Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Ázerbájdžánská SSR)
Jump to navigation Jump to search
Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika
ázerbájdžánsky Азәрбајҹан Совет Сосиалист Республикасы
rusky Азербайджанская Советская Социалистическая Республика
 Ázerbájdžánská demokratická republika 1920–1991 Ázerbájdžán 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
rozloha:
86 600 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
7 037 900 (1989)
národnostní složení:
státní útvar
Svazová republika – jedna ze zemí SSSR
vznik:
zánik:
23. srpna 1990 přejmenováním na Ázerbájdžán,
resp. 21. září 1991 vyhlášením nezávislosti na SSSR
Státní útvary a území
Předcházející:
Ázerbájdžánská demokratická republika Ázerbájdžánská demokratická republika
Nástupnické:
Ázerbájdžán Ázerbájdžán

Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika, (ázerbájdžánsky: Азәрбајҹан Совет Сосиалист Республикасы - Azärbajdžan Sovet Socialist Respublikasy, rusky: Азербайджанская Советская Социалистическая Республика - Azerbajdžanskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika), byla svazovou republikou SSSR v kavkazském regionu. Rozloha činila 86 600 km² a hlavním městem bylo Baku. V r. 1982 měla 6,3 mil. obyvatel, z toho 78,1 % tvořili Ázerbájdžánci, dále Rusové a Arméni.

Ázerbájdžánská SSR hraničila na severu s RSFSR, na severozápadě s Gruzínskou SSR, na východě s Arménskou SSR a na jihu s Íránem. Východ omývalo Kaspické moře. Součástí Ázerbajdžánské SSR se byly také Nachičevanská autonomní sovětská socialistická republika a Náhorno-Karabašská autonomní oblast.

Ázerbájdžánská SSR vznikla zánikem Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky v roce 1936. Po rozpadu SSSR v roce 1991 získala republika samostatnost a vznikl tak nezávislý Ázerbájdžán.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Ázerbájdžánská SSR se stala během socialistické výstavby průmyslovou republikou s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Průmysl byl zaměřen na těžbu a zpracování ropy a zemního plynu. Dále těžba rud železa a barevných kovů, energetika, petrochemie, průmysl chemický, plastických hmot, průmyslových hnojiv, strojírenský (těžební zařízení), elektrotechnický, hutnictví železa (ocelárny, válcovny trub) a neželezných kovů, textilní (vlna, hedvábí), papírenský, stavebních hmot, kožedělný, potravinářský (vinařský, konzervárenský, rybný), tabákový. V zemědělství důležiuté zavodňování. Pěstování obilnin, bavlníku, brambor, tabáku, ovoce, vinné révy a tabáku. Chov ovcí a koz (5,5 mil. ks v r. 1981), skotu a bource morušového.

Stručný historický přehled[editovat | editovat zdroj]

Baku v 60. létech 20. stol.
  • 9.-4. st. př.n.l. Mana, Atropatene, Médie, Albánie Kavkazská
  • 3.-10. st. Sasánovci, od 8. st. arabský chalífát
  • 4. st. křesťanství státním náboženstvím
  • 1. pol. 9. st. Bábekovo povstání, islamizace
  • 9.-16. st. feudální státy
  • 11.-14. st. nájezdy Seldžuků, Mongolů a Tímúra
  • 16.-18. st. součást říše Safíjovců
  • 17.-18. íránsko-turecké boje o Ázerbájdžán, povstání za nezávislost
  • pol. 18. st. mnoho feudálních států závislých na Persii
  • 1813, 1828 sever připojen k Rusku (Jelizavetpolská, Bakuská guvernie), jih součástí Íránu
  • listopad 1917 nastolena sovětská moc
  • duben-květen 1918 součást Zakavkazské federativní demokratické republiky
  • květen 1918-duben 1920 Ázerbájdžánská (lidová / demokratická) republika
  • duben-červenec 1918 bakuská komuna
  • červenec 1918-duben 1920 zahraniční intervence, vláda musavatistů
  • 1920 vznik komunistické strany, vyhlášení Ázerbájdžánské SSR
  • 12.3.1922 součást Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky (ZSFSR)
  • 30.12.1922 ZSFSR součástí SSSR
  • 5.12.1936 ZSFSR zrušena, Ázerbájdžánská SSR svazovou republikou SSSR
  • 23.9.1989 deklarována státní suverenita
  • 5.2.1991 Ázerbájdžánská republika
  • 30.8.1991 vyhlášení nezávislosti
  • 25.12.1991 zánik SSSR - úplná nezávislost

