Klerofašismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Klerofašismus je fašismus řízený klérem (duchovenstvem)[1] nebo ideologický konstrukt kombinující prvky fašistické s katolickou náboženskou tradicí.

Historie vzniku[editovat | editovat zdroj]

Vznik pojmu klerofašismus (clerico-fascismo) je zřejmě spojen s počátkem dvacátých let 20. století v Itálii a frakcí katolické strany PPI (Partito Popolare Italiano, Italská strana lidová), která se rozhodla podpořit Benita Mussoliniho a jeho režim. Historik Walter Laquer vidí kořeny pojmu klerikální fašismus ještě starší, dokonce předcházející Mussoliniho Pochod na Řím (říjen 1922) u „skupiny katolických věřících v Severní Itálii, která obhajovala syntézu katolicismu a fašismu“.[2]

Politolog Roger Griffin varuje před „hyperinflací klerofašismu“. Užití pojmu by podle něj mělo být striktně omezeno pro „specifické formy politiky, které vznikají, když klerikové a profesionální teologové jsou buďto vtaženi do spolupráce se sekulární ideologií fašismu (dělo se tak zvlášť v meziválečné Evropě), nebo řidčeji, sami vytvářejí teologicky nekorektní koktejl hluboce náboženských přesvědčení s fašistickým předsevzetím spasit národ nebo rasu před dekadencí a úpadkem“.[3]

Prolínání katolické a fašistické ideologie bylo poměrně rozšířené i v Československu třicátých let 20. století, přinejmenším na rovině publicistické. Je spojeno se jmény Jaroslava Durycha, Jana Scheinosta, Bohdana Chudoby, Rudolfa Iny Malého V části případů šlo o vnímání fašismu jako „spásné“ třetí cesty mezi liberální demokracií a komunismem, která má zachránit katolickou civilizaci.[4]

Klerofašistické režimy[editovat | editovat zdroj]

Označování konkrétních režimů za klerofašistické je problematické a je předmětem častých sporů. Jako příklady klerofašistických režimů se uvádějí Slovenský stát Jozefa Tisa, ustašovské Chorvatsko Ante Paveliće, vláda Engelberta Dollfusse v Rakousku, ale také Španělsko pod vládou Francisca Franca. Franco učinil tzv. národní katolicismus (nacionalcatolicismo) jedním z pilířů své ideologie, ale fašisté tvořili jen jednu část z jeho podporovatelů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Clerical fascism na anglické Wikipedii.

  1. ASCS, Akademia Praha 2000, str. 390
  2. Walter Laqueur, The Origins of Fascism: Islamic Fascism, Islamophobia, Antisemitism Archivováno 14. 1. 2008 na Wayback Machine, Oxford University Press, 25. 10. 2006
  3. Griffin, Roger: "The 'Holy Storm': 'Clerical fascism' through the Lens of Modernism". Totalitarian Movements and Political Religions 8, 2007, str. 215
  4. Martin C. Putna: Katolická publicistika 30. let: „Kvalitativní“ demokracie a fašismus: Rudolf Ina Malý a časopis Tak, in: Václav Nekvapil a Rudolf Vévoda (eds.): Média, kultura a náboženství. VOŠP Praha 2007, s. 40-53. ISBN 978-80-903757-2-7