Ropný šok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Al Burqan v Kuvajtu, druhé největší ropné pole na světě, by mělo být do 40 let vyčerpáno.[1]

K ropnému šoku dochází, když poptávka po ropě převýší její nabídku. Příčiny mohou být různé, od logistických problémů po politické důvody.

Ropné embargo v roce 1973[editovat | editovat zdroj]

První a prozatím největší ropný šok začal na podzim roku 1973, když OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) záměrně snížila těžbu ropy (o asi 5%), aby mohla její cenu ovlivňovat ve svůj prospěch, a zároveň vyhlásila embargo na vývoz ropy do zemí, které podporovaly Izrael během Jomkipurské války (hl. USA a Nizozemí).

Tomuto vývoji předcházela počínající ekonomická stagnace v USA, kterou se prezident Richard Nixon pokusil zastavit odpoutáním dolaru od zlatého standardu, což vedlo k snížení hodnoty dolaru. Protože cena ropy byla (a je) určována v amerických dolarech, její vývozci za ni náhle dostávali méně. Z toho plynoucí nespokojenost a hněv arabských států vůči Izraeli vyprovokovaly OPEC k akci. Se stagnací ve Spojených státech souviselo i to, že v roce 1971, po více než století dominance, dosáhla tamní produkce ropy svého vrcholu a od té doby klesá.

16. října 1973 skokově stoupla cena americké ropy (druh Crude Light) ze tří dolarů za Barel na více než 5 dolarů. V průběhu dalšího roku se dále zvýšila na 12 dolarů za barel. V té době většina ropy pocházela z Blízkého východu a světové hospodářství bylo na ropě závislé více než dnes.

O několik měsíců později se krize zmírnila. Embargo bylo odvoláno v březnu 1974, po vyjednáváních ve Washingtonu. Zvýšené ceny ropy však přetrvaly a následná inflace způsobila sérii ekonomických recesí (viz stagflace), která trvala až do počátku osmdesátých let a ukončila dlouhotrvající období poválečné prosperity.

Z ropného šoku profitovali ropní vývozci, především země OPEC ale např. i Sovětský svaz (podle některých historiků zvýšené devizové příjmy pomohly udržet sovětskou ekonomiku nad vodou mnohem déle, než by bývala byla sama od sebe schopná). Naopak nejhůře postiženi byli dovozci ropy ve Třetím světě.

Dlouhodobé důsledky ropného embarga zahrnovaly snahy o úspory energií, objevy nových ropných nalezišť a restriktivnější monetární politiku, která se agresivněji snažila snížit inflaci. Západní Evropa a Japonsko, do té doby spíše pro-izraelské, začaly zaujímat více pro-arabská stanoviska, což vytvořilo napětí vůči USA (Spojené státy dovážely z Blízkého východu pouze 12% ropy, oproti 80% u západoevropských zemí a více než 90% u Japonska).

Výsadní postavení kartelu OPEC dlouho nevydrželo. Přispěl k tomu začátek těžby v dosud nevyužívaných nalezištích (např. v Severním moři) a nejednotnost členských zemí, z nichž některé tlačily na opětovné zvýšení produkce. Snížená poptávka po ropě, daná ekonomickou recesí, a nadměrná produkce vedly pak v polovině osmdesátých let k propadu cen.

Druhý ropný šok v roce 1979[editovat | editovat zdroj]

Druhé razantní zvýšení cen ropy nastalo po Íránské revoluci v roce 1979, kdy nový islámský režim začal vyvážet méně ropy než dříve. Ostatní země OPEC zvýšily těžbu a výsledné celkové snížení světové produkce bylo pouze okolo 4 %, nicméně vinou rozsáhlé paniky se ceny ropy zvýšily mnohem více, než odpovídalo vážnosti situace. Cena ropy se zvedla až na 90 dolarů za barel (v dnešních cenách).

