Umberština
| Umberština | |
|---|---|
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Počet mluvčích | není znám |
| Písmo | archaická latinka, latinka a Etruscan alphabet |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | xum |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Umberština, též jazyk umberský je mrtvý italický jazyk používaný v polovině 1. tisíciletí před naším letopočtem[zdroj?] (ojediněle až do 1. století př. n. l.[zdroj?]) na Apeninském poloostrově (v Umbrii, severovýchodně od Říma). Hovořili jím Umbrové. Umberština byla příbuzná s jazykem Osků a tvořila tak osko-umberskou větev jazyků staré Itálie.
Umberské desky[editovat | editovat zdroj]
Po latině se jedná o druhé nejdůležitější literární památky starověké Itálie. Mimo drobných památek je zachováno sedm bronzových desek, které byly nalezeny u města Iguvium (nyní Gubbio) v Umbrii. Desky popisují náboženské obřady. Starší desky mají písmo etruské, novější latinské.[1]
Umberské písmo mělo 18 písmen a také dvě litery pro neřecké souhlásky č a ř (neplést s českými písmeny).
Umberština je po latině druhým nejlépe prozkoumaným italickým jazykem.[zdroj?]
Příklady[editovat | editovat zdroj]
Číslovky[editovat | editovat zdroj]
| Umbersky | Česky |
| uns, 𐌖𐌍𐌔 | jeden |
| tuf, 𐌕𐌖𐌚 | dva |
| trif, 𐌕𐌓𐌉𐌚 | tři |
| petur, 𐌐𐌄𐌕𐌖𐌓 | čtyři |
| pumpe, 𐌐𐌖𐌌𐌐𐌄 | pět |
| sehs, 𐌔𐌄𐌇𐌔 | šest |
| nuvim, 𐌍𐌖𐌅𐌉𐌌 | devět |
| desem, 𐌃𐌄𐌔𐌄𐌌 | deset |
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ZUBATÝ, Josef. Umbrijské památky. Filologické listy. Čís. 1/1889, s. 86–90. Dostupné online [cit. 2020-07-30].
