Kaliningradská oblast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kaliningradská oblast
Калининградская область
Vlajka
vlajka
Znak
znak
geografie

Kaliningrad in Russia.svg

Hlavní město: Kaliningrad
Rozloha: 15 100 km²
Časové pásmo: UTC+2[1]
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 945 000
Hustota zalidnění: 62,6 ob./km²
správa regionu
Nadřazený celek: Severozápadní federální okruh
Druh celku: oblast
gubernátor Nikolaj Cukanov
Oficiální web: http://gov39.ru/

Kaliningradská oblast je ruská exkláva ve východní Evropě, hraničící s Litvou a s Polskem, nejzápadnější a nejmenší oblast Ruské federace. Ze západu má Kaliningradská oblast přístup k Baltskému moři. Kromě Kaliningradu (Přemyslem Otakarem II. založeného Královce/Königsbergu) jsou dalšími významnými městy říční přístav Sovětsk (dříve Tilsit), železniční uzel Černjachovsk (dříve Insterburg) a přístav Baltijsk (dříve Pillau). Hlavní říční osy jsou Pregola a Němen.

Kaliningradská oblast má svou vlastní správu, která rozhoduje v některých záležitostech, ale je podřízena Moskvě. V dnešní době zde sídlí ruská baltická flotila. Oblast se také má stát místem pro novou ruskou jadernou elektrárnu - Baltskou JE.

V Kaliningradu je Baltská federální univerzita Immanuela Kanta.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kaliningradská oblast, osamělý klín Ruska ležící mezi Litvou, Polskem a Baltským mořem, byla vždy příliš strategická, než aby byla ponechána v cizích rukou. Původně byla Kaliningradská oblast obydlená národem Sambianů (staří Baltové), ten vlivem germanizace vyhynul okolo 17. století. Oblast byla již od středověku ovládána řády německých rytířů. Dříve se město jmenovalo Königsberg (Královec) a bylo založeno ve 13. století českým králem Přemyslem Otakarem II., při křížové výpravě německých rytířů vedených českým králem. Nedlouho po založení bylo ale poničeno povstáním starých Prusů a obnovena jako tři samostatná města, která se až v 18. století opět sjednotila. Do konce 2. světové války byla tato oblast součástí německého Východního Pruska. Roku 1945 byla nakonec připojena k SSSR. Po roce 1991 trpěl Kaliningrad odtržením od Ruska, ale na druhé straně těží z úzkých vztahů a obchodu s Německem.

Baltská jaderná elektrárna[editovat | editovat zdroj]

Kaliningradská oblast má mít od roku 2016 vlastní jadernou elektrárnu. V roce 2008 podepsala místní vláda a agentura Rosatom smlouvu na výstavbu a 25. února 2010 guvernér oblasti Georgij Boos spolu se šéfem Rosatom Sergejem Kirijenkem položili její základní kámen. Dokončena má být v roce 2016 a zatím je jediným akcionářem ruská vláda. Jedná se o projekt, velmi důležitý z mnoha hledisek - je to první elektrárna, kterou Rusko staví "na zelené louce" (předtím pouze dokončovalo staré projekty z dob SSSR)[2], zajistí oblast energií a navíc může změnit energetický profil regionu, neboť Polsko, Bělorusko ani pobaltské země funkčními jadernými elektrárnami nedisponují [3].

Kaliningrad v obrazech[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21, [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. První betonářské práce začnou na Baltské JE už příští rok
  3. Lotyšsko se v budoucnu neobejde bez jaderné energie

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]