Grodno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě v Bělorusku. O hradu v polském Slezsku pojednává článek Grodno (hrad).
Hrodno
Гродна
(Hrodna)
Hrodno – znak
znak
Hrodno – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 90-147 m n. m.
Časové pásmo +3
Stát Bělorusko Bělorusko
Oblast Flag of Hrodna Voblasts.svg Hrodenská
Rajón Hrodenský rajón
Hrodno
Hrodno
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 80 km²
Počet obyvatel 325 164 (2008)
Hustota zalidnění 4 064,6 obyv./km²
Etnické složení Bělorusové, Poláci, Rusové
Náboženské složení Pravoslaví, katolictví
Správa
Status Město, oblastní centrum
Oficiální web www.grodno.by
Telefonní předvolba (+375) 15
PSČ 210xxx
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrodno[1] (bělorusky Гродна, Hrodna (v taraškevici Горадня, Horadnia); rusky Гродно, Hrodno; polsky Grodno; litevsky Gardinas; německy Garten) je historické město v západním Bělorusku, velmi blízko hranic s Polskem a nedaleko hranic s Litvou. Protéká jím řeka Němen. Je centrem Hrodenské oblasti a počtem obyvatel (325 164) se řadí na 5. místo v zemi. Mezi lety 1920/19211939 náleželo město Polsku; dodnes zde žije silná polská menšina (24,8 % obyvatel) a sídlí Svaz Poláků v Bělorusku. Grodno mělo od roku 1389 také početnou židovskou komunitu (roku 1788 zde byla vydána první hebrejská kniha na ruském území), která byla vyhlazena za druhé světové války.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město je poprvé připomínáno k roku 1128 v Pověsti dávných let, patřilo k nejvýznamnějším sídlům Černé Rusi. V lednu 1706 se konala bitva u Grodna, která byla součástí severní války. V září 1939 zde proběhly boje mezi polskou a sovětskou armádou.[3] Dominantou města je Báthoryho zámek, založený v 11. století a přestavěný v duchu italské renesance, v němž zasedal Sejm grodzieński a který slouží jako muzeum. Významnými památkami jsou také synagoga ze 16. století a římskokatolická katedrála sv. Františka Xaverského, vysvěcená roku 1705. Roku 1984 byla nad městem postavena 254 m vysoká televizní věž. Město je významným dopravním uzlem s velkým nádražím a letištěm, sídlí zde chemický kombinát Grodno Azot a továrna na cigarety Neman.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Univerzita Janka Kupaly, založená roku 1940

V kultuře[editovat | editovat zdroj]

Uladzimir Karatkevič zasadil do Grodna děj svého historického románu Evangelium podle Jidáše aneb Druhý příchod Páně.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd.. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, tisk. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 35, 111. 
  2. Cestovatelské stránky [online]. [cit. 2018-06-13]. Dostupné online. 
  3. Bránili Grodno i Polsko. Dokument o ruské invazi v roce 1939. Český rozhlas [online]. 2014-0606- [cit. 2018-06-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]