Arménština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Arménština (Հայերեն, Hajeren)
Idioma armenio.png
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření Arménie, Írán, Irák, Izrael, Jordánsko, Libanon, Sýrie
Počet mluvčích 6,724 miliónů
Klasifikace
Písmo Arménské písmo
Postavení
Regulátor není stanoven
Úřední jazyk Arménie Arménie
Kódy
ISO 639-1 hy
ISO 639-2 arm (B)
hye (T)
ISO 639-3 hye
Ethnologue ARM

Arménština je jazyk arménského národa. Hovoří jím Arméni jak ve své domovině, tak v rozsáhlé diaspoře. Patří mezi satemovou skupinu indoevropských jazyků. Hovoří se jí alespoň od 6. století př. n. l., první dokumenty v klasickém jazyce (grabar) jsou však až z doby po zavedení arménského písma na začátku 5. století zásluhou Mesropa Maštoce. Grabar, který se dodnes používá jako církevní a liturgický jazyk arménských křesťanů, se v průběhu staletí vyvíjel, až vznikl tzv. „laický“ jazyk (ašcharhabar). Když pomineme početné dialekty, existují dnes dvě základní varianty moderní arménštiny, jak literární, tak mluvené:

  • západní větev, užívaná v diasporních komunitách blízkovýchodního původu
  • východní větev, která je oficiálním jazykem Arménské republiky a hovoří se jím i v Íránu a v zemích bývalého SSSR.

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv

arménsky

Բոլոր մարդիկ ծնվում են ազատ ու հավասար իրենց արժանապատկությամբ ու իրավունքներով: Նրանք ունեն բանականություն ու խիղճ - միմյանց պետք է եղբայրաբար վերաբերվեն:

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.