Arménština
| Arménština (Հայերեն, Hajeren) | |||
|---|---|---|---|
| Rozšíření: | Arménie, Írán, Irák, Izrael, Jordánsko, Libanon, Sýrie | ||
|
Počet mluvčích: |
6,724 miliónů |
||
|
Klasifikace: |
|||
| Písmo: | Arménské písmo | ||
| Postavení | |||
| Regulátor: | není stanoven | ||
| Úřední jazyk: |  Arménie |
||
| Kódy | |||
| ISO 639-1: | hy | ||
| --- |
|
||
| SIL: | ARM | ||
| Wikipedie | |||
| Arménská Wikipedie | |||
| hy.wikipedia.org |
|||
Arménština je jazyk arménského národa. Hovoří jím Arméni jak ve své domovině, tak v rozsáhlé diaspoře. Patří mezi satemovou skupinu indoevropských jazyků. Hovoří se jí alespoň od 6. století př. n. l., první dokumenty v klasickém jazyce (grabar) jsou však až z doby po zavedení arménského písma na začátku 5. století zásluhou Mesropa Maštoce. Grabar, který se dodnes používá jako církevní a liturgický jazyk arménských křesťanů, se v průběhu staletí vyvíjel, až vznikl tzv. „laický“ jazyk (ašcharhabar). Když pomineme početné dialekty, existují dnes dvě základní varianty moderní arménštiny, jak literární, tak mluvené:
- západní větev, užívaná v diasporních komunitách blízkovýchodního původu
- východní větev, která je oficiálním jazykem Arménské republiky a hovoří se jím i v Íránu a v zemích bývalého SSSR.
Vzorový text[editovat | editovat zdroj]
Všeobecná deklarace lidských práv
|
arménsky |
Բոլոր մարդիկ ծնվում են ազատ ու հավասար իրենց արժանապատկությամբ ու իրավունքներով: Նրանք ունեն բանականություն ու խիղճ - միմյանց պետք է եղբայրաբար վերաբերվեն: |
|
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
