Přeskočit na obsah

Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika
Азәрбајҹан Совет Сосиалист Республикасы (ázerbájdžánsky)
Азербайджанская Советская Социалистическая Республика (rusky)
 Ázerbájdžánská demokratická republika
 Republika Horské Arménie
 Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika
19201922
19361991
Ázerbájdžánská republika 
Náhornokarabašská republika 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna Azərbaycan marşı (1920–1922)
Азәрбајҹан Совет Сосиалист Республикасынын Һимни (1944–1991)
Motto Бүтүн өлкәләрин пролетарлары, бирләшин! („Proletáři všech zemí, spojte se!“)
Geografie
Mapa
Rozloha
86 600 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
7 037 900 (rok 1989)
Národnostní složení
státem propagovaný ateismus
Státní útvar
suverénní stát (19201922)
Zakavkazská SFSR ZSFSR (19221936)
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz (19361991)
de facto suverénní útvar (19891991)
Vznik
Zánik
23. srpna 1990 přejmenováním na Ázerbájdžán,
resp. 21. září 1991 vyhlášením nezávislosti na SSSR
Státní útvary a území
Předcházející
Ázerbájdžánská demokratická republika Ázerbájdžánská demokratická republika
Republika Horské Arménie Republika Horské Arménie
Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika
Následující
Ázerbájdžánská republika Ázerbájdžánská republika
Náhornokarabašská republika Náhornokarabašská republika

Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika (ázerbájdžánsky Азәрбајҹан Совет Сосиалист Республикасы – Azärbajdžan Sovet Socialist Respublikasy, rusky Азербайджанская Советская Социалистическая Республика – Azerbajdžanskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika) byla svazovou republikou SSSR v kavkazském regionu. Rozloha činila 86 600 km² a hlavním městem bylo Baku. V roce 1982 měla 6,3 mil. obyvatel, z toho 78,1 % tvořili Ázerbájdžánci, dále Rusové a Arméni.

Ázerbájdžánská SSR hraničila na severu s RSFSR, na severozápadě s Gruzínskou SSR, na východě s Arménskou SSR a na jihu s Íránem. Východ omývalo Kaspické moře. Součástí Ázerbájdžánské SSR byly také Nachičevanská autonomní sovětská socialistická republika a Náhornokarabašská autonomní oblast.

Ázerbájdžánská SSR vznikla zánikem Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky v roce 1936. Po rozpadu SSSR v roce 1991 získala republika samostatnost a vznikl tak nezávislý Ázerbájdžán.

Baku v 60. letech 20. stol.

Ázerbájdžánská SSR se stala během socialistické výstavby průmyslovou republikou s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Průmysl byl zaměřen na těžbu a zpracování ropy a zemního plynu. Dále těžba rud železa a barevných kovů, energetika, petrochemie, průmysl chemický, plastických hmot, průmyslových hnojiv, strojírenský (těžební zařízení), elektrotechnický, hutnictví železa (ocelárny, válcovny trub) a neželezných kovů, textilní (vlna, hedvábí), papírenský, stavebních hmot, kožedělný, potravinářský (vinařský, konzervárenský, rybný), tabákový. V zemědělství důležité zavodňování. Pěstování obilnin, bavlníku, brambor, ovoce, vinné révy a tabáku. Chov ovcí a koz (5,5 mil. ks v r. 1981), skotu a bource morušového.

Stručný historický přehled

[editovat | editovat zdroj]
  • 9.–4. st. př. n. l. Mana, Atropatene, Médie, Albánie Kavkazská
  • 3.–10. st. Sásánovci, od 8. st. arabský chalífát
  • 4. st. křesťanství státním náboženstvím
  • 1. pol. 9. st. Bábekovo povstání, islamizace
  • 9.–16. st. feudální státy
  • 11.–14. st. nájezdy Seldžuků, Mongolů a Tímúra
  • 16.–18. st. součást říše Safíovců
  • 17.–18. íránsko-turecké boje o Ázerbájdžán, povstání za nezávislost
  • pol. 18. st. mnoho feudálních států závislých na Persii
  • 1813, 1828 sever připojen k Rusku (Jelizavetpolská, Bakuská guvernie), jih součástí Íránu
  • listopad 1917 nastolena sovětská moc
  • duben–květen 1918 součást Zakavkazské demokratické federativní republiky
  • květen 1918–duben 1920 Ázerbájdžánská (lidová / demokratická) republika
  • duben–červenec 1918 bakuská komuna
  • červenec 1918–duben 1920 zahraniční intervence, vláda musavatistů
  • 1920 vznik komunistické strany, vyhlášení Ázerbájdžánské SSR (28. dubna 1920)
  • 12. 3. 1922 součást Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky (ZSFSR)
  • 30. 12. 1922 ZSFSR součástí SSSR
  • 5. 12. 1936 ZSFSR zrušena, Ázerbájdžánská SSR svazovou republikou SSSR
  • 23. 9. 1989 deklarována státní suverenita
Ázerbájdžánská vlajka v roce 1991 před zánikem SSSR

