Arménština
| Arménština (Հայերեն, Hajeren) | |
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | Arménie, Írán, Irák, Izrael, Jordánsko, Libanon, Sýrie |
|---|---|
| Počet mluvčích | 6,724 miliónů |
| Klasifikace | |
| Písmo | Arménské písmo |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk |
 Arménie |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | hy |
| ISO 639-2 |
arm (B) hye (T) |
| ISO 639-3 | hye |
| Ethnologue | ARM |
Arménština je jazyk arménského národa. Hovoří jím Arméni jak ve své domovině, tak v rozsáhlé diaspoře. Patří mezi satemovou skupinu indoevropských jazyků. Hovoří se jí alespoň od 6. století př. n. l., první dokumenty v klasickém jazyce (grabar) jsou však až z doby po zavedení arménského písma na začátku 5. století zásluhou Mesropa Maštoce. Grabar, který se dodnes používá jako církevní a liturgický jazyk arménských křesťanů, se v průběhu staletí vyvíjel, až vznikl tzv. „laický“ jazyk (ašcharhabar). Když pomineme početné dialekty, existují dnes dvě základní varianty moderní arménštiny, jak literární, tak mluvené:
- západní větev, užívaná v diasporních komunitách blízkovýchodního původu
- východní větev, která je oficiálním jazykem Arménské republiky a hovoří se jím i v Íránu a v zemích bývalého SSSR.
Vzorový text[editovat | editovat zdroj]
Všeobecná deklarace lidských práv
arménsky |
Բոլոր մարդիկ ծնվում են ազատ ու հավասար իրենց արժանապատկությամբ ու իրավունքներով: Նրանք ունեն բանականություն ու խիղճ - միմյանց պետք է եղբայրաբար վերաբերվեն: Bolor mardik cnvum jen azat u havasar irenc’ aržanapatkut’jamb u iravunk’nerov: Nrank’ unen banakanut’jun u khighč - mimjants’ petk’ e jeghbajrabar veraberven: |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
