Rumunská socialistická republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rumunská socialistická republika
Republica Socialistă România (1965-89)
 Rumunská lidová republika 19651989 Rumunsko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Te slăvim Românie (1965–1977)
Trei Culori (1977–1989)
geografie
Mapa
rozloha:
238 391 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
23 102 000 (1987, počátek osmdesátých let)
rumunština (oficiální)
státní útvar
vznik:
1965 (přechod z RLR)
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Rumunská lidová republika Rumunská lidová republika
následující:
Rumunsko Rumunsko

Rumunská socialistická republika (zkráceně RSR) byl jedním ze socialistických států Východního bloku, který existoval na území dnešního Rumunska v letech 1965–1989 a v téže době také součást Varšavské smlouvy.

Stručný přehled dějin[editovat | editovat zdroj]

Propagandistický plakát v Bukurešti z roku 1986, šířící kult osobnosti velkého vůdce (ceaušismus).

RSR byla oficiálně vyhlášena na IX. sjezdu komunistické strany v roce 1965 jako nástupnice dosavadní Rumunské lidové republiky. Vedoucí úlohou v zemi měla komunistická strana Rumunska, nástupnická po Rumunské dělnické straně. V jejím čele stál diktátor Nicolae Ceauşescu, který měl značnou moc. Zpočátku vystupoval jako liberál, zaváděl reformy, ale posléze se přiklonil k neostaliniskému proudu a reformy opět rušil. Během své vlády vybudoval tajnou službu Securitate, která potírala jakýkoli odpor proti režimu.

Dalším znakem komunistické moci v Rumunsku byla aktivní represivní politika vůči národnostním menšinám, především početným skupinám rumunských Maďarů a Němců. Tyto osoby se oficiálně směly přihlásit pouze jako Rumuni maďarského, respektive německého původu. Na hranicích s Jugoslávií a Maďarskem byly zbudovány pohraniční zátarasy ve snaze zmírnit případné vlny nelegálních útěků do sousedních zemí.

V počátečním období Rumunská ekonomika prospívala, avšak v roce 1979 přišel druhý ropný šok a země nebyla schopna splácet velké půjčky. Byla tak nucena přijmout opatření, která znamenala snižování státních výdajů a nákladů. V následujících letech vyšla vládní doporučení aby např. rolníci nekupovali traktory ani nákladní automobily, nýbrž používali koni tažené vozíky. Škrtalo se také ve zdravotnictví, kultuře, vědě, vzdělání a bytové kultury. Byl zvýšen vývoz rumunského zboží, ve snaze splatit dluhy, v důsledku byl v obchodech nedostatek potravin a spotřebního zboží a běžní občané si mohli koupit nejvýš 30 litrů pohonných hmot na měsíc.

Na konci roku 1989, podobně jako v okolních zemích, i v Rumunsku došlo k občanským nepokojům ve velkých městech. Demonstraci v Temešváru nechal Ceauşescu krvavě potlačit, což vedlo k vypuknutí celostátní revoluce a nakonec ke svržení diktátorského režimu. V prosinci byl Ceauşescu i jeho žena v rychlosti odsouzeni a zastřeleni. V zemi byl nastolen pluralitní demokratický systém v čele s Ionen Iliescuem.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TEJCHMAN, Miroslav. Jak se dělá revoluce: cesty rumunských komunistů k moci v letech 1944–1945. Historický obzor, 2000, 11 (7/8), s. 177–182. ISSN 1210-6097.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]