Přehled představitelů

[editovat | editovat zdroj]

Bakuská komuna

[editovat | editovat zdroj]
  • (2. 11. 1917 –) 25. 4. 1918 – 31. 7. 1918 – Stepan Georgiyevich Shaumyan – předseda Rady lidových komisařů bakuské komuny

Zakavkazská federativní demokratická republika

[editovat | editovat zdroj]
  • 22. 4. 1918 – 26. 5. 1918 – Nikoloz Simonis dze Chkheidze – předseda shromáždění; SDWP

Ázerbájdžánská (lidová / demokratická) republika

[editovat | editovat zdroj]
  • 28. 5. 1918 – 17. 6. 1918 – Memmed Emin Aga ogly Resulzade – předseda Národní rady; TPM
  • 17. 6. 1918 – 16. 11. 1918 – Fath Ali Khan Khoyski – předseda prozatímní vlády; TPM
  • 16. 11. 1918 – 7. 12. 1918 – Memmed Emin Aga ogly Resulzade – předseda Národní rady; TPM
  • 7. 12. 1918 – 2. 2. 1920 – Hasan bey Meshedi Husseyn ogly Agayev – první náměstek předsedy parlamentu; TPM
  • 2. 2. 1920 – 27. 4. 1920 – Mammad Yusif Hajibaba ogly Kafarov – první náměstek předsedy parlamentu; TPM

Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika

[editovat | editovat zdroj]
  • 28. 4. 1920 – 16. 5. 1920 – Mirza Davud Bagir ogly Husseynov – náměstek předsedy Prozatímního revolučního výboru; AKP
  • 16. 5. 1920 – 21. 5. 1921 – Nariman Kerbalay Nadzhaf ogly Narimanov – předseda Prozatímního revolučního výboru; AKP
  • 21. 5. 1921 – 6. 5. 1922 – Mukhtar Haji ogly Hajiyev – předseda Ústřední výkonné rady; AKP
  • 6. 5. 1922 – 18. 9. 1929 – Samed Aga Agamali ogly Aliyev – předseda Ústřední výkonné rady; AKP

Federativní svaz sovětských socialistických republik Zakavkazska

[editovat | editovat zdroj]
  • 12. 3. 1922 – 13. 12. 1922 – Nariman Kerbalay Nejef ogly Narimanov – člen Svazové rady za Ázerbájdžánskou SSR (další dva kolegové z Arménské SSR a Gruzínské SSR); AKP

Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika

[editovat | editovat zdroj]
  • 13. 12. 1922 – 1929 – Samed Aga Agamali ogly Aliyev – předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF
  • 1929 – 13. 12. 1931 – Gazanfar Makhmud ogly Musabekov – předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF
  • 13. 12. 1931 – 5. 12. 1936 – Sultan Medzhid ogly Efendiyev – předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF

Ázerbájdžánská SSR

[editovat | editovat zdroj]
  • 5. 12. 1936 – 10. 6. 1937 – Sultan Medzhid ogly Efendiyev – předseda Ústředního výkonného výboru; AKP
  • červen 1937 – 19. 7. 1938 – Mir Bashir Fattakh ogly Kasumov – úřadující předseda Ústředního výkonného výboru; AKP
  • 19. 7. 1938 – 21. 7. 1938 – Mir Teimur Mir Alekper ogly Yakubov – předseda Nejvyššího sovětu; AKP
  • 21. 7. 1938 – 23. 4. 1949 – Mir Bashir Fattakh ogly Kasumov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
  • 18. 5. 1949 – 9. 3. 1954 – Nazar Heydar ogly Heydarov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
  • 9. 3. 1954 – 23. 1. 1958 – Mirza Azhdar ogly Ibrahimov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
  • 23. 1. 1958 – 26. 11. 1959 – Ilyas Kerim ogly Abdullayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
  • 26. 11. 1959 – 16. 11. 1961 – Saftar Mamed ogly Dzhafarov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
  • 29. 12. 1961 – 25. 12. 1969 – Mamed Abdul ogly Iskenderov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
  • 25. 12. 1969 – 30. 12. 1985 – Kurban Ali ogly Khalilov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
  • 30. 12. 1985 – 22. 6. 1989 – Suleiman Bayram ogly Tatliyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
  • 22. 6. 1989 – 18. 5. 1990 – Elmira Mikail kyzy Kafarovová – předsedkyně prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
  • 19. 5. 1990 – 5. 2. 1991 – Ayaz Niyazi oğlu Mütəllibov – prezident; AKP

Ázerbájdžánská republika

[editovat | editovat zdroj]

Administrativní členění

[editovat | editovat zdroj]

1 ASSR, 1 AO, 61 rajónů

Autonomní republika

[editovat | editovat zdroj]
Název Rozloha v km2 Počet obyvatel (1985) Administrativní středisko
Nachičevanská ASSR 5.500 267.000 Nachičevan

Autonomní oblast

[editovat | editovat zdroj]
Název Rozloha v km2 Počet obyvatel (1985) Administrativní středisko
Náhorní karabašská AO 4.400 174.000 Stepanakert

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]