Bavorská republika rad
| Bavorská republika rad Bayerische Räterepublik
| |||||||||||
| Hymna: Die Internationale | |||||||||||
| Motto: Proletarier aller Länder, vereinigt Euch! | |||||||||||
geografie
| |||||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||||
národnostní složení:
|
|||||||||||
| státní útvar | |||||||||||
měna:
|
|||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||
| |||||||||||
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Bavorská republika rad, Mnichovská republika rad či Bavorská sovětská republika (něm. Münchner Räterepublik či Bayerische Räterepublik; 7. dubna – 3. května 1919) představovala velmi krátce existující stát na území Bavorska. Vznikla jakožto radikální vyústění německé listopadové revoluce (1918) poté, co byl 21. února 1919 zavražděn Kurt Eisner, vůdce socialistické revoluce a první republikánský premiér Bavorska.
Mnichovská republika rad byla vyhlášena 7. dubna 1919. V ústřední radě měli převahu anarchisté a radikální socialisté, hlavní slovo měli anarchista Gustav Landauer a socialista Ernst Toller. Tato první Mnichovská republika rad zanikla už 13. dubna, kdy ji nahradila „druhá republika rad“, kterou ovládali komunisté v čele s Eugenem Levinem.
Bavorská republika rad (fakticky ovládala pouze Mnichov a několik málo dalších měst) existovala jen velice krátce. V okamžiku jejího opožděného vzniku už byla rudá povstání ve zbytku Německa většinou zpacifikována, takže se proti Bavorské republice rad mohla shromáždit většina vojenských a polovojenských sil Německa. Nový stát znárodnil banky a vytvořil Rudou armádu, nedokázal však udělat pořádek ani mezi lidmi na svém území, kde se rozpoutala éra plundrování, teroru a vraždění (na druhé straně nutno dodat, že část tohoto konání obstaral nově vzniklý stát sám).[zdroj?]
Ještě v dubnu zaútočily na druhou republiku Reichswehr a Freikorps. Asi dvacetitisícová rudá „armáda“ měla jen málo šancí na úspěšný boj, zejména když Levin odmítl asistenci některých regulérních vojenských jednotek Bavorska a když některá města povstala a zbavila se revoluční vlády sama. Fakticky se rudoarmějci nezmohli na účinný odpor.
„Druhá republika rad“ definitivně zanikla kapitulací posledních jednotek kladoucích organizovaný odpor na přelomu 2. a 3. května, ovšem již před tím bylo 2. května několik jejích vůdců zlikvidováno ve věznici Stadelheim (včetně např. Landauera). Další vůdci, jako Levine, byli popraveni později.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bavorská republika rad ve Wikimedia Commons
