Tádžická sovětská socialistická republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tádžická sovětská socialistická republika
Республикаи Советии Социалистии Тоҷикистон
 Tádžická ASSR 1929–1991 Tádžikistán 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Surudi Milli
Motto: Пролетарҳои ҳамаи мамлакатҳо, як шавед! (Proletáři všech zemí, spojte se!)
geografie
Mapa
obyvatelstvo
národnostní složení:
Tádžičtina, Ruština (úřední)
státní útvar
mateřská
(nadřazená)
země:
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
státní útvary a území
Předcházející:
Tádžická ASSR Tádžická ASSR
Nástupnické:
Tádžikistán Tádžikistán

Tádžická sovětská socialistická republika, tádžicky Республикаи Советии Социалистии Тоҷикистон – Respublikai Sovetii Socialistii Tojikistonrusky Таджикская Советская Социалистическая Республика – Tadžikskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika, byla svazovou republikou SSSR ve střední Asii. Měla rozlohu 143 100 km². V r. 1985 měla 4,5 mil. obyvatel, z toho 58,8 % Tádžikové a 22,9 % Uzbekové, dále Rusové a Kyrgyzové. Hlavní město bylo Dušanbe.

Tádžická SSR hraničila na severu s Kyrgyzskou SSR, na západě s Uzbeckou SSR, na východě s ČLR a na jihu s Afghánistánem.

Tádžická SSR, původně od roku 1924 sovětská autonomní oblast, byla ustavena sovětskou svazovou republikou v roce 1929. Nezávislost získal Tádžikistán po rozpadu SSSR v roce 1991.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Tádžická SSR byla charakterizována jako země, která se během socialistické výstavby stala průmyslovou republikou s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Průmysl těžební (neželezné kovy, rtuť, ropa, zemní plyn, uhlí), energetický (hydroelektrárny), chemický, průmyslových hnojiv, textilní, papíru a celulózy, strojírenský, potravinářský, vinařský, stavebních hmot. V zemědělství důležité zavodňování, obděláno 6 % ploch. Pěstování bavlníku, obilnin, rýže, olejnin, tabáku, vinné révy, ovoce a zeleniny. Chov ovcí a koz (3,15 mil. ks v r. 1985), skotu (1,3 mil. ks v r. 1985), prasat, drůbeže a koní. Chov bource morušového.

Stručný historický přehled[editovat | editovat zdroj]

  • 6.–4. st. př.n.l. součást achaimenovské říše
  • 329–327 př.n.l. dobyto Alexandrem Makedonským
  • 3.–2. st. př.n.l. součást Baktrie
  • 1. st. př.n.l.–4. st. n.l. součást říše Kušánů
  • pol. 8. st. dobyto Araby, islamizace
  • 9.–13. st. postupně součást říše Samánovců, karachánovského státu a Chorezmu
  • 13. st. vpád Mongolů
  • 14.–15. st. součást tímúrovské říše
  • 16.–19. st. součást bucharského chanátu
  • 1868 sever připojen k Rusku, Buchara ruským vazalem
  • listopad 1917–únor 1918 ustavení sovětské moci
  • 1918–1923 zápas sovětské moci s odpůrci
  • od 1918 součást Turkestánské ASSR
  • 1920–1924 Bucharská lidová sovětská republika
  • 1921–1922 zemědělská a vodní reforma
  • 27.10.1924 Tádžická ASSR v rámci Uzbecké SSR
  • 1925–1927 zemědělská a vodní reforma
  • 16.10.1929 Tádžická SSR
  • 5.12.1929 svazovou republikou SSSR
  • 24.8.1990 vyhlášena státní suverenita
  • 9.9.1991 vyhlášení nezávislosti
  • 25.12.1991 úplná nezávislost – rozpad SSSR

Přehled představitelů[editovat | editovat zdroj]

Pro období 1918–1925 viz Uzbecká sovětská socialistická republika.

16.12.1926–28.12.1933 – Nusratulla Maksum Lutfullayev – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT

28.12.1933–prosinec 1936 – Shirinsho Shotemor – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT

prosinec 1936–září 1937 – Abdullo Rakhimbayevich Rakhimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT

září 1937–13.7.1938 – Munavar Shagadayev – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT

13.7.1938–15.7.1938 – N. Ashurov – předseda Nejvyššího sovětu; KPT

15.7.1938–29.7.1950 – Munavar Shagadayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

29.7.1950–24.5.1956 – Nazarsho Dodkhudoyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

24.5.1956–28.3.1963 – Mirzo Rakhmatov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

28.3.1963–leden 1984 – Makhmadullo Kholovich Kholov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

leden 1984–17.2.1984 – Nizoramo Zaripovová a Vladimir Yakovlevich Oplanchuk – úřadující spolupředsedové prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

17.2.1984–12.4.1990 – Gaibnasar Pallayevich Pallayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

12.4.1990–30.11.1990 – Kakhar Makhkamovich Makhkamov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

30.11.1990–31.8.1991 – Kakhar Makhkamovich Makhkamov – prezident; KPT

31.8.1991–23.9.1991 – Kadreddin Aslonovich Aslonov – úřadující prezident; KPT

23.9.1991–6.10.1991 – Rakhmon Nabiyevich Nabiyev – prezident; bezp.

6.10.1991–2.12.1991 – Akbarsho Iskandarovich Iskandarov – úřadující prezident; bezp.

2.12.1991–25.12.1991 (–7.9.1992) – Rakhmon Nabiyevich Nabiyev – prezident; KPT

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Tádžická SSR se členila na 1 autonomní oblast, 3 oblasti a 45 rajonů.

Autonomní oblast[editovat | editovat zdroj]

Název Rozloha v km2 Počet obyvatel (1985) Administrativní středisko
Hornobadachšanská autonomní oblast 63.700 146.000 Chorog

Oblasti[editovat | editovat zdroj]

Název Rozloha v km2 Počet obyvatel (1985) Administrativní středisko
Kuljabská 12.000 529.000 Kuljab
Kurgantjubská 12.600 911.000 Kurgan-Tjube
Leninabadská 26.100 1.402.000 Leninabad