Italické jazyky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Italické jazyky je skupina mrtvých kentumových indoevropských jazyků, kterými se ve starověku mluvilo na Apeninském poloostrově. Nejznámějším italickým jazykem byla latina, kterou zřejmě hovořili Italikové a později Římané a z níž se později vyvinuly dnešní románské jazyky.

Dělení[editovat | editovat zdroj]