Arménština
Arménština (Հայերեն, Hajeren) | |
![]() Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření |
Arménie ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
---|---|
Počet mluvčích | 6,724 miliónů |
Klasifikace | |
Písmo | Arménské písmo |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk |
![]() |
Kódy | |
ISO 639-1 | hy |
ISO 639-2 |
arm (B) hye (T) |
ISO 639-3 | hye |
Ethnologue | ARM |
Wikipedie | |
https://hy.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arménština je jazyk arménského národa. Hovoří jím Arméni jak ve své domovině, tak v rozsáhlé diaspoře. Patří mezi satemovou skupinu indoevropských jazyků. Hovoří se jí alespoň od 6. století př. n. l., první dokumenty v klasickém jazyce (grabar) jsou však až z doby po zavedení arménského písma na začátku 5. století zásluhou Mesropa Maštoce. Grabar, který se dodnes používá jako církevní a liturgický jazyk arménských křesťanů, se v průběhu staletí vyvíjel, až vznikl tzv. „laický“ jazyk (ašcharhabar). Když pomineme početné dialekty, existují dnes dvě základní varianty moderní arménštiny, jak literární, tak mluvené:
- západní větev, užívaná v diasporních komunitách blízkovýchodního původu
- východní větev, která je oficiálním jazykem Arménské republiky a hovoří se jím i v Íránu a v zemích bývalého SSSR.
Vzorový text[editovat | editovat zdroj]
Všeobecná deklarace lidských práv
arménsky |
Բոլոր մարդիկ ծնվում են ազատ ու հավասար իրենց արժանապատկությամբ ու իրավունքներով։ Նրանք ունեն բանականություն ու խիղճ - միմյանց պետք է եղբայրաբար վերաբերվեն։ Bolor mardik cnvum jen azat u havasar irenc’ aržanapatkut’jamb u iravunk’nerov. Nrank’ unen banakanut’jun u khighč - mimjants’ petk’ e jeghbajrabar veraberven. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo arménština ve Wikislovníku