Bavorská republika rad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bavorská republika rad
Bayerische Räterepublik
 Výmarská republika
 Lidový stát Bavorsko
1919 Výmarská republika 
Svobodný stát Bavorsko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Die Internationale
Motto: Proletarier aller Länder, vereinigt Euch!
geografie
Mapa
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
Výmarská republika Výmarská republika
Lidový stát Bavorsko Lidový stát Bavorsko
Nástupnické:
Výmarská republika Výmarská republika
Svobodný stát Bavorsko Svobodný stát Bavorsko

Bavorská republika rad, Mnichovská republika rad či Bavorská sovětská republika (něm. Münchner Räterepublik či Bayerische Räterepublik; 7. dubna3. května 1919) představovala velmi krátce existující stát na území Bavorska. Vznikla jakožto radikální vyústění německé listopadové revoluce (1918) poté, co byl 21. února 1919 zavražděn Kurt Eisner, vůdce socialistické revoluce a první republikánský premiér Bavorska.

Mnichovská republika rad byla vyhlášena 7. dubna 1919. V ústřední radě měli převahu anarchisté a radikální socialisté, hlavní slovo měli anarchista Gustav Landauer a socialista Ernst Toller. Tato první Mnichovská republika rad zanikla už 13. dubna, kdy ji nahradila „druhá republika rad“, kterou ovládali komunisté v čele s Eugenem Levinem.

Bavorská republika rad (fakticky ovládala pouze Mnichov a několik málo dalších měst) existovala jen velice krátce. V okamžiku jejího opožděného vzniku už byla rudá povstání ve zbytku Německa většinou zpacifikována, takže se proti Bavorské republice rad mohla shromáždit většina vojenských a polovojenských sil Německa. Nový stát znárodnil banky a vytvořil Rudou armádu, nedokázal však udělat pořádek ani mezi lidmi na svém území, kde se rozpoutala éra plundrování, teroru a vraždění (na druhé straně nutno dodat, že část tohoto konání obstaral nově vzniklý stát sám).[zdroj?]

Ještě v dubnu zaútočily na druhou republiku Reichswehr a Freikorps. Asi dvacetitisícová rudá „armáda“ měla jen málo šancí na úspěšný boj, zejména když Levin odmítl asistenci některých regulérních vojenských jednotek Bavorska a když některá města povstala a zbavila se revoluční vlády sama. Fakticky se rudoarmějci nezmohli na účinný odpor.

„Druhá republika rad“ definitivně zanikla kapitulací posledních jednotek kladoucích organizovaný odpor na přelomu 2. a 3. května, ovšem již před tím bylo 2. května několik jejích vůdců zlikvidováno ve věznici Stadelheim (včetně např. Landauera). Další vůdci, jako Levine, byli popraveni později.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]