Přehled představitelů[editovat | editovat zdroj]

Bakuská komuna[editovat | editovat zdroj]

(2.11.1917-) 25.4.1918-31.7.1918 - Stepan Georgiyevich Shaumyan - předseda Rady lidových komisařů bakuské komuny

Zakavkazská federativní demokratická republika[editovat | editovat zdroj]

22.4.1918-26.5.1918 - Nikoloz Simonis dze Chkheidze - předseda shromáždění; SDWP

Ázerbájdžánská (lidová / demokratická) republika[editovat | editovat zdroj]

28.5.1918-17.6.1918 - Memmed Emin Aga ogly Resulzade - předseda Národní rady; TPM

17.6.1918-16.11.1918 - Fath Ali Khan Khoyski - předseda prozatímní vlády; TPM

16.11.1918-7.12.1918 - Memmed Emin Aga ogly Resulzade - předseda Národní rady; TPM

7.12.1918-2.2.1920 - Hasan bey Meshedi Husseyn ogly Agayev - první náměstek předsedy parlamentu; TPM

2.2.1920-27.4.1920 - Mammad Yusif Hajibaba ogly Kafarov - první náměstek předsedy parlamentu; TPM

Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika[editovat | editovat zdroj]

28.4.1920-16.5.1920 - Mirza Davud Bagir ogly Husseynov - náměstek předsedy Prozatímního revolučního výboru; AKP

16.5.1920-21.5.1921 - Nariman Kerbalay Nadzhaf ogly Narimanov - předseda Prozatímního revolučního výboru; AKP

21.5.1921-6.5.1922 - Mukhtar Haji ogly Hajiyev - předseda Ústřední výkonné rady; AKP

6.5.1922-18.9.1929 - Samed Aga Agamali ogly Aliyev - předseda Ústřední výkonné rady; AKP

Federativní svaz sovětských socialistických republik Zakavkazska[editovat | editovat zdroj]

12.3.1922-13.12.1922 - Nariman Kerbalay Nejef ogly Narimanov - člen Svazové rady za Ázerbájdžánskou SSR (další dva kolegové z Arménské SSR a Gruzínské SSR); AKP

Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika[editovat | editovat zdroj]

13.12.1922-1929 - Samed Aga Agamali ogly Aliyev - předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF

1929-13.12.1931 - Gazanfar Makhmud ogly Musabekov - předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF

13.12.1931-5.12.1936 - Sultan Medzhid ogly Efendiyev - předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF

Ázerbájdžánská SSR[editovat | editovat zdroj]

5.12.1936-10.6.1937 - Sultan Medzhid ogly Efendiyev - předseda Ústředního výkonného výboru; AKP

červen 1937-19.7.1938 - Mir Bashir Fattakh ogly Kasumov - úřadující předseda Ústředního výkonného výboru; AKP

19.7.1938-21.7.1938 - Mir Teimur Mir Alekper ogly Yakubov - předseda Nejvyššího sovětu; AKP

21.7.1938-23.4.1949 - Mir Bashir Fattakh ogly Kasumov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP

18.5.1949-9.3.1954 - Nazar Heydar ogly Heydarov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP

9.3.1954-23.1.1958 - Mirza Azhdar ogly Ibrahimov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP

23.1.1958-26.11.1959 - Ilyas Kerim ogly Abdullayev - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP

26.11.1959-16.11.1961 - Saftar Mamed ogly Dzhafarov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP

29.12.1961-25.12.1969 - Mamed Abdul ogly Iskenderov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP

25.12.1969-30.12.1985 - Kurban Ali ogly Khalilov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP

30.12.1985-22.6.1989 - Suleiman Bayram ogly Tatliyev - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP

22.6.1989-18.5.1990 - Elmira Mikail kyzy Kafarovová - předsedkyně prezídia Nejvyššího sovětu; AKP

19.5.1990-5.2.1991 - Ayaz Niyazi oğlu Mütəllibov - prezident; AKP

Ázerbájdžánská republika[editovat | editovat zdroj]

5.2.1991-25.12.1991 (-6.3.1992) - Ayaz Niyazi oğlu Mütəllibov - prezident; bezp.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

1 ASSR, 1 AO, 61 rajónů

Autonomní republika[editovat | editovat zdroj]

Název Rozloha v km2 Počet obyvatel (1985) Administrativní středisko
Nachičevanská ASSR 5.500 267.000 Nachičevan

Autonomní oblast[editovat | editovat zdroj]

Název Rozloha v km2 Počet obyvatel (1985) Administrativní středisko
Náhorní karabašská AO 4.400 174.000 Stepanakert