Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika
Закавказская Советская Федеративная Социалистическая Республика
Հայաստանի Խորհրդային Սոցիալիստական Հանրապետություն
Загафгија Совет Федератив Сосиалист Республикасы
ამიერკავკასიის საბჭოთა ფედერაციული სოციალისტური რესპუბლიკა
 Arménská demokratická republika
 Ázerbájdžánská demokratická republika
 Gruzínská demokratická republika
1922–1936 Arménská sovětská socialistická republika 
Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika 
Gruzínská sovětská socialistická republika 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
rozloha:
186 100 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
5 861 600 (1926)
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Arménská demokratická republika Arménská demokratická republika
Ázerbájdžánská demokratická republika Ázerbájdžánská demokratická republika
Gruzínská demokratická republika Gruzínská demokratická republika
Nástupnické:
Arménská sovětská socialistická republika Arménská sovětská socialistická republika
Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika
Gruzínská sovětská socialistická republika Gruzínská sovětská socialistická republika

Vytvoření Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky (ZSFSR) bylo schváleno na 1. sjezdu komunistických stran Ázerbájdžánu, Arménie a Gruzie v únoru roku 1922. 12. března téhož roku podepsali zástupci těchto republik smlouvu o federativním svazku a v prosinci 1922 ji schválil I. sjezd zakavkazských sovětů. Tímto se ZSFSR stala zakládajícím členem Sovětského svazu. Tento útvar zanikl po přijetí sovětské ústavy v roce 1936, přičemž vznikly tři svazové republiky – Ázerbájdžánská SSR, Arménská SSR a Gruzínská SSR.

Pojmenování v různých jazycích[editovat | editovat zdroj]

  • arménsky: Անդրկովկասի Խորհրդային Սոցիալիստական Դաշնային (Ֆեդերատիվ) Հանրապետություն
Andrkovkasi Chorhrdajin Soc‘ialistakan Dašnajin (Federativ) Hanrapetut‘jun
  • ázerbájdžánsky: Загафгазија Сосиалист Федератив Совет Республикасы
Zaqafqazija Sosialist Federativ Sovet Respublikası
  • gruzínsky: ამიერკავკასიის საბჭოთა ფედერაციული სოციალისტური რესპუბლიკა
Amierkavkasiis Sabčota Pederaciuli Socialisturi Respublika
  • rusky: Закавказская Социалистическая Федеративная Советская Республика (ЗСФСР)
Zakavkazskaja Socialističeskaja Federativnaja Sovětskaja Respublika (ZSFSR)

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

První známky existence této federace se objevily už v roce 1918, kdy následkem Velké říjnová revoluce a rozpadu Ruského impéria došlo k osamostatnění kavkazských národů, jež utvořily vlastní nezávislý stát Zakavkazská demokratická federativní republika. Tento svazek však kvůli sporům ohledně zahraniční orientace vydržel jen krátce a 28. května 1918 se rozpadl na Arménii, Ázerbájdžán a Gruzii.[1][2]

Tyto tři mladé republiky však také neexistovaly dlouho, neboť je v průběhu kavkazské kampaně obsadila Rudá armáda a byly následně sovětizovány. Na návrh Vladimira Iljiče Lenina byly tyto tři sovětské republiky 12. března 1922 opět sjednoceny do Zakavkazské federace, jež nově nesla jméno Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika. 13. prosince 1922 se uskutečnil první sjezd zakavkazského sovětu, kde byla tato změna potvrzena, bylo oficiálně vyhlášeno federativní zřízení (do té doby fungovala federace jen volně), přičemž byla formálně zachována autonomie všech tří sovětských socialistických republik. Na tomto sjezdu též byla přijata zakavkazská ústava a byla zahájena činnost Ústředního výkonného výboru ZSFSR, jakožto nejvyššího orgánu zákonodárné moci, a ustanovena vláda Rady lidových komisařů, jejímž prvním předsedou se stal gruzínský bolševik Mamija Dmitrijevič Orachelašvili.[3][4] Hlavním městem bylo ustanoveno Tbilisi. Krátce poté došlo 30. prosince k podpisu smlouvy o zřízení Sovětského svazu, čímž se ZSFSR stala jeho zakládajícím členem.

V rámci Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu vzniklo ještě před vznikem ZSFSR několik autonomních regionů s vlastní správou, která byla podřízena vyššímu správnímu celku. Na základě Karsské smlouvy byla v rámci sovětské Gruzie už 16. července 1921 zřízena Adžarská autonomní sovětská socialistická republika, jež měla dle požadavku Turecka ochránit zájmy tamního muslimského obyvatelstva, a také byly vytyčeny hranice s kavkazskými republikami, jež se později staly součástí ZSFSR.

