Rumunská lidová republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rumunská lidová republika
Republica Populară Romînă (1947-65)
 Rumunské království 19471965 Rumunská socialistická republika 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Zdrobite cătușe 1947–1953
Te slăvim, Românie 1953-1965
geografie
Mapa
rozloha:
238 391 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
zhruba 19000000 (1965)
rumunština (oficiální)
státní útvar
vznik:
1947 (zničení království)
zánik:
1965 (Přeměna na RSR)
státní útvary a území
Předcházející:
Zánik království
Rumunské království Rumunské království
Nástupnické:
Rumunská socialistická republika Rumunská socialistická republika

Rumunská lidová republika (rumunsky v letech 1947-1954 Republica Populară Română, 1954-1963 Republica Populară Romînă a od roku 1963, kdy byla udělena výjimka pro slovo România, až do svého zániku opět Republica Populară Română zkratkou RPR) byla socialistickou republikou, která existovala v letech 1947–1965. Vedoucí stranou byla Rumunská dělnická strana. V roce 1955 pomáhala založit Varšavskou smlouvu. V roce 1965 se přeměnila na Rumunskou socialistickou republiku.

Než skončila druhá světová válka, Rumunsko změnilo stranu, za kterou stálo. Byl svržen režim Iona Antonesca a k moci se dostal Michal I. Rumunský. Prosovětská vláda byla jmenována 6. března 1945. Po druhé světové válce se Sovětský svaz zasadil o začlenění do té doby ilegální komunistické strany v poválečné vládě někdejší Osy Berlín–Řím–Tokio, zatímco nekomunističtí političtí předáci byli soustavně eliminováni z politického života. V roce 1948 vyhrála s 93% koalice, v níž byli komunisté dominantní. Král Michal I., který hrál velkou roli v převratu, byl donucen abdikovat a opustit zemi 30. prosince 1947, týž den byla vyhlášena Rumunská lidová republika.

V socialistickém Rumunsku vyhrálo boj o moc domácí nacionalistické křídlo v čele Gheorghe-Gheorghiu Dejem, který byl v letech 1952 až 1955 předseda vlády a v letech 1961 až 1965 předsedou státní rady. Gheorghe Gheorghiu-Dej zastával názor, že by měla vládnout strana bez jakýchkoliv zásahů z cizích národů. Jeho učeň a nástupce Nicolae Ceauşescu tento názor sdílel s ním.