Nezávislá sociálně demokratická strana Německa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nezávislá sociálně demokratická strana Německa
Unabhängige Sozialdemokratische Partei Deutschlands
Zkratka USPD
Datum založení 1917
Datum rozpuštění 1931
Předchůdce Sociálně demokratická strana Německa (SPD)
Nástupce Socialistická dělnická strana Německa (SAPD)
Ideologie marxismus
socialismus
pacifismus
Politická pozice levice
Barvy červená

Nezávislá sociálně demokratická strana Německa (německy Unabhängige Sozialdemokratische Partei Deutschlands, USPD) byla levicově orientovaná politická stranaNěmecké říši a ve Výmarské republice. Strana vznikla v roce 1917 odloučením části reformních členů od Sociálně demokratické strany Německa a v počátcích její existence byli jejími členy také příznivci radikálního levicového hnutí Spartakovců. Největších úspěchů dosáhla v roce 1920, kdy se stala po spolkových volbách druhou nejsilnější stranou v Říšském sněmu se ziskem 17,9 % hlasů. Na konci téhož roku se však velká část členů strany spojila s Komunistickou stranou Německa a význam USPD klesal. Strana zcela zanikla v roce 1931, když se spojila s nově vzniklou Socialistickou dělnickou stranou Německa. Levicově ideologicky orientovaná USPD se snažila vytyčit střed mezi marxistickým revizionismem na straně jedné a bolševismem na straně druhé.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik strany[editovat | editovat zdroj]

Vrcholní představitelé strany na kongersu v Lipsku v prosinci 1919
První předseda strany Hugo Haase
Volební plakát USPD v roce 1919

V prosinci 1915 vznikl v Sociálně demokratické straně Německa (SPD) rozpor, který pouze zdůraznil již dříve existující napětí mezi vedením strany a reformním křídlem strany. 21. prosince 1915 hlasovali někteří členové SPD v Říšském sněmu, německém parlamentu, proti dalšímu financování první světové války. To vedlo 26. března 1916 k oddělení skupiny politiků soustředěných kolem levicového pacifisty Huga Haase od Sociálně demokratické strany Německa.

Aby mohli členové reformního křídla SPD dále pokračovat v práci parlamentu, zformovali nové politické uskupení s názvem Sozialdemokratische Arbeitsgemeinschaft (Sociálně demokratické dělnické uskupení, SAG), které ještě nemělo charakter politické strany. Vedení SPD v čele s Friedrichem Ebertem se obávalo, že reformní uskupení SAG má za cíl rozdělit německou sociální demokracii, a členové uskupení SAG tak byli ze stany 18. ledna 1917 vyloučeni. O tři měsíce později, 6. dubna 1917, došlo v durynském městě Gotha k založení Nezávislé sociálně demokratické strany Německa (USPD),[1] která se zformovala z vyloučených členů SPD a také z příznivců hnutí radikálních Spartakovců, kteří si ale v rámci strany uchovali do určité míry nezávislost. Prvním předsedou strany se stal Hugo Haase. Vzhledem k tomu, že v Německu tak existovaly dvě sociálně demokratické strany,[2] získala původní Sociálně demokratická strana Německa neoficiální označení Majoritní sociálně demokratická strana Německa (Mehrheits-SPD, MSPD).[1]

V lednu 1918 došlo v Německém císařství k rozsáhlé stávce občanů (Januarstreik), kteří požadovali konec války, lepší životní a pracovní podmínky a demokratizaci říšské ústavy. Stávka byla organizována především revolucionáři USPD a vliv strany tak rostl. Počet členů Nezávislé sociálně demokratické strany Německa v krátké době vzrostl až na 120 tisíc osob. Vyhrocená situace v Německé říši a blížící se konec první světové války v listopadu 1918 vedl k pádu monarchie v německých zemích, k útěku císaře Viléma II. Pruského do nizozemského exilu a k politickému převratu, jenž znamenal definitivní konec Německého císařství. 9. listopadu 1918, kdy bylo Německo stále formálně ve válečném stavu, došlo ke společnému jednání představitelů SPD a USPD, kteří se dohodli na dočasné správní vládě, která byla označována jako Rada lidových představitelů (Rat der Volksbeauftragten).[3][4] Rada lidových představitelů se skládala z šesti členů, přičemž tři členové (Friedrich Ebert, Philipp ScheidemannOtto Landsberg) byli zástupci Sociálně demokratické strany Německa a tři členové (Hugo Haase, Wilhelm DittmannEmil Barth) byli zástupci Nezávislé sociálně demokratické strany Německa.[4][2]

Tato přechodná vláda však neměla dlouhého trvání a skončila již v prosinci 1918 poté, co ji opustili představitelé USPD, kteří tak reagovali na akce SPD během vojenských pogromů v Berlíně 23. listopadu 1918. Ve stejné době se však od USPD oddělili také čelní představitelé hnutí Spartakovců v čele s Rosou Luxemburgovou a Karlem Liebknechtem, kteří vytvořili Komunistickou stranu Německa (Kommunistische Partei Deutschlands, KPD).[5]

Politický rozmach[editovat | editovat zdroj]

Během spolkových voleb v Německu, které proběhly 19. ledna 1919 a v nichž se nejsilnější politickou stranou stala se ziskem 37,9 % odevzdaných hlasů SPD,[6] obdržela USPD jen 7,6 % platných hlasů. Silná stranická podpora pro zavedení systému republiky rad namísto parlamentní demokracie však přilákala mnoho bývalých příznivců SPD a na jaře 1920 tak měla USPD více než 750 tisíc členů. Po spolkových parlamentních volbách v roce 1920 se stala Nezávislá sociálně demokratická strana Německa se ziskem 17,9 % hlasů druhou nejsilnější politickou stranou v Říšském sněmu hned za SPD, která získala 21,7 % hlasů.