Ještě dříve, 28. července 1920 byla vyhlášena Nachičevanská autonomní sovětská socialistická republika, jež byla na základě Leninem požadovaného referenda přičleněna k Ázerbájdžánské SSR. Tento svazek byl potvrzen až 16. března 1921 Moskevskou dohodou a 13. října doplněn na základě už zmíněné Karsské smlouvy, aby měl Ázerbájdžán s Tureckem společnou hranici prostřednictvím této ASSR. Této oblasti však nadále vinou různých průtahů chyběl oficiální status v rámci ústavních zákonů, a tak byla její existence ještě v roce 1922 při vzniku ZSFSR stále neformální jakožto Nachičevanský region.[5] A tak došlo 27. března 1923 při třetím všenachičevanském sjezdu sovětu k jednostrannému přijetí inkluze Nachičevanu do rámce Ázerbájdžánské SSR na základě práva na autonomii. Tento požadavek byl Ústředním výborem Ázerbájdžánské SSR přijat, avšak opatření, které Ústřední výbor přijal, nebyl pro obyvatelstvo Nachičevanu dostatečný, a tak požadovalo koncem roku 1923 vyhlášení republiky. Tento požadavek byl 31. prosince toho roku též přijat.[5] Dne 8. ledna 1924 se sešel Ústřední výkonný výbor ZSFSR, jenž se touto záležitostí také zabýval a nařídil, aby se z Nachičevanské oblasti stala Nachičevanská autonomní sovětská socialistická republika. Krátce poté konečně vznikly správní orgány této ASSR a 9. února byla Ázerbájdžánskou SSR tato Nachičevanská ASSR oficiálně vyhlášena..[5] V roce 1926 byla přijata nachičevanská ústava.

Nejkomplikovanější byla situace v Abcházii. Následkem invaze Rudé armády do Gruzie patřila Abcházie k prvním regionům Gruzínské demokratické republiky, jež byly sovětizovány. Abchazští bolševičtí lídři tehdy po obsazení Suchumu a po zmatcích s invazí souvisejících dne 31. března 1921 vyhlásili Socialistickou sovětskou republiku Abcházie, která měla být v rozporu s původním plánem nezávislá na Gruzii, v souladu s vůlí abchazských pracujících.[6][7] Jelikož nebyl v následujících měsících vyřešen vztah nově vzniklé SSR ke Gruzii ani k sovětskému Rusku,[7] byla dne 16. prosince 1921 podepsána se sovětskou Gruzií podepsána smlouva o unii, dle které se Abcházie stala „smluvní republikou“ se společnou správou vojenských, finančních a politických záležitostí, čímž došlo k podřízení SSR Abcházie pod Gruzínskou SSR. Tím pádem se Abcházie skrze Gruzii stala následující rok součástí ZSFSR, kde byla zprvu považována za člena s rovnoprávným postavením s Arménií, Gruzií a s Ázerbájdžánem.[8] 19. února 1931 však byl na Stalinův rozkaz statut abchazské autonomie degradován ze svazové republiky na autonomní republiku, a tak byla Abcházie plně včleněna do Gruzínské SSR.[9]

V rámci Gruzie byla též zřízena Jihoosetská autonomní oblast a v rámci Ázerbájdžánu Náhorně-karabašská autonomní oblast.

V prosinci roku 1936 však byla federace rozpuštěna a jejími nástupnickými subjekty byly tři členské sovětské republiky, tedy Arménská sovětská socialistická republika, Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika a Gruzínská sovětská socialistická republika.[10]

Seznam představitelů ZSFSR[editovat | editovat zdroj]

Následuje seznam vrcholných představitelů federace:[11]

Pověřený tajemník zakavkazského regionálního výboru Ruské komunistické strany (bolševiků)

První tajemník zakavkazského regionálního výboru Ruské komunistické strany (bolševiků)

První tajemník zakavkazského výboru Komunistické strany Sovětského svazu


Spolupředsedové Rady unie ZSFSR

Spolupředsedové Ústředního výkonného výboru ZSFSR

Předseda Rady lidových komisařů ZSFSR

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Suny, R.G. 1994. s. 191-192.
  2. Hejma, A., Vojtěchovský, J., Arméni, Gruzínci a Ázerbájdžánci si před 100 lety založili společný stát, idnes.cz, 22. dubna 2018.
  3. Suny, R.G. 1994. s. 245
  4. Rumjancov, G., Орахелавили Иван Дмитриевич, hrono.ru. 2000. Ověřeno 24.4.2018.
  5. a b c Nakhichivan Autonomous Republic. Prezidentská knihovna. Ověřeno 24. dubna 2018.
  6. Hewitt, G., Discordant Neighbours: A Reassessment of the Georgian-Abkhazian and Georgian-South Ossetian Conflicts, Leiden, The Netherlands: Brill, 2013. ISBN 978-9-00-424892-2
  7. a b Saparov, 2015, s. 50
  8. Hewitt, 1993, s. 271.
  9. Lang, D.M. 1962, s. 256.
  10. Sidamonidze, U.I., Закавказская федерация. Velká sovětská encyklopedie. 3. vydání. Moskva, 1972. Dostupné online na: Wayback Machine
  11. Transcaucasia na worldstatesmen.org. Ověřeno k 24. dubna 2018.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Blauvelt, T., Abkhazia: Patronage and Power in the Stalin Era, Nationalities Papers, 2007, 35 (2): s. 203–232, Dostupné online na doi:10.1080/00905990701254318
  • Forestier-Peyrat, E., Soviet Federalism at Work: Lessons from the History of the Transcaucasian Federation, 1922-1936, Jahrbücher für Geschichte Osteuropas, 2018. 65 (4): s. 529–559
  • Hewitt, B.G., Abkhazia: a problem of identity and ownership, Central Asian Survey, 1993, 12 (3): s. 267–323, Dostupné online na doi:10.1080/02634939308400819
  • Lang, D.M., A History of Modern Georgia, London: Weidenfeld and Nicolson, 1962.
  • Saparov, A., From Conflict to Autonomy in the Caucasus: The Soviet Union and the making of Abkhazia, South Ossetia and Nagorno Karabakh, New York City: Routledge, 2015, ISBN 978-0-41-565802-7
  • Suny, R.G., The Making of the Georgian Nation, druhé vydání, Bloomington, Indiana: Indiana University Press. 1994.