Arménština
| Arménština (Հայերեն, Hajeren) | |
|---|---|
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | Arménie  , Írán  , Irák  , Izrael  , Jordánsko  , Libanon  , Sýrie  |
| Počet mluvčích | 6,724 miliónů |
| Klasifikace | |
| Písmo | Arménské písmo |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | Arménie |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | hy |
| ISO 639-2 | arm (B) hye (T) |
| ISO 639-3 | hye |
| Ethnologue | ARM |
| Wikipedie | |
| https://hy.wikipedia.org Arménská Wikipedie | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arménština je jazyk arménského národa. Hovoří jím Arméni jak ve své domovině, tak v rozsáhlé diaspoře. Patří mezi satemovou skupinu indoevropských jazyků. Hovoří se jí alespoň od 6. století př. n. l., první dokumenty v klasickém jazyce (grabar) jsou však až z doby po zavedení arménského písma na začátku 5. století zásluhou Mesropa Maštoce. Grabar, který se dodnes používá jako církevní a liturgický jazyk arménských křesťanů, se v průběhu staletí vyvíjel, až vznikl tzv. „laický“ jazyk (ašcharhabar). Když pomineme početné dialekty, existují dnes dvě základní varianty moderní arménštiny, jak literární, tak mluvené:
- západní větev, užívaná v diasporních komunitách blízkovýchodního původu
- východní větev, která je oficiálním jazykem Arménské republiky a hovoří se jí i v Íránu a v zemích bývalého SSSR.
Příklady[editovat | editovat zdroj]
Číslovky[editovat | editovat zdroj]
| Číslice | Arménsky | Transliterace | Česky |
| Ա | մէկ | mek | jeden |
| Բ | երկու | yerku | dva |
| Գ | երեք | yerek' | tři |
| Դ | չորս | chors | čtyři |
| Ե | հինգ | hing | pět |
| Զ | վեց | vets' | šest |
| Է | Եօթ | yot' | sedm |
| Ը | ութ | ut' | osm |
| Թ | ինը | iny | devět |
| Ժ | տաս | tas | deset |
Užitečné fráze[editovat | editovat zdroj]
| Arménsky | Česky |
| Bari galust! | Vítejte! |
| Barev! | Ahoj! |
| Inčʻpes es? | Jak se máš? |
| Lav yem, isk dow? | Mám se dobře, děkuji a ty? |
| Šutvanic’irar č’enk’tesel! | Dlouho jsme se neviděli! |
| K’vo anuny inč’e? | Jak se jmenuješ? |
| Im anuny ... e | Jmenuji se ... |
| Vorteghic’ yes? | Odkud jsi? |
| Yes Hayastan its’yem | Jsem z Arménie |
| Urakh yem tsanot’alu hamar! | Rád tě poznávám! |
| Bari luys! | Dobré ráno! |
| Bari or! | Dobré odpoledne! |
| Bari yereko! | Dobrý večer! |
| Bari gišer! | Dobrou noc! |
| Hajogh! | Na shledanou! |
| Lav or yem maght’um! | Hezký den! |
| Bari akhoržak! | Dobrou chuť! |
| Haskanowm yes? | Rozumíš? |
| Haskanum yem | Rozumím |
| Ch’em haskanum | Nerozumím |
| Ayo / Voč’ | Ano / Ne |
| Miguts’e | Možná |
| Č’gitem | Já nevím. |
| Angleren khosowm yes? | Mluvíš anglicky? |
| Hayeren khosowm yes? | Mluvíš arménsky? |
| Ayo, mi k’ič’ | Ano, trochu |
| Nerec’ek’ | Promiňte |
| Sa inč’k’an arže? | Kolik to je? |
| Neroghut’yun | Promiň |
| Khndrum yem | Prosím |
| Šnorhakalut’yown! | Děkuji! |
| Č’arže! | Nemáš zač! |
| Yes k’ez sirum yem | Miluju tě |
Vzorový text[editovat | editovat zdroj]
Všeobecná deklarace lidských práv
arménsky |
Բոլոր մարդիկ ծնվում են ազատ ու հավասար իրենց արժանապատկությամբ ու իրավունքներով։ Նրանք ունեն բանականություն ու խիղճ - միմյանց պետք է եղբայրաբար վերաբերվեն։ |
transliterace |
Bolor mardik cnvum jen azat u havasar irenc’ aržanapatkut’jamb u iravunk’nerov. Nrank’ unen banakanut’jun u khighč - mimjants’ petk’ e jeghbajrabar veraberven. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu arménština na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo arménština ve Wikislovníku
