Mongolská lidová republika

Mongolská lidová republika ᠪᠦᠭᠦᠳᠡ ᠨᠠᠶᠢᠷᠠᠮᠳᠠᠬᠤ ᠮᠣᠩᠭᠣᠯ ᠠᠷᠠᠳ ᠤᠯᠤᠰ Бүгд Найрамдах Монгол Ард Улс
vlajka znak
Hymna Бүгд Найрамдах Монгол Ард Улсын сүлд дуулал Bügd Najramdach Mongol Ard Ulsyn süld dúlal
Motto Орон бүрийн пролетари нар нэгдэгтүн! Oron bürín proletari nar negdegtün! (Proletáři všech zemí, spojte se!)
Geografie
Poloha
Hlavní město	Ulánbátar
Rozloha	1564116 km2 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	2 318 000 (odhad z roku 1992)
HDI	0.560
Státní útvar
Mezinárodní identifikace

Mongolská lidová republika byl socialistický stát, který existoval v letech 1924 až 1992, nacházející se v historické oblasti Vnějšího Mongolska ve východní Asii. Lidová republika byla ovládána Mongolskou lidovou revoluční stranou a celou svoji historii udržovala úzké vazby se Sovětským svazem.

Geograficky byla ohraničena Čínou na jihu a Sovětským svazem (přes Ruskou SFSR ) na severu. Do roku 1944 také sousedila s Tuvinskou aratskou republikou, sovětským satelitním státem uznávaným pouze Mongolskem a Sovětským svazem.

Dějiny

Vznik

Od roku 1691 do roku 1911 ovládla Vnější Mongolsko dynastie Čching. V první dekádě 20. století začala vláda Čchingů zavádět reformy, zaměřené na lepší integraci vnějšího Mongolska. V srpnu 1911 se vydala mongolská delegace do Petrohradu a získala příslib omezené podpory. Po návratu již započala revoluce vedoucí ke kolapsu dynastie Čching. V prosinci 1911 Mongolové sesadili ambana v Ulánbátaru a vyhlásili svou nezávislost pod vedením 8. bogdgegéna, který byl jmenován mongolským Bogd chánem. V roce 1915 Čínská republika uznala Kjachtskou smlouvou Mongolsku rozsáhlou autonomii, což trvalo do roku 1919. Po revoluci v Rusku Čína Mongolsko obsadila a teprve po roce 1921 se Mongolsku s vojenskou podporou Sovětského svazu podařilo obnovit nezávislost s významnou vazbou na Sovětský svaz, hlavou státu zůstal Bogd chán, k transformaci na lidovou republiku došlo až po chánově smrti roku 1924.

Upevnění moci (1925-1938)

V letech 1925 až 1928 byl ustanoven nový režim. V té době bylo Mongolsko velmi nerozvinuté. Průmysl neexistoval a všechno bohatství bylo ovládáno šlechtou a kláštery. Populace měla méně než milion obyvatel a zmenšovala se, kvůli polovině všech mongolských mužů žijících v klášterech. V roce 1928 sovětský vůdce Josif Stalin a komunistická kominterna nařídili kolektivizaci mongolského zemědělství. To vedlo k ničení náboženství, krachu hospodářství a dopravy, což mělo za následek povstání na západě a jihu.

Od druhé světové války

MLR se zapojila do druhé světové války zejména v konfliktu s Japonskem, kdy roku 1939 se mongolské jednotky podílely na sovětském vítězství v bitvě u řeky Chalchyn. V roce 1944 se samostatná Tuva připojila k Sovětskému svazu. Po válce poprvé Čínská republika uznala mongolskou nezávislost. I po ovládnutí Číny komunisty zůstalo Mongolsko částí východního bloku na straně Sovětského svazu (naopak Čínská lidová republika sice nezávislost uznávala, nicméně se aktivně diplomaticky snažila o opětné připojení Mongolska).

Poslední komunistický mongolský vůdce Džambyn Batmönch se nepříliš úspěšně pokoušel o reformy ve druhé polovině 80. let, při protestech na začátku roku 1990 rezignoval a tzv. demokratická revoluce proběhla nenásilně. V letech 1990–1992 probíhaly demokratizační změny, po kterých došlo i k změně názvu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mongolian People's Republic na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mongolská lidová republika na Wikimedia Commons

Autoritní data	LCCN: n80061189 VIAF: 128689413 WorldCat Identities: lccn-n80061189