Turkmenská sovětská socialistická republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Turkmenská sovětská socialistická republika
Туркменская Советская Социалистическая Республика - Turkmenskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika
 Chórezmská socialistická sovětská republika 1917–1918
1924–1991
Turkmenistán 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Ašchabad
rozloha:
488 100 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
3 270 000 v roce 1986
státní útvar
svazová republika SSSR
vznik:
27. října 1924
zánik:
1991 - rozpad SSSR
státní útvary a území
předcházející:
Chórezmská socialistická sovětská republika Chórezmská socialistická sovětská republika
následující:
Turkmenistán Turkmenistán

Turkmenská sovětská socialistická republika, turkmensky Түркменистан Совет Социалистик Республикасы – Türkmenistan Sovet Socialistik Respublikasy, rusky Туркменская Советская Социалистическая Республика – Turkmenskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika, byla svazovou republikou SSSR ve střední Asii o rozloze 488 100 km². V roce 1986 měla 3,27 mil. obyvatel, z toho 68,4 % Turkmeni, dále Rusové, Uzbekové a Kazaši. Hlavní město byl Ašchabad.

Turkmenská SSR hraničila na severu s Kazašskou SSR a Uzbeckou SSR, na jihu s Íránem a na jihovýchodě s Afghánistánem. Západ omývaly vody Kaspického moře.

Turkmenská SSR vznikla 27. října 1924 v Zakaspické oblasti Turkestánu, západních oblastí Buchary a jižních oblastí Chomézu. Samostatnost získal Turkmenistán až po rozpadu SSSR v roce 1991.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Turkmenská SSR se během socialistické výstavby stala průmyslovou republikou s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Hlavními odvětvími národního hospodářství byly průmysl těžební (ropa, zemní plyn, kuchyňská a Glauberova sůl, síra), petrochemický, chemický a výroba průmyslových hnojiv. Následoval průmysl energetický, stavebních hmot, textilní, papírnický, oděvní, kožedělný, potravinářský a výroba koberců. V zemědělství nutné zavodňování, obdělávalo se 1,6 % území. Hlavní plodiny: bavlník, obilniny, rýže, ovoce, zelenina, vinná réva. Hlavním odvětvím živočišné výroby byl chov karakulských ovcí. V r. 1985 se chovalo 4,6 mil. ks ovcí a koz, 700 tis. ks skotu a 200 tis. ks prasat, dále drůbež, koně, velbloudi a včely. Choval se bourec morušový.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Turkmenská SSR se dělila na 5 oblastí a 44 rajónů.

Název oblasti Rozloha v km2 Počet obyvatel (1985) Administrativní středisko
Ašchabadská 95.400 826.000 Ašchabad
Čardžouská 93.800 665.000 Čardžou
Krasnovodská 138.500 341.000 Krasnovodsk
Maryjská 86.800 729.000 Mary
Tašauzská 73.600 628.000 Tašauz

Stručný historický přehled[editovat | editovat zdroj]

  • 6.–4. st. př. n. l. součást achaimenovské říše
  • 329–327 př. n. l. dobyto Alexandrem Velikým
  • 3. st. př. n. l. – 224 n. l. součást Parthie
  • 224 jih ovládli Sasánovci
  • 6. st. expanze kočovných turkenských kmenů
  • pol. 7. st. vpády Arabů, islamizace
  • 1040 podmaněno Seldžuky
  • 12.–13. st. nadvláda Chorezmu
  • 13. st. mongolsko-tatarský vpád
  • 13.–15. st. součást Zlaté hordy a říše Tímúrovců
  • 16.–17. st. území ovládáno chivským a bucharským chanátem, rozvoj obchodních styků s Ruskem
  • 2. pol. 19. st. – hospodářská a vojenská expanze Ruska
  • 1869–1885 připojeno k Rusku (Zakaspická oblast)
  • 1906 sovět vojenských zástupců v Ašchabadu
  • 1916 středoasijské povstání
  • konec r. 1917 ustavena sovětská moc, území Turkmenistánu součástí Turkestánské ASSR v rámci RSFSR
  • 1918–1920 okupace britskými intervenčními vojsky
  • 1921–1922 zemědělská a vodní reforma
  • 27.10.1924 vytvoření Turkmenské SSR
  • květen 1925 Turkmenská SSR svazovou republikou SSSR
  • 22.8.1990 vyhlášena státní suverenita
  • 27.10.1991 vyhlášena nezávislost
  • 25.12.1991 skutečná nezávislost – rozpad SSSR

