Republiky v Sovětském svazu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Svazová republika)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o administrativní jednotce SSSR. O státu pojednává článek Svazová republika Jugoslávie.
Vývoj svazových republik od roku 1922 do roku 1990

Svazová republika byla v SSSR nejvyšší autonomní administrativní celek. Patnáct svazových republik tvořilo celý Sovětský svaz.

Svazové republiky měly oficiálně velkou míru autonomie (vlastní ústavu a státní symboly, zajištěnou jistou míru suverenity (územní), či vlastní státní orgány), ve skutečnosti však byl Sovětský svaz uspořádán silně centralisticky.

Orgány jednotlivých SSR[editovat | editovat zdroj]

Hlavním orgánem byl vždy republikový Nejvyšší sovět (nejvyšší rada), dále existovala rada ministrů, ministerstva, i soudy. Původně měly mít tyto celky i vlastní zastoupení v různých mezinárodních organizacích (například OSN); to se však podařilo na mezinárodní scéně prosadit pouze u USSR a BSSR. Podle ústavy měla též každá republika garantované právo vystoupit ze SSSR.

Právo vystoupit ze svazku a jeho aplikace[editovat | editovat zdroj]

V období od vzniku těchto útvarů až do roku 1990 však žádná země právo vystoupení nevyužila; bylo to dáno tím, že právo vystoupit bylo vzhledem k existenci komunistického režimu v podstatě jen formální (byť bylo zakotveno v článku 72 ústavy SSSR). Existovala rovněž provázanost mezi ústřední a republikovou mocí; ve vedení každé svazové republiky byli v důležitých pozicích zastoupeni též i lidé z jiných svazových republik, převážně z RSFSR. To vedlo k deziluzi mezi obyvatelstvem jednotlivých republik a posilovalo separatistické tendence, vedoucí k národnostním problémům v 80. letech. Ty se objevily na jihu (Kavkaz) a západě (Pobaltí) země.

Ústřední vláda sice zajistila větší míru, hlavně ekonomické, autonomie pro jednotlivé republiky, především ty pobaltské se s tím však nespokojily a žádaly plnou nezávislost a vyřešení problémů z minulosti (okupace pobaltí Stalinem za druhé světové války). 11. května 1990 vyhlásil tedy Nejvyšší sovět Litevské SSR nezávislost republiky, kterou se snažily sovětské síly potlačit; později došlo k bojím o místní televizní studio a k ostrému zásahu při demonstraci u Vilniuské televizní věže. Byla taky vyhlášena hospodářská blokáda. Přesto nezávislost krátce poté vyhlásily i ostatní pobaltské republiky.

V roce 1991 pak došlo postupně k osamostatnění všech svazových republik, včetně RSFSR. Sovětský svaz nakonec k 1. lednu 1992 zanikl. Bývalé republiky vytvořily Společenství nezávislých států, mezinárodní organizaci, která měla zajišťovat hlavně hospodářskou spolupráci. Členem se však nikdy nestaly pobaltské země, jež se přeorientovaly na Evropu a vstoupily do EU.

Národnostní složení republik[editovat | editovat zdroj]

Svazové republiky byly většinou oficiálně unitárními státy, kde byla používán vždy mateřský jazyk té které národnosti převažující; ruština však byla jako hlavní jazyk celého SSSR vyučována na všech školách a běžně se užívala také. I v svazových republikách existovaly ještě další autonomní administrativní celky, založené též na národnostním principu (Autonomní sovětské socialistické republiky, Autonomní okruhy).

Díky přesunům obyvatelstva v rámci celého SSSR docházelo postupem času k vytváření poměrně velkých menšin, většinou ruských (Estonská SSR, Litevská SSR apod.), navíc některé další z republik (Ukrajinská SSR, Kazašská SSR) již existovaly s velkou národnostní menšinou od doby svého počátku.

Největší svazovou republikou byla Ruská sovětská federativní socialistická republika (RSFSR), jež tvořila drtivou většinu území státu (dnešní Rusko), a fungovala de facto jako hegemon celého SSSR. Její území bylo národnostně právě nejvíce nehomogenní; na území RSFSR se nacházelo mnoho autonomních republik a autonomních okruhů, které obývaly desítky národů. Obyvatelstvem však Rusové tvořili přibližně 55 % SSSR.

Seznam svazových republik (k roku 1990)[editovat | editovat zdroj]

  1. Flag of the Armenian Soviet Socialist Republic.svg Arménská SSR
  2. Flag of the Azerbaijan Soviet Socialist Republic.svg Ázerbajdžánská SSR
  3. Flag of Byelorussian SSR.svg Běloruská SSR
  4. Flag of the Estonian Soviet Socialist Republic.svg Estonská SSR
  5. Flag of the Georgian Soviet Socialist Republic.svg Gruzínská SSR
  6. Flag of the Kazakh Soviet Socialist Republic.svg Kazašská SSR
  7. Flag of Kyrgyz SSR.svg Kyrgyzská SSR
  8. Flag of Latvian SSR.svg Lotyšská SSR
  9. Flag of Lithuanian SSR.svg Litevská SSR
  10. Flag of Moldavian SSR.svg Moldavská SSR
  11. Flag of the Russian Soviet Federative Socialist Republic.svg Ruská SFSR
  12. Flag of Tajik SSR.svg Tádžická SSR
  13. Flag of the Turkmen SSR.svg Turkmenská SSR
  14. Flag of the Ukrainian Soviet Socialist Republic.svg Ukrajinská SSR
  15. Flag of the Uzbek SSR.svg Uzbecká SSR

Správní rozdělení[editovat | editovat zdroj]

SSSR od roku 1956 zahrnoval 15 sovětských socialistických republik (SSR), základní správní jednotkou byl rajón (tj. okres), některé svazové republiky dále měly:

  • oblasti
  • kraje
  • národnostní okruhy (NO)
  • autonomní oblasti (AO)
  • autonomní republiky (ASSR)

Sovětské republiky mimo území SSSR po I. světové válce[editovat | editovat zdroj]

Expanze SSSR a změny před II. světovou válkou, během ní a po ní[editovat | editovat zdroj]

Změny v administrativním dělení SSSR po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Seznam svazových republik (k roku 1967)[editovat | editovat zdroj]

Administrativní dělení SSSR v roce 1989