Neonacismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Neonacismus je ultrapravicová[1][2] politická ideologie vycházející z nacismu. Ideologie vznikla po 2. světové válce. Ve většině zemí je zakázán jakožto ideologie směřující k porušování lidských práv.[zdroj?]

Myšlenky neonacismu[editovat | editovat zdroj]

Neonacisté vycházejí z teze o nadřazenosti bílé rasy. Hlavním nepřítelem neonacistů jsou přistěhovalci, politická levice, liberálové, Cikáni, homosexuálové, anarchisté, komunisté a především Židé. Neonacisté viní Židy z mnoha nešvarů společnosti a přisuzují jim rozsáhlá mezinárodní spiknutí za účelem ovládnutí světa, což pramení z víry v různé konspirační teorie. Program je často populistický, většinu problému státu vidí v ideologii multikulturalismu a liberální levicovosti, činnosti Židů, přistěhovalců a etnických menšin a přichází s radikálními řešeními, mnohdy neslučitelnými s demokratickým zřízením.

Rozdíl mezi neonacismem a klasickým nacismem je v časovém vymezení (nacismus vznikl v 20. letech 20. století, neonacismus po 2. světové válce) a rovněž v odklonu od pangermanismu a od tezí o vyvolenosti německého národa (neonacisté z germánských zemí většinou tyto ideologie stále uznávají, zatímco neonacisté z negermánských zemí se od nich spíše odklánějí, ale většinou pak s neonacisty vyznávajícími tyto ideologie spolupracují[3]) k bílému nacionalismu.

Neonacismus v politice[editovat | editovat zdroj]

Andrej Biletský, předseda hnutí Patriot Ukrajiny[4] a velitel Azovského praporu

V roce 2017 neexistoval na světě žádný stát, ve kterém by neonacismus byl státní ideologií ani ve kterém by se neonacisté podíleli na vládní moci.

Jednotlivé státy se k hlásání neonacismu a politickému organizování neonacistů staví různě. Liberální jsou například v Dánsku[5] nebo ve Spojených státech amerických, kde je hlásání neonacismu stejně jako jiných politických směrů chráněno coby součást svobody slova, neonacistické strany se mohou účastnit politické soutěže a je dovoleno volně užívat (neo)nacistické symboliky. Naopak státy jako Německo či Česká republika projevy neonacismu trestají.[6] I přes zákazy se však neonacisté v takových státech sdružují, třebaže bývají nuceni kvůli riziku postihu své skutečné názory skrývat.

Liší se rovněž charakter právních norem používaných proti neonacistům. Například v Německu existuje veřejně dostupný seznam zakázaných nacistických symbolů,[zdroj?] zatímco v Česku soudy posuzují symboly ad hoc na základě posudků soudních znalců.

Někteří členové Azovského praporu a dalších dobrovolnických praporů spadajících pod ukrajinské ministerstvo vnitra, které nesly hlavní břemeno bojů s proruskými separatisty na východní Ukrajině, se otevřeně hlásí k neonacismu.[7][8]

Krajní pravice v Rusku zahrnuje řadu různých ideologických proudů, včetně neonacistů. Z nejvýznamnějším Ruským neonacistickým stranám patří NSO, SS a DPNI. Podle ruské nevládní organizace Sova jen v letech 2004-2012 došlo oficiálně v Rusku k 549 rasově motivovaným vraždám a skoro 3500 vážným zraněním ne-ruských obyvatel. V roce 2013 bylo v Rusku jen při oficiálně registrovaných xenofobních, rasistických a ideologicky motivovaných útocích zavražděno minimálně 20 lidí, nejméně 173 lidí při nich utrpělo zranění.[9][10][11] V lednu 2016 Německo odpojilo portál Altermedia, který je považován za ústřední německý neonacistický web. Web byl podle německé prokuratury provozován z ruského serveru.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAREŠ, Miroslav. Pravicový extremismus a radikalismus v ČR. Brno : Barrister & Principal, 2003. ISBN 80-86598-45-4. S. 20 - 89
  2. Norbert Lepszy, Hans-Joachim Veen: Rechtsradikale in der parlamentarischen Praxis: Die Republikaner in kommunalen und Landesparlamenten sowie im Europarlament, Zeitschrift für Parlamentfragen, 1994, s. 12-24
  3. Osa Brno - Varšava aneb kouzlo nechtěného II
  4. "Kdo jsou ukrajinští nacionalisté". iHNed.cz. 19. března 2014.
  5. Vážení posluchači, Hail Hitler
  6. Zprávy MVČR o extremismu
  7. "Křehké příměří. Na Ukrajině se střílí". Deník.cz. 7. září 2014.
  8. "German TV Shows Nazi Symbols on Helmets of Ukraine Soldiers". NBC.
  9. http://a2larm.cz/2014/09/ruska-krajni-pravice/
  10. http://www.armadninoviny.cz/rusky-pravoslavny-extremismus-a-neonacismus.html
  11. http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/rusko-a-fasismus-zlodej-vola-chytte-zlodeje
  12. http://echo24.cz/a/ivEWs/nemci-odpojili-ustredni-neonacisticky-web-provozovany-z-ruska

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]