Přehled představitelů[editovat | editovat zdroj]

  • 1918. – 1. 1. 1919 – Fyodor Andrianovich Funtikov – předseda Prozatímního výkonného výboru Zakaspické oblasti Ruska
  • 16. 7. 1918 – 5. 4. 1919 – Wilfred Malleson – velitel britské vojenské mise v Turkestánu (sídlo v Mašhadu)
  • 1918–1919 – Reginald Teague-Jones – brítský zástupce v Ašchabadu

Turkestánská autonomní sovětská republika[editovat | editovat zdroj]

  • 30. 4. 1918 – 2. 6. 1918 – Pyotr Alekseyevich Kobozev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
  • 2. 6. 1918 – 5. 10. 1918 – Ivan Osipovich Tobolin – předseda Ústředního výkonného; RCP
  • 5. 10. 1918 – 19. 1. 1919 – Vsevold Dmitrievich Votintsev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
  • 31.3. 1919 – červenec 1919 – Aristarkh Andreyvich Kazakov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
  • červenec 1919 – září 1919 – Pyotr Alekseyevich Kobozev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
  • září 1919 – leden 1920 – Ivan Andreyevich Apin – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
  • leden 1920 – srpen 1920 – Turar Risqulovich Risqulov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
  • srpen 1920 – 24.9.1920 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP

Turkestánská autonomní sovětská socialistická republika[editovat | editovat zdroj]

  • 24. 9. 1920 – květen 1921 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
  • květen 1921 – červen 1922 – Nazir Tyuryakulovich Tyuryakulov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
  • červen 1922 – říjen 1922 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
  • říjen 1922 – 1.1.1924 – Inagadzhan Khidir-Aliyev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
  • 9. 1. 1924 – 27. 10. 1924 – Nedirbay Aytakov – předseda Ústředního výkonného výboru; Turkestánská ASSR rozpuštěna 27.10.1924; RCP

Turkmenská sovětská socialistická republika[editovat | editovat zdroj]

  • říjen 1924 – prosinec 1924 – Kaikhaziz Sardarovich Atabayev – předseda Revolučního výboru
  • prosinec 1924 – únor 1925 – Nedirbay Aytakov – předseda Revolučního výboru
  • 20. 2. 1925 – 21. 7. 1937 – Nedyrbay Aytakov – předseda Ústředního výkonného výboru; TCP
  • srpen 1937 – říjen 1937 – Batyr Atayev – úřadující předseda Ústředního výkonného výboru; TCP
  • říjen 1937 – 2. 3. 1938 – ?
  • 2. 3. 1938 – 24. 7. 1938 – Khivali Babayev – předseda Ústředního výkonného výboru; TCP
  • 24. 7. 1938 – 27. 7. 1938 – Alla Berdy Berdiyev – předseda Nejvyššího sovětu; TPC
  • 27. 7. 1938 – 30. 8. 1941 – Khivali Babayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP
  • 30. 8. 1941 – říjen 1941 – ?
  • říjen 1941 – 6. 3. 1948 – Alla Berdy Berdiyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP
  • 6. 3. 1948 – 30. 3. 1959 – Akmamed Sariyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP
  • 30. 3. 1959 – 26. 3. 1963 – Nurberdy Bairamov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP
  • 26. 3. 1963 – 15. 12. 1978 – Annamukhamed Klychev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP
  • 15. 12. 1978 – 13. 8. 1988 – Bally Yazkuliyevich Yazkuliyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP
  • 13. 8. 1988 – 19. 1. 1990 – Roza Atamuradovna Bazarovová – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP
  • 19. 1. 1990 – 2. 11. 1990 – Saparmurad Atayevich Niyazov – předseda Nejvyššího sovětu; TCP
  • 2. 11. 1990 – 25. 12. 1991 ( – 21.12.2006) – Saparmurad Atayevich Niyazov („Turkmenbashi“) – prezident; TCP (od 1992 TDP)