Válka v Zálivu v roce 1990[editovat | editovat zdroj]

Krátkodobé zvýšení cen ropy se odehrálo během invaze Iráku do Kuvajtu v roce 1990 a následné Války v zálivu. Cena vzrostla z průměrných 13 až 14 dolarů na 50 dolarů za barel.[2]

Zvýšení cen ropy v letech 2004/2005[editovat | editovat zdroj]

Nedávné minimum cen ropy bylo v lednu 1999 (12 dolarů za barel), kdy asijská ekonomická krize snížila poptávku. Pak cena ropy začala stoupat až na poslední maximum 70,85 dolarů za barel 29. srpna 2005 v důsledku hurikánu Katrina.

Současná ropná krize je zřejmě způsobena na jedné straně stále rostoucí poptávkou, nejvíc v jihovýchodní Asii (zejména v Číně), a na druhé straně nedostatečnou kapacitou rafinérií hlavně v USA. Ropný ekonom Dr. Mamdouh Salameh jako další důvod zvýšení cen vidí invazi Američanů do Iráku.[3] Zastánci Hubbertovy teorie v této souvislosti tvrdí, že jak se přibližujeme datu konečného vrcholu těžby, neustále se zmenšuje tzv. rezervní těžební kapacita, tj. množství ropy, o které mohou těžařské firmy krátkodobé zvýšit svoji produkci v případě převisu poptávky. Tato rezervní těžební kapacita je dnes skutečně na svém historickém minimu a tvoří pouhá dvě procenta celosvětové produkce (ještě před několika lety se pohybovala v rozmezí 8–10 procent). Relativně lokální výpadky těžby, jako byl hurikán Katrina, pak vyvolávají velké výkyvy v ceně ropy. Odpůrci Hubbertovy teorie pokles rezervní těžební i rafinérské kapacity připisují chronicky nedostatečným investicím kvůli dlouhodobě nízké ceně ropy.

Růst cen ropy v roce 2008[editovat | editovat zdroj]

V první polovině roku 2008 začínají ceny ropy viditelně zasahovat do leteckého cestovního průmyslu.[4][5]

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

Více informací nabízí článek Ropný vrchol.

Nelze pochopitelně přesně předpovědět, jak velké šoky zažije svět v budoucnu, faktem však je, že ropa je zdroj neobnovitelný a těžena je již 150 let. Svět jí spotřebovává 85 milionů barelů denně[6] a tato spotřeba neustále roste. Každý rok tak svět spotřebuje tolik ropy, že by jí dokázal naplnit Balatonské jezero.[7] Naopak, objevování nových nalezišť od 60. let 20. století klesá[8] a od roku 1980 nedokáže ropa z nových nalezišť pokrýt přírůstek poptávky[9][10]. Doba příchodu budoucího ropného šoku se podle různých zdrojů liší: zatímco nejoptimističtější odhady říkají, že poslední ropný šok zažijeme za 30 až 40 let, existují již nyní studie[11], které tvrdí, že vrchol produkce ropy nastal již v roce 2006.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kuwait's biggest field starts to run out of oil
  2. http://www.treasury.gov.au/documents/580/Images/Oil_Market-1.gif
  3. Expert: Invaze do Iráku způsobila, že se cena ropy ztrojnásobila
  4. EasyJet prodělává kvůli drahé ropě, aktuálně.cz
  5. Ryanair varuje: zisk bude klesat, aktuálně.cz
  6. http://www.crweber.com/WeberTankerReport3.pdf
  7. Václav Cílek, Nejistý plamen: Průvodce ropným světem, Dokořán, 2007, ISBN 978-80-7363-122-2ISBN
  8. http://energycrisis.org/de/lecture.html
  9. http://www.literarky.cz/?p=archiv&text=442
  10. http://www.issues.org/issues/21.3/hirsch.html#f_1
  11. http://www.guardian.co.uk/oil/story/0,,2196435,00.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]