Neonacismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Neonacismus je ultrapravicová[1][2] politická ideologie vycházející z nacismu. Ideologie vznikla po 2. světové válce. Ve většině zemí je zakázán jakožto ideologie směřující k porušování lidských práv.[zdroj?]

Myšlenky neonacismu[editovat | editovat zdroj]

Neonacisté vycházejí z teze o nadřazenosti bílé rasy. Hlavním nepřítelem neonacistů jsou přistěhovalci, politická levice, liberálové, Cikáni, homosexuálové, anarchisté, komunisté a především Židé. Neonacisté viní Židy z mnoha nešvarů společnosti a přisuzují jim rozsáhlá mezinárodní spiknutí za účelem ovládnutí světa, což pramení z víry v různé konspirační teorie. Program je často populistický, většinu problému státu vidí v ideologii multikulturalismu a liberální levicovosti, činnosti Židů, přistěhovalců a etnických menšin a přichází s radikálními řešeními, mnohdy neslučitelnými s demokratickým zřízením.

Rozdíl mezi neonacismem a klasickým nacismem je v časovém vymezení (nacismus vznikl v 20. letech 20. století, neonacismus po 2. světové válce) a rovněž v odklonu od pangermanismu a od tezí o vyvolenosti německého národa (neonacisté z germánských zemí většinou tyto ideologie stále uznávájí, zatímco neonacisté z negermánských zemí se od nich spíše odklánějí, ale většinou pak s neonacisty vyznávajícími tyto ideologie spolupracují[3]) k bílému nacionalismu.

Neonacismus v politice[editovat | editovat zdroj]

Andrej Biletský, předseda hnutí Patriot Ukrajiny[4] a velitel Azovského praporu

V roce 2017 neexistoval na světě žádný stát, ve kterém by neonacismus byl státní ideologií ani ve kterém by se neonacisté podíleli na vládní moci.

Jednotlivé státy se k hlásání neonacismu a politickému organizování neonacistů staví různě. Liberální jsou například v Dánsku[5] nebo ve Spojených státech amerických, kde je hlásání neonacismu stejně jako jiných politických směrů chráněno coby součást svobody slova, neonacistické strany se mohou účastnit politické soutěže a je dovoleno volně užívat (neo)nacistické symboliky. Naopak státy jako Německo či Česká republika projevy neonacismu trestají.[6] I přes zákazy se však neonacisté v takových státech sdružují, třebaže bývají nuceni kvůli riziku postihu své skutečné názory skrývat či pouze naznačovat (například tvrzením, že nejsou neonacisté, ale "nacionalisté", event. "vlastenci").

Liší se rovněž charakter právních norem používaných proti neonacistům. Například v Německu existuje veřejně dostupný seznam zakázaných nacistických symbolů,[zdroj?] zatímco v Česku soudy posuzují symboly ad hoc na základě posudků soudních znalců.

Někteří členové Azovského praporu a dalších dobrovolnických praporů spadajících pod ukrajinské ministerstvo vnitra, které nesly hlavní břemeno bojů s proruskými separatisty na východní Ukrajině, se otevřeně hlásí k neonacismu.[7][8]

Krajní pravice v Rusku zahrnuje řadu různých ideologických proudů, včetně neonacistů. Z nejvýznamnějším Ruským neonacistickým stranám patří NSO, SS a DPNI. Podle ruské nevládní organizace Sova jen v letech 2004-2012 došlo oficiálně v Rusku k 549 rasově motivovaným vraždám a skoro 3500 vážným zraněním ne-ruských obyvatel. V roce 2013 bylo v Rusku jen při oficiálně registrovaných xenofobních, rasistických a ideologicky motivovaných útocích zavražděno minimálně 20 lidí, nejméně 173 lidí při nich utrpělo zranění.[9][10][11] V lednu 2016 Německo odpojilo portál Altermedia, který je považován za ústřední německý neonacistický web. Web byl podle německé prokuratury provozován z ruského serveru.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAREŠ, Miroslav. Pravicový extremismus a radikalismus v ČR. Brno : Barrister & Principal, 2003. ISBN 80-86598-45-4. S. 20 - 89
  2. Norbert Lepszy, Hans-Joachim Veen: Rechtsradikale in der parlamentarischen Praxis: Die Republikaner in kommunalen und Landesparlamenten sowie im Europarlament, Zeitschrift für Parlamentfragen, 1994, s. 12-24
  3. Osa Brno - Varšava aneb kouzlo nechtěného II
  4. "Kdo jsou ukrajinští nacionalisté". iHNed.cz. 19. března 2014.
  5. Vážení posluchači, Hail Hitler
  6. Zprávy MVČR o extremismu
  7. "Křehké příměří. Na Ukrajině se střílí". Deník.cz. 7. září 2014.
  8. "German TV Shows Nazi Symbols on Helmets of Ukraine Soldiers". NBC.
  9. http://a2larm.cz/2014/09/ruska-krajni-pravice/
  10. http://www.armadninoviny.cz/rusky-pravoslavny-extremismus-a-neonacismus.html
  11. http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/rusko-a-fasismus-zlodej-vola-chytte-zlodeje
  12. http://echo24.cz/a/ivEWs/nemci-odpojili-ustredni-neonacisticky-web-provozovany-z-ruska

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]