Otázka vstupu do Komunistické internacionály[editovat | editovat zdroj]

V roce 1920 se čtyři členové strany, Ernst Däumig, Arthur Crispien, Walter StoeckerWilhelm Dittmann, zúčastnili druhého kongresu Komunistické internacionály s cílem projednat, zda se stane Nezávislá sociálně demokratická strana Německa členem Komunistické internacionály či nikoliv. Zatímco Däumig a Stoecker souhlasili s dvaceti jedna podmínkami pro přijetí do Kominterny, Crispien a Dittmann vyslovili nesouhlas. Te vedlo ke kontroverzní debatě uvnitř strany, zda do Kominterny vstoupit. Mnozí členové strany se domnívali, že některé z podmínek pro vstup povedou ke ztrátě nezávislosti USPD a vnímali takový krok jako možný budoucí „diktát Moskvy“. Někteří jiní členové strany, například Ernst Thälmann, byli přesvědčeni, že vstup do Kominterny umožní straně realizovat socialistické ideály.

V říjnu 1920 byl na sjezdu strany v Halle, jehož se účastnily některé mezinárodní osobnosti jako Julij Osipovič Martov, Jean Longuet nebo Grigorij Zinovjev, vstup do Kominterny schválen v poměru hlasů 237 pro a 156 proti. Obě skupiny straníků, které se v hlasování rozešly, se pak vnímaly jako jediná právoplatná reprezentace USPD, což vedlo k rozporu ve straně. 4. prosince 1920 se levicově smýšlející část strany s přibližně 400 tisíci členy oddělila od USPD a spojila se s Komunistickou stranou Německa, což vedlo ke vzniku nové Spojené komunistické strany Německa (Vereinigte Kommunistische Partei Deutschlands, VKPD). Zbytek členů USPD, který čítal na 340 tisíc členů a zahrnoval asi tři čtvrtiny poslanců Říšského sněmu, pak pokračoval v činnosti pod názvem USPD. Strana byla poté vedena Georgem LadebouremArthurem Crispienem, kteří obhajovali parlamentní demokracii. V roce 1921 stála USPD u zrodu Mezinárodního pracovního společenství socialistických stran.

Rozpad a zánik strany[editovat | editovat zdroj]

S postupem času se začaly politické rozdíly mezi SPD a USPD zmenšovat. Po atentátu na Walthera Rathenaua 24. června 1922 se v Říšském sněmu 14. července 1922 sešla společná pracovní skupina zástupců SPD a USPD. O dva měsíce později, 24. září 1922, se obě strany v Norimberku oficiálně spojily do jedné politické strany s názvem Spojená sociálně demokratická strana Německa (Vereinigte Sozialdemokratische Partei Deutschlands, VSPD). Roku 1924 byl přijat původní název strany Sociálně demokratická strana Německa (SPD).

Georg Ledebour a Theodor Liebknecht pokračovali i nadále jako vůdci oficiální strany USPD a odmítali spolupracovat s SPD, avšak strana již žádného významu v budoucnu nedosáhla a roku 1931 se definitivně spojila s nově vzniklou Socialistickou dělnickou stranou Německa (Sozialistische Arbeiterpartei Deutschland, SAPD). Ve spolkových volbách v roce 1928, krátce před zánikem strany, získala USPD celkem 20 275 hlasů, ale s tímto výsledkem neobsadila v Říšském sněmu žádné místo.

Členové[editovat | editovat zdroj]

Výběr některých členek a členů Nezávislé sociálně demokratické strany Německa:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Independent Social Democratic Party of Germany na anglické Wikipedii.

  1. a b FULBROOK, Mar. Dějiny moderního Německa. Redakce Zuzana Vrbová; překlad Eva Prášková. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. 304 s. ISBN 978-80-247-3104-9. Kapitola Výmarská republika: Původ a směr (politická orientace), s. 26.  
  2. a b SCHLANGE, Karl. Německá revoluce 1918-1920 I. [online]. válka.cz, 2008-09-28, [cit. 2015-01-02]. Dostupné online.  
  3. FULBROOK, Mary. Dějiny moderního Německa, s. 27
  4. a b FULBROOK, Mary. Dějiny moderního Německa, s. 28
  5. FULBROOK, Mary. Dějiny moderního Německa, s. 29
  6. FULBROOK, Mary. Dějiny moderního Německa, s. 30

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]