Varšavská smlouva
| Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci Договор о дружбе, сотрудничестве и взаимной помощи | |
 | |
.svg) Členové Varšavské smlouvy | |
| Motto |
„Unie míru a socialismu“ (Союз мира и социализма) |
|---|---|
| Vznik | 14. května 1955 |
| Zánik | 25. února 1991 |
| Typ | vojenský pakt |
| Sídlo | Moskva, Rusko |
| Úřední jazyk | ruský, český, slovenský, polský, rumunský, bulharský, německý, maďarský |
| Členové | 7 států |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) byl vojenský pakt evropských zemí východního bloku, existující v letech 1955 až 1991.
Členské státy[editovat | editovat zdroj]
Albánská lidová republika (do roku 1968)
Bulharská lidová republika
Československá republika (později ČSSR)
Maďarská lidová republika
Německá demokratická republika (od roku 1956)
Polská lidová republika
Rumunská socialistická republika
Svaz sovětských socialistických republik
Vznik, vývoj a zánik[editovat | editovat zdroj]
Vznikl na základě Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci podepsané 14. května 1955 Albánií, Bulharskem, Československem, Maďarskem, NDR, Polskem, Rumunskem a SSSR ve Varšavě.
Formálně byl reakcí na zřízení Západoevropské unie a Pařížské dohody umožňující vstup NSR do NATO.
Smlouva byla uzavřena na 20 let s automatickým prodloužením o 10 let pro státy, které ji rok před uplynutím lhůty nevypoví. Albánie se přestala zúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy v roce 1962 a 13. září 1968 ji na protest proti invazi armád pěti členských zemí do Československa vypověděla. Invaze se nezúčastnilo rovněž Rumunsko.
V květnu 1985 byla smlouva prodloužena o dalších 20 let, avšak po rozpadu sovětského impéria a zániku NDR byla rozpuštěna. Nejprve bylo 25. února 1991 na mimořádné schůzce Politického poradního výboru v Budapešti rozhodnuto o rozpuštění vojenských struktur Varšavské smlouvy a po československém návrhu na úplné ukončení platnosti smlouvy, který byl ostatními členy přijat příznivě, byl příslušný protokol podepsán zástupci vlád šesti zbývajících členů na schůzce výboru 1. července 1991 v Praze v Černínském paláci.[1]
Činnost[editovat | editovat zdroj]
.png)
Cílem Varšavské smlouvy bylo podřídit armády členských států sovětskému velení, legitimizovat pobyt sovětských vojsk na území některých členských států, koordinace politiky a vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě, resp. spolupráce ve vojenské oblasti při společné obraně socialismu, suverenity a nezávislosti, a také vytvoření protipólu k severoatlantickému paktu. Nejvyšším politickým orgánem Varšavské smlouvy byl oficiálně Politický poradní výbor složený z nejvyšších stranických a státních představitelů členských zemí. V praxi však direktivy Spojenému velení a štábu Spojených ozbrojených sil přicházely z Kremlu.
Velení sídlilo v Moskvě a v jeho čele stáli pouze sovětští vojenští představitelé. Zástupci ozbrojených sil ostatních států byli pouze styčnými důstojníky, přinášejícími instrukce sovětského velení. Otázky strategie a taktiky v obecné rovině neřešilo velení a štáb spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy, nýbrž generální štáb sovětských ozbrojených sil.
Jediná vojenská operace všech členů Varšavské smlouvy (mimo Rumunska a Albánie) byla invaze vojsk do Československa 21. srpna 1968.
Varšavská smlouva se navenek tvářila jako obranný pakt, ale v dochovaných operačních plánech se počítalo s rychlou likvidací útoku NATO a následným obsazením západní Evropy během několika týdnů.[2]
Velitelé Varšavské smlouvy[editovat | editovat zdroj]
Hlavními veliteli Varšavské smlouvy byli maršálové SSSR:
- Ivan Stěpanovič Koněv (1955–1960)
- Andrej Antonovič Grečko (1960–1967)
- Ivan Ignaťjevič Jakubovskij (1967–1976)
- Viktor Georgijevič Kulikov (1977–1986)
- Nikolaj Vasiljevič Ogarkov (1986–1991)
Odznaky[editovat | editovat zdroj]
Svaz míru a socialismu
Odznak Svazu míru a socialismu
Bratři ve zbrani (1970)
Společné cvičení Štít 72 v Československu
25 let Varšavské smlouvy (1980)
Letecké síly Varšavské smlouvy
Společné cvičení Štít 82 v Bulharsku
30 let Varšavské smlouvy (1985)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Vládní návrh, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu Federálnímu shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky Protokol o ukončení platnosti Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci podepsané ve Varšavě dne 14. května 1955 a Protokolu o prodloužení její platnosti podepsaného dne 26. dubna 1985 ve Varšavě, podepsaný v Praze dne 1. července 1991 (tisk FS ČSFR VI. v. o., č. 753)
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1528048-pred-60-lety-vznikla-varsavska-smlouva-puvodne-jen-naoko
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BÍLÝ, Matěj. Varšavská smlouva 1969-1985. Vrchol a cesta k zániku. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2017. 432 s. ISBN 978-80-87912-69-0.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Varšavská smlouva na Wikimedia Commons - Galerie Varšavská smlouva na Wikimedia Commons
Dílo Varšavská smlouva ve Wikizdrojích- Dílo Protokol o ukončení platnosti Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci ve Wikizdrojích
- Vojáci, kteří nikdy nebojovali. Pořad Českého rozhlasu Plus věnovaný historii Varšavské smlouvy, obsahuje unikátní záznamy rozhlasového vysílání z doby vzniku Smlouvy, z roku 1968 i z období jejího zániku.
