Gustav Landauer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gustav Landauer
Gustav Landauer 189x.png
Narození7. dubna 1870
Karlsruhe
Úmrtí2. května 1919 (ve věku 49 let)
Mnichov
Příčina úmrtípoprava zastřelením popravčí četou
Místo pohřbeníOstfriedhof
Alma materBismarck-Gymnasium Karlsruhe
Humboldtova univerzita
Univerzita Heidelberg
Univerzita ve Štrasburku
Povolánípolitik, překladatel, spisovatel, novinář a editor
Manžel(ka)Hedwig Lachmann
DětiBrigitte Landauer
PříbuzníMike Nichols (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav Landauer (7. dubna 1870 Karlsruhe2. května 1919 Mnichov) byl na přelomu 19 a 20. století jedním z předních teoretiků anarchismu v Německu. Byl advokátem sociálního anarchismu a striktním pacifistou. V roce 1919, během německé revoluce, byl krátce komisařem pro osvětu a veřejnou správu v Bavorské republice rad, která však existovala jen krátce.[1]

Landauer je také známý díky svým studiím metafyziky a náboženství, a především překladu Shakespearova díla do němčiny.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Landauer byl druhým dítětem židovských rodičů, Rosy (za svobodna Neubergerová) a Hermana Landauera. [2]

Gustav podporoval anarchismus již v 90. letech 19. století. Tehdy byl obzvláště nadšený individuálním přístupem Maxe Stirnerova a Friedricha Nietzscheho, ale také „varoval před typickým příkladem jednotlivců, kteří nejsou nijak omezováni, což potenciálně vede k zanedbávání solidarity“.[3]

Landauer věřil, že k sociální změně nemůže dojít jen pomocí kontroly státu či ekonomického systému, ale že musí být vyvolána revolucí v mezilidských vztazích.[4] Opravdový socialismus mohl vést pouze ke spojení s touto spirituální prací, jeho slovy: „Námi tolik chtěnou a vysněnou společnost nalezneme pouze pokud se oddělíme od individuálního bytí. Ta se skrývá v tom nejniternějším jádru naší duše. Nakonec je to ta nejstarší a nejobecnější společnost: lidská rasa a vesmír.“[5]

Spolu s manželkou Hedwigou Lachmannovou měli vnuka Mika Nicholsona, který byl americký režisér, spisovatel a producent.[6]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Skepsis und Mystik (1903)
  • Die Revolution (trans. Revolution) (1907)
  • Aufruf zum Sozialismus (1911) (trans. by David J. Parent as For Socialism. Telos Press, 1978. ISBN 0-914386-11-5)
  • Editor of the journal Der Sozialist (trans. The Socialist) from 1893–1899
  • "Anarchism in Germany" (1895), "Weak Statesmen, Weaker People" (1910) and "Stand Up Socialist" (1915) are excerpted in Anarchism: A Documentary History of Libertarian Ideas – Volume One: From Anarchy to Anarchism (300 CE–1939), ed. Robert Graham. Black Rose Books, 2005. ISBN 1-55164-250-6
  • Gustav Landauer. Gesammelte Schriften Essays Und Reden Zu Literatur, Philosophie, Judentum. (translated title: Collected Writings Essays and Speeches of Literature, Philosophy and Judaica). (Wiley-VCH, 1996) ISBN 3-05-002993-5
  • Gustav Landauer. Anarchism in Germany and Other Essays. eds. Stephen Bender and Gabriel Kuhn. Barbary Coast Collective.
  • Gustav Landauer. Revolution and Other Writings: A Political Reader, ed. & trans. Gabriel Kuhn; PM Press, 2010. ISBN 978-1-60486-054-2

Rozšiřující literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Thomas Esper. The Anarchism of Gustav Landauer. (Chicago: University of Chicago Press, 1961)
  • Ruth Link-Salinger Hyman. Gustav Landauer: Philosopher of Utopia. (Hackett Publishing Company, 1977). ISBN 0-915144-27-1
  • Eugene Lunn. Prophet of Community: The Romantic Socialism of Gustav Landauer. (Charles H. Kerr Publishing Company, 1973). ISBN 0-520-02207-6
  • Charles B. Maurer. Call to Revolution: The Mystical Anarchism of Gustav Landauer. (Wayne State University Press, 1971). ISBN 0-8143-1441-4
  • Michael Löwy, Redemption & Utopia: Jewish Libertarian Thought in Central Europe, a Study in Elective Affinity. Translated by Hope Heaney. Stanford, CA: Stanford University Press, 1992.
  • Martin Buber. Paths in Utopia. London: Routledge & Kegan Paul, 1949.


Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. Gustav Landauer. www.jewishvirtuallibrary.org [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  2. GATES, Henry; JR., Louis. Faces of America: How 12 Extraordinary People Discovered their Pasts. First Edition. vyd. New York: NYU Press, 2010. 288 s. Dostupné online. ISBN 978-0814732649. S. 10. 
  3. MIETHING, Dominique. Overcoming the preachers of death: Gustav Landauer's reading of Friedrich Nietzsche. Intellectual History Review. 2016-04-02, roč. 26, čís. 2, s. 285–304. Dostupné online [cit. 2020-04-09]. ISSN 1749-6977. DOI:10.1080/17496977.2016.1140404. 
  4. MENDES-FLOHR, PAUL R.,. Martin Buber : a life of faith and dissent. New Haven: [s.n.] xvii, 405 pages, 8 unnumbered pages of plates s. Dostupné online. ISBN 0-300-15304-X, ISBN 978-0-300-15304-0. OCLC 1048935580 
  5. LANDAUER, Gustav. Durch Absonderung zur Gemeinschaft. Journal of the Neue Gemeinschaft. 
  6. WEBER, Bruce. Mike Nichols, Urbane Director Loved by Crowds and Critics, Dies at 83. The New York Times. 2014-11-20. Dostupné online [cit. 2020-04-09]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]