Otto Strasser

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Otto Strasser

Stranická příslušnost
Členství Národně socialistická německá dělnická strana
Sociálnědemokratická strana Německa

Narození 10. září 1897
Bad Windsheim
Úmrtí 27. srpna 1974 (ve věku 76 let)
Mnichov
Alma mater Mnichovská univerzita
Profese novinář, politik a spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otto Johann Maximilian Strasser (též psáno Straßer,10. září 1897, Windsheim, Německé císařství27. srpna 1974, Mnichov, NSR) byl německý politik a člen NSDAP. Jako jeden z mála členů však některé Hitlerovy myšlenky odmítal. Nakonec se s ním definitivně rozešel a založil Černou frontu. Jeho bratr byl německý politik Gregor Strasser.

Příbuzenstvo
bratr Gregor Strasser

Život[editovat | editovat zdroj]

Působení v NSDAP[editovat | editovat zdroj]

Otto Strasser se narodil v Bavorsku. Účastnil se první světové války a vrátil se do Německa v roce 1919, kde sloužil v organizaci Freikorps.

Zároveň se také připojil k sociálně demokratické straně. Za pár let však začal nesouhlasit se socialisticko-reformistickým postojem strany, zvláště pak s potlačením dělnického povstání v Porúří, a stranu nakonec opustil. V roce 1925 se připojil Strasser k NSDAP, kde jeho bratr Gregor působil několik let a pracoval jako novinář. Ve straně vedl Strasser se svým bratrem Gregorem a Josephem Goebbelsem její levicové křídlo. Jejich frakce obhajovala podporu pro stávky, naturalizování bank a průmyslu, a – navzdory uznávaným rozdílům – bližší vazby se Sovětským svazem. Zatímco Hitler byl ovlivněn Othmarem Spannem a jinými konzervativními mysliteli, Otto Strasser měl myšlenkově blíž k sociologům Maxovi Weberovi a Werneru Sombartovi. Ideovým předchůdcem této frakce v NSDAP byl spoluzakladatel strany Gottfried Feder. Někteří z tohoto křídla byli proti Hitlerovi, který si myslel, že jsou příliš radikální a nedávají důraz na německý lid. Strasserova frakce byla nakonec poražena roku 1926, kdy se Joseph Goebbels spojil s Hitlerem. Strasser však i přesto pokračoval ve vedení levého křídla NSDAP až do roku 1930, kdy byl Hitlerem vyhnán.

Působení v Černé frontě a exil[editovat | editovat zdroj]

Na popud založil Otto Strasser Černou frontu, spolek bývalých nacistů a židů[zdroj?] (Strasser nevyznával antisemitismus!)[zdroj?], kteří se chtěli Hitlerovi pomstít. V Černé frontě působil například Helmut Hirsch. Strasserova Černá fronta však nedokázala čelit Hitlerovu nástupu k moci v roce 1933.

Při Noci dlouhých nožů byl zavražděn Ottův bratr Gregor. Otto přežil, protože emigroval do Prahy. Po okupaci Sudet v roce 1938 Strasser usoudil, že se jeho život opět ocitl v ohrožení, a emigroval nejprve do Švýcarska, poté do Francie, a nakonec roku 1940 emigroval do Portugalska. Goebbels přitom Strassera odsoudil jako „veřejného nepřítele číslo jedna“ a slíbil 500 tisíc dolarů za Strasserovu hlavu. Několik najatých atentátníků se tehdy vydalo do Lisabonu, kde v té době Strasser pobýval. Atentátníci prohledali celý Lisabon, přesto však neuspěli. Strasser se totiž o atentátu dozvěděl a před jejich příchodem emigroval do Kanady. Nakonec se usadil a žil v kanadském městě Clarence, kde se živil jako obchodník se smíšeným zbožím.

Návrat[editovat | editovat zdroj]

Roku 1945 přivítal Strasser Hitlerův konec s nadšením. Do Německa se však vrátit nemohl. Obával se, že dopadne stejně, jako když při Norimberském procesu dopadlo deset nacistických předáků s verdiktem „trest smrti oběšením“. Strasser se začal živit jako novinář, vydával noviny New Politician, které byly do Německa odesílány letadlem.

Teprve v roce 1955 získal Strasser od západoněmecké vlády povolení vrátit se do Německa, znovu získal německé občanství, a usadil se v Mnichově. Poté se Strasser pokusil vytvořit novou stranu, ale nebyl schopný získat jakoukoli podporu. Po zbytek života až do své smrti roku 1974 propagoval neonacismus.[zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otto Strasser na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]