Progresivismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Progresivismus je politická filozofie prosazující pokrok v ekonomických, vědeckých a sociálních oblastech pomocí reforem.

Progresivismus byl velmi významným činitelem v období osvícenství v Evropě. Představoval přesvědčení, že Evropa dokazuje, že společnost se může kultivovat z barbarství k civilizaci pomocí empirických vědeckých poznatků a tak měnit základy společnosti.[1] Osobnosti osvícenství věřily, že pokrok má univerzální použití do všech společností a že tyto myšlenky se budou šířit po celém světě z Evropy. Sociolog Robert Nisbet definuje pět „zásadních premis“ ideje pokroku jako: hodnota minulosti; šlechta západního světa; hodnoty ekonomického/technologického rozvoje; vědecké/akademické znalosti získané pomocí rozumu proti víře; intrinsický význam a hodnota života na Zemi.[2] Kromě toho se významy progresivismu v průběhu času a z různých úhlů pohledu měnily.

Dnes progresivismus většinou odkazuje na sociální liberalismus, sociální demokracii nebo zelenou politiku. Tento pojem je s oblibou používaný jako opak konzervatismu a tradicionalismu například v Austrálii či ve Spojených státech amerických, kde byl v 60. letech spojován s novou levicí a v současnosti je prosazován částí Demokratické strany. Tradičně se pojí s kulturním liberalismem a prosazováním myšlenek humanismu, pacifismu, multikulturalismu, feminismu, rasové/etnické rovnosti, silný důraz klade na ochranu životního prostředí, podporu LGBTQ práv a sociálního státu. Usiluje o sociální spravedlnost a rovnost ve formě rozšíření a podpory občanských a lidských práv.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1]
  2. [Nisbet, Robert (1980). History of the Idea of Progress. New York: Basic Books. p. 4.]

Související články[editovat | editovat zdroj]