Vánoční povstání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vánoční povstání
Konflikt: první světová válka
Generál Krsto Zrnov Popović, vůdce povstání
Generál Krsto Zrnov Popović, vůdce povstání
Trvání: 7. ledna 1919
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Černohorské království
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Casus belli: Protest proti rozhodnutí Podgorické skupštiny
Výsledek: Porážka povstalců, Černohorské království sloučeno s Královstvím srbským
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Flag of the Kingdom of Montenegro.svg ZelenašiČernohorské království

Podpora povstání
Italské královstvíItalské království Italské království

Flag of the Kingdom of Yugoslavia.svg Černohorští bílíKrálovství Srbů, Chorvatů a Slovinců

FrancieFrancie Francie
Spojené království Britské impérium
Spojené státy americké Spojené státy

Velitelé
Flag of the Kingdom of Montenegro.svg Krsto Zrnov Popović Flag of the Kingdom of Yugoslavia.svg Marko Daković
Síla
4 000 povstalců (většina mužů) 10 000 vojáků
Ztráty
celkem 3000 neznámé
{{{poznámky}}}

Vánoční povstání (černohorsky: Божићна побуна / Božićna pobuna nebo Божићни Устанак / Božićni Ustanak) byl povstalecký konflikt mezi Černohorci partyzánské skupiny Zelenaši (Zelení) proti srbské anexi a okupaci srbskými ozbrojenými silami. Povstání proběhlo v Černé Hoře 7. ledna 1919, v den pravoslavných Vánoc, krátce po konci první světové války.

Důvody[editovat | editovat zdroj]

Příčinou vypuknutí Vánočního povstání byl nesouhlas Černohorců s usnesením Podgorické skupšiny, která rozhodla sloučit Černohorské království se Srbským královstvím. Členové Unie (ve prospěch sloučení se Srbskem) měli během povstání výraznou přesilu.

Název Vánoční povstání byl odvozen od data svého vypuknutí – pravoslavných Vánoc, dne 7. ledna 1919. Unionisté s podporou srbské armády porazili Zelenaše blízko černohorské královské metropole Cetinje. Během konfliktu bylo i několik černohorských rodin zabito a zničeno několik domů, stejně tak bylo několik separatistů uvrženo do vězení. Zastánci povstání uprchli do Itálie nebo do hor, kde se dále účastnili partyzánské války pod záštitou černohorské exilové vlády.

Vůdcem povstání byl generál Krsto Zrnov Popović spolu s politickým vůdcem Jovanem S. Plamenaćem. Po vyvrcholení povstání byl z černohorského trůnu sesazen král Nikola I. Petrović-Njegoš, který byl nucen se zbytkem černohorské královské rodiny odejít do exilu. Jovan Plamenać byl nucen vyhlásit mír, několik skupin povstalců (především Sava Raspopoviće) ale pokračovalo v odbojových akcích až do roku 1929.

Role Itálie[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv bylo povstání vyvoláno především místními černohorskými náčelníky, Srbové věřili, že při jeho organizaci hrálo velkou roli také Italské království. Spousta Italů se setkala s Černohorci, kteří nesouhlasili se srbskou anexí.

Italské království bylo zásadně proti vytvoření nového jihoslovanského státu (Království Srbů, Chorvatů a Slovinců), který si na Itálii nárokoval mnoho pobřežních oblastí, např. Dalmácii. Italská podpora Černé Hoře byla viděna především jako snaha zabránit uskutečnění vzniku nového multinárodního státu na Balkáně.

Výročí[editovat | editovat zdroj]

7. ledna 2008 při příležitosti 90. výročí povstání odhalila Vláda Černé Hory památník obětem, padlým během Vánočního povstání, protože uznala, že mělo velký význam pro události v nastávajících dějinách Černé Hory.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christmas Urprising na anglické Wikipedii.