Gvardějsk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gvardějsk
Гвардейск
Náměstí v Gvardějsku
Gvardějsk – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 10 m n. m.
Časové pásmo UTC+2[1]
Stát Rusko Rusko
federální okruh Severozápadní
oblast Kaliningradská
Gvardějsk na mapě
Kaliningradská oblast na mapě Ruska
Gvardějsk
Gvardějsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 12 km²
Počet obyvatel 13 899 [2] (2010)
Hustota zalidnění 1 158 obyv./km²
Etnické složení Rusové
Náboženské složení ateismus, pravoslavné křesťanství
Správa
Vznik 1255
Telefonní předvolba (+7) 40159
PSČ 238209–238210
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gvardějsk (rusky Гвардейск ), do roku 1946 německy Tapiau (litevsky Tepliuva, Tepliava, polsky Tapiawa) je město v Kaliningradské oblasti (dříve Východní Prusko), exklávě Ruské federace. Gvardějsk se nachází 38 km východně od Kaliningradu na pravé břehu řeky Pregoly. V roce 2010 měl necelých 14 000 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od založení do 18. století[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o osadě zvané Tapiow pochází z roku 1254 z dokumentů mnicha Petera Dusburského. Pruská pevnost zvaná Surgurbi byla zde postavena v roce 1265. Samotný německý název města pochází z pruštiny a jedná se o složeninu slov tape (teplu, toplu, tapi) znamenající teplo a sur garbis znamenající okolo hory. Pruské kmeny byly v 13. století poraženy Řádem německých rytířů, který na místě dnešního města postavil dřevěnou pevnost (1290), která byla přestavěna na kamenný hrad (1351). S příchodem německého obyvatelstva se ustálil název osady na Tapiau. V roce 1385 se ve vesnici nechal pokřtít pozdější litevský velkokníže Vytautas. V roce 1469 se stalo Tapiau sídlem řádového archívu a knihovny a to až do roku 1722. Roku 1502 byl ve vesnici postaven kostel a 1520 otevřena první škola. Po sekularizaci Řádu v roce 1525 se místní hrad stal významným sídlem Pruského vévodství. Dokonce zde zemřel poslední řádový velmistr Albrecht Braniborsko-Ansbašský v roce 1568. Městská práva získala osada dekretem pruského krále Fridricha Viléma v roce 1722. Z místního hradu se 1793 stal chudobinec.

Od 19 století do roku 1945[editovat | editovat zdroj]

V roce 1807 bylo město obsazeno francouzskými vojsky vedenými Napoleonem. V roce 1902 zde byla otevřena nemocnice pro duševně nemocné a v roce 1904 začaly vycházet místní noviny. Město bylo poničeno ruským bombardováním na začátku První světové války. Před Druhou světovou válkou stoupl počet obyvatel města téměř na 10 tisíc. Na rozdíl od většiny ostatních měst v Kaliningradské oblasti nebylo město jinak postiženo bombardováním. Na konci Druhé světové války začala operace Hanibal, která měla za cíl evakuovat většinu německého obyvatelstva z Východního Pruska před postupující Rudou armádou. Většina německých obyvatel tak opustila město před příchodem Sovětů. Rudá armáda vstoupila do města 25. ledna 1945.

Pod sovětskou a ruskou správou[editovat | editovat zdroj]

Po válce město připadlo SSSR a stalo se součástí tzv. Kaliningradské oblasti. V roce 1946 bylo Tapiau přejmenováno na Gvardějsk, což v překladu z ruštiny znamená strážní město. Zbylé německé obyvatelstvo bylo odsunuto a do města se nastěhovali Rusové především z oblasti centrálního Ruska a Povolží. Od roku 1954 se ve městě rozvinul potravinářský průmysl. Vznikla velká drůbežárna a závod na výrobu mléčných výrobků. V roce po administrativní reformě přišel Gvardějsk o status okresního města. Pomník sovětským vojákům, kteří padli při dobývání oblasti byl vztyčen v roce 1970. V roce 1982 vznikla městě továrna na výrobu obalů. Bývalý evangelický kostel, který sloužil od války jako sklad, byl v roce 1989 předán pravoslavné církvi. Z místního hradu se stalo vězení, které stále funguje.

Po rozpadu SSSR v roce 1991 se město stalo součástí Ruska jako jeho exkláva. Leninův pomník ze sovětské doby stojí na místním náměstí dál. V roce 2005 se z města opět stalo město okresní.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Východní Prusko (vyznačeno červeně) na mapě tehdejšího Německa 1871

Vývoj obyvatelstva v průběhu doby[editovat | editovat zdroj]

Rok 1782 1875 1890 1895 1910 1933 1939 1959 1970 1979 1989 2002 2010
Obyvatelé 1 200 2 679 3 763 4 061 5 986 7 683 9 326 7 560 10 544 10 819 11 904 14 572 13 899

Etnické složení obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

Většina obyvatelstva ve městě jsou Rusové. Největší etnické menšiny tvoří Ukrajinci a Bělorusové.

Významné osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2014-12-21]. (xls) Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gwardeisk na německé Wikipedii.