Radikalismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pojem radikální (z latinského radix, kořen) se začal používat během pozdního 18. století jako politologické označení stoupenců důkladných společenských změn, které by ve větší nebo menší míře zahrnovaly změny sociálního řádu. Historický radikalismus je vhodné odlišovat od moderního označení radikál. Především je však třeba odlišovat termín radikální, který označuje zásadní změny, jež jdou na podstatu neboli kořen (radix) věci, od extremismu, který označuje krajní polohy v levicové nebo pravicové politice.

Historicky došlo k nárůstu raných radikálních požadavků týkajících se svobody a volební reformy ve Velké Británii během americké a francouzské revoluce, do té míry, že někteří radikálové začali požadovat republikánské zřízení, zrušení šlechtických titulů, přerozdělení vlastnictví a svobodu tisku. V 19. století se ve většině Evropy začal pojem radikální používat pro označení progresívní liberální ideologie. Od kritiky kapitalismu a jeho liberální ideologie díky nástupu dělnického hnutí, hnutí pracujících a obecněji socialistického hnutí později v 19. století se pojem radikální začal používat v souvislosti se socialistickým hnutím. V tomto smyslu se používá dodnes.

Druhy radikalismu[editovat | editovat zdroj]

Radikalismus se dá chápat jako myšlenkový přístup vyhledávající cestu k určité změně. Podle charakteru kýžené změny je možno radikalismus vymezit na dvě základní skupiny, a to na politický a náboženský. Blackwellova encyklopedie politického myšlení jej definuje takto: „Radikalismus je schopnost podrobit existující okolnosti kritickému zpochybňování a hlásat reformu nebo zrušení těchto okolností (…). Je to tedy spíše postoj než politické přesvědčení, jeho praktický obsah se mění s politickými okolnostmi, v nichž se radikálové nacházejí. (…) Pravým protikladem radikalismu je konzervatismus s názorem, že politická akce může vylepšit životní podmínky jen velmi málo.“[1]

V případě politického radikalismu se radikálové snaží přimět danou vládu k prosazení svých zájmů, např. levicoví radikálové chtějí dosáhnout diktatury proletariátu, nebo příznivci Greenpeace mohou přikročit ke kriminální činnosti k dosažení ochrany přírody. Náboženský radikalismus se snaží zpravidla dosáhnout ustanovení náboženství jako systému vládnutí, neboli teokracie. Typickým příkladem je radikální islám, islamismus. Jeho příznivci chtějí, aby bylo právo Šaría a náboženské texty jediným pramenem legislativy. Radikálové jsou tedy příznivci určité formy radikalismu. Výroční zpráva Royal Canadian Mounted Police z roku 2009 označuje radikála za osobu, která si přeje dosáhnout velké politické, ekonomické nebo sociální změny ve společnosti.[2]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BERG, Klára. Radikalizace Syřanů na území České republiky?. Brno, 2014. Diplomová práce. Masarykova univerzita.
  2. http://www.huffingtonpost.ca/senator-mobina-jaffer/canadian-terrorist-acts_b_3581236.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHARVÁT, Jan. Současný politický extremismus a radikalismus. Praha : Portál, 2007. 183 s. ISBN 978-80-7367-098-6. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]