Ruská sovětská federativní socialistická republika
Ruská sovětská federativní socialistická republika Ruská socialistická federativní sovětská republika (1917–1936) Российская Советская Федеративная Социалистическая Республика Российская Социалистическая Федеративная Советская Республика (1917–1936)
| |||||||
geografie
| |||||||
rozloha:
|
17 075 200 km²
| ||||||
nejvyšší bod:
|
Elbrus (5633 m.)
| ||||||
nejdelší řeka:
|
|||||||
obyvatelstvo | |||||||
počet obyvatel:
|
147 386 000 (1989)
| ||||||
národnostní složení:
|
|||||||
ruština, jazyky jednotlivých republik a oblastí
| |||||||
státní útvar | |||||||
mateřská
(nadřazená) země: |
|||||||
měna:
|
|||||||
vznik:
|
7. listopad 1917 – vytvořením RSFSR
| ||||||
zánik:
|
26. prosinec 1991 – rozpadem SSSR
| ||||||
státní útvary a území | |||||||
Ruská sovětská federativní socialistická republika (do roku 1936 Ruská socialistická federativní sovětská republika, rusky Российская Советская Федеративная Социалистическая Республика, zkratka RSFSR) byla socialistický stát a od roku 1922 největší svazová republika Sovětského svazu.
Historie[editovat | editovat zdroj]
RSFSR byla vyhlášena na Třetím celoruském sjezdu sovětů dělnických, vojenských a rolnických zástupců, který se konal ve dnech 10.–18. ledna 1918.[1] V této době bylo Rusko ve stavu občanské války a centrální moc, která byla přesídlena počátkem března 1918 do Moskvy, ovládala jen část ruského území.
30. prosince 1922 na zasedání 1. všesvazového sjezdu sovětů byl vyhlášen Svaz sovětských socialistických republik.[1] Tomuto aktu předcházely závažné diskuze o státoprávním uspořádání Ruska a konfederativních republik. Stalin navrhoval, aby Ukrajina, Bělorusko, Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie vstoupily do Ruské federace jako autonomní republiky. Zvítězil však návrh Lenina, který prosadil vznik Sovětského svazu, přičemž Ruská svazová republika byla pouze jednou z republik SSSR. 5. prosince 1936 byla v SSSR přijata druhá ústava, kde pravomoci federace byly vymezeny taxativně, práva však zůstala svazovým republikám zachována.
19. února 1954 byl poloostrov Krym předán Ukrajinské SSR.
Administrativní členění (k roku 1963)[editovat | editovat zdroj]
ASSR (v závorce hlavní město): Baškirská (Ufa), Burjatská (Ulan-Ude), Čečenoingušská (Groznyj), Čuvašská (Čeboksary), Dagestánská (Machačkala), Jakutská (Jakutsk), Kabardinobalkarská (Nalčik), Kalmycká (Elista), Karelská (Petrozavodsk), Komiská (Syktyvkar), Marijská (Joškar-Ola), Mordvinská (Saransk), Severoosetinská (Ordžonikidze), Tatarská (Kazaň), Tuvinská (Kyzyl), Udmurtská (Iževsk).
AO: Adygejská (v Krasnojarském kraji), Karačajevočerkeská (v Stavropolském kraji), Hornoaltajská (v Altajském kraji), Chakazská (v Krasnojarském kraji), Židovská (v Chabarovském kraji).
Další subjekty byly kraje, oblasti a národnostní okruhy.
Pro hospodářské účely se RSFSR dělila i na Ekonomické administrativní rajóny.
Název RSFSR byl pro svazovou republiku Rusko oficiálně používán až do zániku Sovětského svazu v roce 1991.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 42. Dále jen PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa..