend

Říšská pracovní služba ženské mládeže / Reichsarbeitsdienst der weiblichen Jugend (RADwJ) byla do života dívek povinně uvedena 4. 9. 1939 (RGB-i. I, S. 1693). Ženy měly ve znaku hákový kříž a pod ním dva klasy. Byl to bílý kruhový odznak, shora nápis REICHARBEITSDIENST a zdola WEIBLICHE JUGEND. Nosil se na šatech jako spínací spona pod krkem. Heslo bylo "Kde jste Vy, tam má slunce svítit". Oproti mužským táborům byly ženské tábory volnější, s otevřeným režimem.

Říšskou pracovní služnu / Reichsarbeitsdienst, (RAD) dívky a svobodné ženy (od 16 do 18 let) vykonávaly v zemědělství (na selských závodech), v zahradnictví, vysazovaly lesy, pomáhaly v rodinách s mnoha dětmi, v cestovním ruchu, kde zpočátku pracovaly jako pokojské v menších provozech. Se zavedením KLV-táborů (Kinderlandverschickung), sklizňových mateřských škol (NSV Erntekindergarten) a domovů pro matky (NSV Mutterheim) nacházely uplatnění také jako dětské pomocnice nebo pomáhaly ve sběrných táborech etnických Němců.[1] Od října 1941 jim přibyl ještě další půlrok ve válečné pomocné službě (Kriegshilfsdienst), kdy byly nasazovány ve vojenských lazaretech, na nádražích (nástup a výstup z vlaku u raněných vojáků, podávání občerstvení atd.) V květnu 1942 proběhlo mustrování dívek a žen ročníku 1924 a v roce 1943 ročníku 1926.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Tauchen, Jaromír. Vývoj pracovního práva ve Třetí říši. In Právní a ekonomické problémy V. Ostrava : KEY publishing, 2008. od s. 129-137, 8 s. ISBN 978-80-87071-61-8
  • Mallebrein, Wolfram. Der Reichsarbeitsdienst. Nation Europa Verlag-Coburg. Rok neuveden-zakoupeno v nacionálním vydavatelství v Mnichově 2004.
  • "Tu ríšský vysielač Viedeň"-Wien 1938-1939,-2. vydanie -Ludovít Mutňanský -Vydal Julius Lichtner, Vídeň 1939
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Reichsarbeitsdienst ve Wikimedia Commons
  1. Baden 1939. Das Tor zur Zerstörung. Der Alltag im Nationalsozialismus. Katalogblätter des Rollettmuseums Baden: Nr. 19, vydáno Baden 1999