Vytautas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vytautas
Velkokníže litevský, král litevský
Portrét
Velkokníže litevský Vytautas na malbě ze 16. stol.
Doba vlády14011430
Úplné jménoVytautas Kęstutaitis
Křest1386, 21. října 1383 a 1384
Narození1350
(Staré Trakai)
Úmrtí27. října 1430 (80 let)
Trakai
Pohřbennení známo; Katedrála ve Vilniusu (?)
ManželkyI. Ona Vytautienė (roz. Sudimantaitė) úmrtí 1418
II. Julijona Alšėniškė
PotomciSofija *1371, †1453
RodGediminovci
OtecKęstutis *1297, †1382
MatkaBirutė*?, †1382? nebo †1389??
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vytautas (cca 1350 – 27. října 1430), také známý jako Vytautas Veliký[1] (litevsky: Vytautas Didysis, bělorusky: Вітаўт, Vitaŭt, polsky: Witold Kiejstutowicz, Witold Aleksander nebo Witold Wielki,[1] latinsky: Alexander Vitoldus, rutensky: Vitovt, latinsky: Alexander Vitoldus, staroněmecky: Wythaws or Wythawt)[2] byl od konce 14. století vládcem Litevského velkoknížectví. Byl také knížetem z Grodna (1370–1382), knížetem z Lucku (1387–1389) a postulovaným králem husitů.[3]

V moderní Litvě je Vytautas uctíván jako národní hrdina a byl důležitou postavou národního obrození v 19. století. Vytautas je v Litvě populární mužské křestní jméno. K příležitosti oslav 500 let od jeho smrti po něm byla pojmenována Univerzita Vytautase Magnuse. V meziválečném období od roku 1918 do roku 1939 byly v mnoha městech po celé Litvě postaveny pomníky na jeho počest. Je známo, že sám Vytautas uměl litevsky a v tomto jazyce mluvil s Jogailou.[4][5][6]

Život[editovat | editovat zdroj]

Hrad Staré Troky, místo narození a úmrtí Vytautase

Narodil se na hradě jako syn litevského velkoknížete Kęstutise a jeho ženy Biruty, bývalé kaplanky. Jeho bratranec Vladislav II. Jagello byl jeho předchůdcem na litevském trůně a polským králem v letech 1386–1434. Vytautas byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla v letech 1370–1418 Ona (Anna), s níž měl dceru Žofii (1371–1453), která se stala manželkou moskevského velkoknížete Vasilije I. Vytautovou druhou ženou byla Juliana Alšėniškė, dcera Jonáše Alšėniškise.

Roku 1384 Vytautas přijal katolický křest a roku 1429 se mu podařilo dosáhnout královského titulu, ačkoli nebyl nikdy korunován.

V roce 1422 mu byla husitskou částí Čech nabídnuta česká královská koruna. Vyslal tedy do Čech svého zástupce Zikmunda Korybutoviče, ale ten se českým králem nestal.

Velkokníže Vytautas zemřel 27. října 1430 v Trokách. Jeho ostatky byly převezeny do katedrály sv. Stanislava ve Vilniusu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vytautas na anglické Wikipedii.

  1. a b Vytautas the Great | Lithuanian leader | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. MICK?NAIT?, Giedr?. Making a Great Ruler: Grand Duke Vytautas of Lithuania. [s.l.]: Central European University Press 408 s. Dostupné online. ISBN 978-963-7326-58-5. (anglicky) Google-Books-ID: a5zKQM7eEMgC. 
  3. TURNBULL, Stephen. The Hussite Wars 1419–36. [s.l.]: [s.n.], 2004. ISBN 1-84176-665-8. S. 11. (anglicky) 
  4. Ar perrašinėjamos istorijos pasakų įkvėpta Baltarusija gali kėsintis į Rytų Lietuvą?. 15min.lt [online]. [cit. 2022-09-20]. Dostupné online. (litevsky) 
  5. STATKUVIENĖ, Regina. Jogailaičiai. Kodėl ne Gediminaičiai?. 15min.lt [online]. [cit. 2022-09-20]. Dostupné online. (litevsky) 
  6. MEŠKINYTĖ, Adelė. Kaip šnekėjo Vytautas Didysis ir ar šiandien susikalbėtume su VI a. lietuviais?. 15min.lt [online]. [cit. 2022-09-20]. Dostupné online. (litevsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Skirgaila
Znak z doby nástupu Kníže litevský
13921413
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-
Předchůdce:
Jogaila
Znak z doby nástupu Velkokníže litevský
Vytautas Veliký
14011429
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Švitrigaila
Předchůdce:
-
Znak z doby nástupu Velkokníže Rusi/ruský
Vytovt Velikij
13981430
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Švitrigaila
Předchůdce:
Mindaugas
Znak z doby nástupu Král litevský
Vytautas Veliký
14291430
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Mindaugas II.