José Antonio Primo de Rivera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
José Antonio Primo de Rivera
FOTOGRAFIA DE JOSE ANTONIO PRIMO DE RIVERA.jpg
Stranická příslušnost
Členství Falanga
Falange Española

Narození 24. dubna 1903
Madrid
Úmrtí 20. listopadu 1936 (ve věku 33 let)
Alicante
Rodiče Miguel Primo de Rivera a Casilda Sáenz de Heredia
Profese politik, básník a advokát
Podpis José Antonio Primo de Rivera, podpis
Commons Kategorie José Antonio Primo de Rivera
Některá data mohou pocházet z datové položky.

José Antonio Primo de Rivera (24. dubna 190320. listopadu 1936[1]) byl španělský politik a právník, zakladatel fašizujícího hnutí Falangy.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

José Antonio byl synem generála Miguela Primo de Rivery, v letech 1923-1930 španělského diktátora. Původně spolupracoval s konzervativními monarchisty z Unión Monárquica Nacional[2], ale postupně se jim začal názorově vzdalovat až v roce 1933 založil Falangu, která se hlásila k národnímu syndikalismu. Ve volbách v listopadu 1933 byl zvolen pod hlavičkou Confederación Española de Derechas Autónomas (CEDA) do parlamentu. Ve volbách v roce 1936 kandidovala Falanga samostatně a nezískala žádný mandát.[3]

V důsledku levicových represí na začátku roku 1936 byla nejprve uzavřena všechna centra Falangy, pak byla 14. března 1936 organizace zakázána a v následujících dnech pozatýkáno její vedení. V době vypuknutí občanské války se nacházel José Antonio Primo de Rivera ve vazbě. Když se o přípravách povstání pod vedením generálů Sanjurja, Franca a Moly ve vězení dozvěděl, zakázal členům Falangy účast na něm, jelikož jej považoval za zpátečnické a nechtěl, aby v něm byla Falanga využita jako nástroj pro cíle středo-pravicových stran.[4] Nakonec se Falanga do příprav povstání pod tlakem okolností a pod příslibem, že si v něm zachová organizační samostatnost, zapojila.

V době probíhající španělské občanské války byl José Antonio republikány odsouzen k smrti a 20. listopadu 1936 popraven. Pro Francovo hnutí se tak stal symbolem a kultovní postavou.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VERNIER, Ettore. Falanga : k problematice třetí cesty. Vyd. 1. Praha : Národní myšlenka, 2008 72 s (Knihovna Národní myšlenky; sv. 7) ISBN 978-80-903582-7-0. s. 3
  2. Vernier, 2008, s. 9
  3. Vernier, 2008, s. 12
  4. Vernier, 2008, s. 19
  5. Ian Kershaw, Euriope en l'enfer. 1914-1949. Paris 2016, str. 281n.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kershaw, I. Euriope en l'enfer. 1914-1949. Paris 2016

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]